Český seminář na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiro

rio THTyto akce měly podobu seminářů s velmi různými tématy, např.: veřejné investice pro udržitelnost (vláda Brazílie), role parlamentů (Meziparlamentní unie), interdisciplinární přístup ke studiu udržitelného rozvoje (Univerzita Princeton), odolná města (UNISDR) ad. Program všech akcí lze najít na http://www.uncsd2012.org/meetings_sidevents.html.

Centrum pro otázky životního prostředí připravilo program semináře, který na konferenci uspořádalo české ministerstvo životního prostředí. Název akce “Měření zelené ekonomiky: Porozumění novým indikátorům rozvoje společnosti” (Measuring a Green Economy: Insights into “Beyond GDP” Indicators) předjímal celý její průběh: zástupci tří respektovaných institucí prezentovali své přístupy k hodnocení různých aspektů rozvoje společnosti v kontextu udržitelného rozvoje.

Seminář za nepřítomného ministra životního prostředí zahájil 1. náměstek J. Kulíšek. Uvedl, jak zelená ekonomika zvýšila nároky na statistiku – nejde již jen o měření a hodnocení izolovaných jevů, ale o postižení souvislostí mezi sociálními, ekonomickými a environmentálními aspekty. Jenom na základě spolehlivých informací – statistik, indikátorů apod. – je pak možné provádět odpovědnou politiku. Připomněl, že Česká republika jako jedna z prvních zemí aplikovala indikátory pro hodnocení zelené ekonomiky, které navrhlo OECD (publikace Green Growth in the Czech Republic: Selected Indicators, 2011). Prof. B. Moldan poté zasadil téma semináře do retrospektivy posledních konferencí a dlouholetého úsilí o vybudování spolehlivého systému monitoringu a reportingu. Připomněl počátky zájmu o alternativní ukazatele pokroku formulované již v Agendě 21 přes poměrně složitou diplomacii nutnou k udržení zájmu zemí o indikátory udržitelnosti až po současné iniciativy Evropské komise, OECD či některých vlád (Stiglitzova komise). Na konci těchto snah je současný dokument „Budoucnost, kterou chceme“, kde je potřeba indikátorů a měřitelných cílů jasně formulována (sekce B: Accelerating and measuring progress).

Ze tří pozvaných řečníků jako první vystoupila ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí prof. J. McGlade a představila snahy své organizace měřit, jak si Evropa vede v několika důležitých environmentálních oblastech. Na úvod definovala zelenou ekonomiku jako prostředí, ve kterém politiky a inovace umožňují zvyšovat lidský blahobyt (wellbeing) efektivním využíváním zdrojů při zachování přírodních systémů a jejich služeb. Upozornila, že evropské země mají propracované národní statistiky, což je výhodou při vytváření alternativních ukazatelů. Ty ale budou vždycky nedokonalé (zjednodušené, výběrové nepostihující celou realitu apod.), proto zásadním úkolem je tvorba účtů pro všechny druhy kapitálu. Důležitým úkolem pak bude propojit data z těchto účtů a na nich založené ukazatele s otázkami, které zajímají politiky.

Dalším prezentaci měl K. Gracey, výzkumný pracovník z organizace Global Footprint Network. Ten nejdříve představil ukazatel, který EFN dlouhodobě rozvíjí - ekologickou stopu. Výpočty, které ukazují neudržitelný trend v míře užívání přírody (lidé ve vyspělé části využívají několikanásobně více zdrojů, než jakou mají kapacitu biologické systémy v jejich zemích), pak interpretoval v souvislosti s konkurenceschopností. Země si dříve nebo později uvědomí – a to nezávisle na sebevětších summitech – že způsob nakládání s národními přírodními zdroji je klíčová otázka jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti. A ekologická stopa je díky své agregované podobě vhodným ukazatelem do těchto analýz a hodnocení.

Poslední vystoupila N. Girouard z OECD, koordinátorka programu zelený růst. Uvedla, že kromě oficiálních statistik je také třeba sledovat, jak lidé vnímání své životní podmínky (a to u všech skupin, také/zejména u těch nejzranitelnějších skupin ve společnosti). To ale standardní ukazatele zatím nedělají. Navíc je důležité měřit kvalitu současného života či blahobyt stejně jako to, zdali tato kvalita života bude trvat v budoucnosti (scénáře, modely, indikátory udržitelnosti). Dále představila Index lepšího života (Better Life Index), který v loňském roce OECD publikovala a vystavila na interaktivních webových stránkách. Ten zahrnuje deset témat jako příjmy, bydlení, životní prostředí, vzdělávání ad.

Po prezentacích byla velmi zajímavá diskusní část, ve které zazněla např. kritika přeceňování hodnocení efektivity. Efektivita je důležitá jen z hospodářského hlediska, jinak je důležitější sledovat jiné parametry jako je stav ekosystémů (a kritického přírodního kapitálu), zdravotní stav obyvatel atd. Prof. Moldan seminář uzavřel konstatováním, že vývoj i aplikace indikátorů udržitelnosti nepřestává být výzva, na které stojí za to společně pracovat.

 

Univerzita Karlova v Praze
Centrum pro otázky životního prostředí
José Martího 407/2
160 00 Praha 6

tel.: +420 220 199 460
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

COŽP © 1992-2014
Design and Joomla template
by cr8.cz