Centrum pro otázky životního prostředí UK

8            Účast dotčených stran a solidní znalosti jako základ politiky

8.1.      Lepší právní úprava

Stimulace inovační činnosti pomocí právních úprav

Právní úpravy ve věci životního prostředí sehrály základní roli v úspěchu některých aspektů politiky Společenství v oblasti životního prostředí, zvláště pokud jde o snížení znečištění ovzduší a vody. Nicméně zdrojem znečištění přírodního prostředí již nejsou různá průmyslová zařízení, ale rozličné ekonomické aktivity a chování spotřebitelů. Je proto stále obtížnější ovládnout tyto jevy jednoduchou koncepcí kontroly a úprav.

V tomto kontextu mají rostoucí roli v realizaci ekologických cílů podniky a znečištění se stává znakem neúčinného nebo špatně řízeného podniku. Společnosti, které provádějí inovační činnost, aby získaly nové trhy nebo aby zvýšily svou konkurenceschopnost, musí rovněž usilovat o snížení úrovně znečištění a odpadů, které produkují. Lze skutečně najít velký počet podniků, které úspěšně modernizují své pracovní postupy s cílem recyklovat odpady a snížit své náklady.

Právní úpravy umožňují povzbuzování podniků k výnosným inovacím jak z hlediska obchodu, tak i životního prostředí. Legislativa musí stanovit vysokou úroveň navrhovaných norem a tyto právní úpravy se musí opírat spíše o získané výsledky než o prostředky použité k dosažení vytčených cílů. Právní úpravy musí být pružné, musí mít na zřeteli obrovskou ekonomickou a geografickou rozmanitost a musí v nutných případech zahrnovat příslušná přechodná období. Konečně musí také obsahovat pozitivní opatření, která by stimulovala podniky, aby se co nejlépe zhostily úkolů z oblasti životního prostředí, např. tak, že překročí požadavky stanovených norem.

V některých případech bude nejlepším prostředkem k pružnému zpracování ekologických otázek neprávní koncepce. Komise nyní zkoumá nové metody řízení, zejména u náhradních řešení pro tradiční právní úpravu, jako jsou dobrovolné závazky a dohody, které by mohly zvýšit inovační schopnosti a možnosti změn podniků. Tato koncepce rovněž předpokládá, že v případě potřeby bude zaveden právní rámec, který stanoví politické cíle, avšak ponechá na průmyslovém sektoru, aby konsensuálně určil praktická prováděcí opatření, která podpoří právní rámec (“spoluúčast na právních úpravách”).

Zahájení širokého dialogu a zajištění solidních vědeckých znalostí

Program stanoví strategický rámec a základní akční priority Společenství v oblasti životního prostředí pro příští desetiletí. Aby bylo možno napomáhat zavádění proveditelných opatření a účinných právních úprav, musí stanovení cílů a politických opatření probíhat v rámci otevřeného dialogu se všemi dotčenými skupinami.

Tento dialog musí být založen na solidní vědecké a ekonomické analýze, opírat se o informace a údaje vztahující se ke stavu životního prostředí i k omezením a faktorům nacházejícím se na počátku ekologických problémů. V mezích možností musí tuto práci doprovázet rozvoj scénářů a nástrojů odhadování vývoje. Bude tedy třeba výrazně zlepšit kvalitu ekologických a ekonomických údajů i politická hodnocení a analýzy, jež máme v současnosti k dispozici k vypracování rozhodnutí v této oblasti. Zkušenosti získané během pátého programu z provádění iniciativ, jako jsou jakostní normy ovzduší, ukázaly, že ačkoliv tato koncepce vyžaduje mnoho času a zdrojů, může být podnětem k důležitějším závazkům dotčených stran a přispět k definování náročných, ale realistických a proveditelných cílů. Možnost prozkoumání všech možných politických rozhodnutí umožňuje vybrat nejúčinnější nástroje a nejlepší rovnováhu mezi stanovenými opatřeními na všech úrovních odpovědnosti.

Ekologické problémy, jimž musíme dnes čelit, jsou mj. často komplexnější než zhruba před dvaceti lety; jejich vzájemné závislosti a kompenzace, které mezi nimi působí, se stávají stále zřetelnějšími. Takto se může stát, že řešení jednoho problému může uškodit řešení jiných problémů nebo jej naopak usnadnit. Opatření musí být tedy zhodnocena integrovaným způsobem, aby se vyloučily nechtěné druhotné problémy.

Analýza přínosů a nákladů je důležitým prvkem návrhů v oblasti životního prostředí a zkušenosti získané z provádění  programů pro automobilové oleje představují dobrý příklad optimalizace ekologických přínosů při co nejnižších nákladech. Tato koncepce umožňuje politickým představitelům přijmout nejrentabilnější možná opatření, a bude tedy základem pro přijetí opatření vycházejících z tohoto programu.

Rozšíření dialogu

Komise se zavázala, že bude podporovat otevřenější a transparentnější správní orgány, aby sblížila evropského občana s institucemi Společenství. Tato nová orientace se týká rovněž procesu vypracování společné politiky, při němž musí být vynaloženo opravdové úsilí, aby dotčené skupiny měly možnost účastnit se přijetí těchto rozhodnutí. Tyto konzultace musí zahrnovat ekonomické zájmy, státní, regionální a místní úřady i skupiny ochránců životního prostředí.

Důležitou roli hrají nevládní organizace, které tlumočí odpovědným politickým činitelům názory “lidí z ulice” a jsou součástí znaleckých nebo technických skupin a dohlížejí na používání legislativy. V rámci politického procesu jsou velmi významné.

Akce

-        Nová koncepce strategické politiky a plánování zavedená Komisí umožní rychlejší informování všech skupin, jichž se dotýkají připravované návrhy.

-  Společenství bude nadále poskytovat finanční pomoc nevládním organizacím pracujícím v oblasti životního prostředí, aby usnadnilo jejich účast v procesu konzultací.

Úloha výzkumu

Výzkum může přispět k definování ekologických politik Společenství tím, že napomáhá lepšímu porozumění podstatě vzájemného působení mezi lidskými činnostmi a životním prostředím a jejich důsledkům. Komplexnost našeho životního prostředí je taková, že se tato znalost stává základem pro rozvoj účinných politik. Analýza výše zmíněných otázek ukazuje, že životní prostředí představuje předmět obecného zájmu, avšak že tato otázka má zvláštní důležitost v některých oblastech, jako jsou klimatické změny a vztahy mezi zdravím a životním prostředím, ekosystémy, biodiversita, ochrana a trvale udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a odpady. Výzkum hraje rovněž prvořadou roli v rozvoji inovačních technologií a praktických řídicích postupů, které jsou nutné k řešení ekologických problémů.

Je nezbytné, aby návrhy a rozhodnutí byly založeny na vědeckých údajích nejvyšší možné kvality, aby mohly být přijaty dotčenými stranami a zabránilo se zbytečným konfliktům s  obchodními partnery. Evropský prostor pro výzkum nabízí v tomto ohledu možnosti a je třeba jich plně využít.

Jak bylo zmíněno v sdělení Komise k tématu evropského prostoru pro výzkum, výzkumné programy Společenství představují okolo 50 % veřejných financí pro výzkum ve Společenství. Kromě výzkumných programů v této oblasti je v důsledku toho zásadní úlohou podpora koordinace národních výzkumných programů, aby bylo možno zvýšit jejich účinek.

Bude rovněž důležité dbát na lepší šíření výsledků výzkumných prací nejen proto, aby byly přímo využitelné odpovědnými politickými činiteli, ale také proto, aby umožnily široké veřejnosti lépe porozumět otázkám spojeným se životním prostředím.

Akce

-          Vypracovat každoročně dvě studie týkající se výzkumných programů v oblasti životního prostředí a přezkoumání potřeb a priorit v oblasti výzkumu.

-          Vytvořit fóra sjednocující dotčené strany, a tak podporovat vzájemné působení, výměnu informací a šíření nejlepších praktických postupů a zaručit účinné šíření výsledků výzkumu.

-          Podněcovat členské státy k tomu, aby ve svých výzkumných programech i nadále věnovaly prvořadou pozornost otázkám životního prostředí. Tyto snahy by měly být koordinovány na úrovni Společenství, aby se zvýšila jejich přidaná hodnota.

-          Dbát na to, aby otázky životního prostředí i nadále figurovaly jako hlavní priorita ve velkém množství výzkumných programů Společenství.

8.2.            Informace pro politické rozhodování a pro vyhodnocování

Stav životního prostředí, tendence a faktory

Pro zaručení úspěšnosti tohoto programu a obecněji pro přijímání odborných politických rozhodnutí musíme mít k dispozici dobré znalosti současných ekologických problémů, jejich geografického rozložení a sociálně-ekonomických tendencí, jež stojí často na počátku degradace životního prostředí. Tyto znalosti jsou založeny na sběru podstatných a soustavných údajů za určité časové období a na strukturované interpretaci a výkladu těchto dat. Tento úkol plní Evropská agentura životního prostředí a Eurostat na základě informací dodávaných členskými státy. Nicméně je jasné, že členské státy musí věnovat velkou pozornost předávání požadovaných údajů. Otázky spojené s životním prostředím a trvale udržitelným rozvojem se musí dostat do čela hlavních vědeckých a statistických programů a vyplňování mezer v základních údajích se musí stát prioritním úkolem. Takto získáme komplexní obraz o ekologických problémech.

Politická rozhodnutí může rovněž usnadnit dobré porozumění vývoji různých problémů, což umožní vypracovat scénáře a modely, jejichž cílem bude vyzkoušet pravděpodobnou účinnost různých opatření. Dobré porozumění sociálně-ekonomickým tendencím, které jsou často hlavními příčinami ekologických problémů, je rovněž základním předpokladem pro rozvoj účinných politik.

Měření dosaženého pokroku: vztahy, ukazatele a hodnocení

K měření dosaženého pokroku v realizaci stanovených cílů je třeba mít k dispozici informace o stavu životního prostředí a o příčinách problémů. Je rovněž třeba počítat s účinným systémem vztahů týkajících se realizace, aplikace a účinnosti politických rozhodnutí. Údaje a systém aktuálních zpráv nám poskytují pouze přibližné hledisko o stavu životního prostředí v Evropě a o sociálně-ekonomických tendencích, jež jsou s ním spojeny, stejně jako pouze přibližný obraz používání a provádění zákonů a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí. Naše schopnost provádět spolehlivá hodnocení realizovaných politik a porozumět účinku lidské činnosti na životní prostředí je tímto vážně omezena.

Komise uvažuje o zavedení systematického postupu hodnocení, aby se zlepšila kvalita a provádění budoucích politických programů a aby bylo možno analyzovat pravděpodobný vývoj v této oblasti. Hlavním úkolem bude definovat úplný soubor indikátorů ke zhodnocení dosud dosaženého pokroku v provádění programu.

Musíme se snažit nalézt a definovat jasné a koherentní soubory ukazatelů, které umožňují měřit dosažený pokrok ve vztahu ke stanoveným cílům, zejména ukazatele nákladů na ekologické škody. Tyto ukazatele budou hrát rovněž důležitou roli v tom, že umožní růst povědomí odpovědných činitelů i široké veřejnosti o stavu životního prostředí a o vývoji různých ekologických problémů. Na vytváření výše zmíněných jasných a koherentních skupin ukazatelů se pracuje. Soubor klíčových ukazatelů týkající se Evropské unie bude sloužit jako základ ke sledování uskutečněného pokroku v základních oblastech stanovených programem. Tyto ukazatele budou doprovázeny detailnějším souborem ukazatelů kvality životního prostředí a různými klíčovými skupinami odrážejícími integraci životního prostředí do každé politiky, např. do sektoru dopravy (toto již velmi pokročilo díky iniciativě týkající systému zpráv z oblasti dopravy a životního prostředí), zemědělství a energie.

Pro zjednodušení tohoto procesu je nutné přistoupit k široké revizi celého systému (pokrývajícího stav životního prostředí a vývojové tendence v této oblasti, statistické zprávy, právní požadavky a hodnocení politik). Tato revize přispěje ke stanovení základních potřeb, pokud jde o prioritní údaje, a umožní členským státům soustředit úsilí na sběr těchto dat. Racionalizace a harmonizace údajů sdělených pro potřeby kontroly shody a statistické analýzy umožní výrazně zlepšit schopnost statistického systému poskytovat požadované údaje. Tato revize se bude týkat všech aktivit pokrytých těmito údaji, ukazatelů a informací používaných ke sledování pokroku, revize a zlepšení politik a předpovědí budoucího vývoje.

Akce

-            Vypracovávat a pravidelně zveřejňovat zprávy týkající se hlavních ukazatelů z oblasti životního prostředí.

-            Vypracovávat pravidelné zprávy o stavu životního prostředí.

-            Předkládat pravidelné zprávy o učiněném pokroku ve vztahu k různým celkům integračních ukazatelů zahrnující zejména zemědělství a lesy, energii, rybolov a moře, turistiku, průmysl, regionální politiku a dopravu.

-            Zavádět epidemiologické ukazatele a ukazatele vztahující se k nákladům na škody, stejně jako odpovídající databáze pro hodnocení škod.

-            V širokém měřítku revidovat informační systémy a systémy zpráv s cílem zavedení celistvějšího a účinnějšího hodnotícího a zpravodajského systému obsahujícího vysoce kvalitní a srovnatelné údaje a informace o životním prostředí.

-            Pomáhat členským státům v zavedení odpovídajících systémů sběru dat a zejména v definování priorit, aby bylo možno optimalizovat využití omezených rozpočtových zdrojů.

-            Podporovat zavádění geografických a aplikačních systémů na monitorování vesmíru, které zahrnují světové monitorování životního prostředí a bezpečnosti jakožto pomocné nástroje k vypracování politik a kontrole jejich provádění.

8.3.                   Hlavní zásady ekologické politiky EU

Ekologická politika Společenství je založena na několika pevných zásadách. Zásady předběžné opatrnosti, zamezování znečištění přímo u zdroje a  zásada odpovědnosti původce jsou již obsaženy ve Smlouvě o založení ES a velká část těchto zásad se již stala základem ekologické legislativy Společenství. Ve Smlouvě o založení ES je mimo jiné zakotvena i zásada integrace, která vyžaduje, aby ostatní politiky braly plně v úvahu ekologické cíle Společenství při přípravě politických rozhodnutí.

Je rovněž třeba prozkoumat možnost širšího uplatňování těchto koncepcí:

-                 podporovat nahrazení nebezpečných látek jinými méně nebezpečnými látkami, pokud jsou k dispozici odpovídající řešení (zásada “náhrady”);

-                 jednat tak, že náleží výrobcům, aby prokázali, že veškeré nebezpečné látky, které nyní používají, a všechny látky, které produkují nebo hodlají používat, nepředstavují žádné zbytečné nebo nepřijatelné riziko pro životní prostředí a lidské zdraví (“změna důkazního břemene”).

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu webmaster@czp.cuni.cz.
Copyright © 2003 Centrum pro otázky životního prostředí UK
Naposledy změněno: 18. 05. 2005