Centrum pro otázky životního prostředí UK

2001/0029(COD)

Návrh

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,

kterým se stanoví Akční program pro životní prostředí na léta 2001-2010

Evropský parlament a Rada evropské unie

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména článek 175 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru[2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[4]

vzhledem k tomu, že,

1)      čisté a zdravé životní prostředí je nezbytné pro soustavné blaho a prosperitu společnosti, přičemž však pokračující růst na celosvětové úrovni povede k silnějšímu tlaku na životní prostředí než kdykoli předtím,

2)      pátý Akční program Společenství pro životní prostředí, který končí dnem 31. prosince 2000, přinesl řadu důležitých zlepšení,

3)      řada závažných problémů životního prostředí přetrvává a vyžaduje přijetí dalších opatření,

4)      uvážlivé využívání přírodních zdrojů a ochrana globálního ekosystému jsou spolu s hospodářskou prosperitou a vyváženým společenským vývojem předpokladem trvale udržitelného rozvoje,

5)      se tento program zabývá ekologickými aspekty trvale udržitelného rozvoje a slouží rovněž ke všeobecnému zlepšení životního prostředí a kvality života v Evropské unii,

6)      tento akční program pro životní prostředí stanoví priority ekologické politiky Společenství na dobu deseti let, aby byla k dispozici dostatečná doba pro vymezení nových opatření, pro jejich provádění i pro vyhodnocení jejich účinků,

7)      se cíle, priority a akce uvedené v tomto Rozhodnutí budou týkat rozšířeného Společenství,

8)      právní předpisy budou při hledání řešení problémů životního prostředí i nadále hrát ústřední úlohu, takže prioritní bude úplné a správné provádění stávající legislativy,

9)      je nezbytné zahrnout požadavky životního prostředí do hospodářské a sociální politiky tak, aby mohly být příčiny tlaku na životní prostředí odstraněny, přičemž je třeba v této oblasti dosáhnout dalšího pokroku,

10)   k vyvolání žádoucích změn ve výrobě a v chování spotřebitelů je třeba uplatňovat strategický přístup, který ovlivní trendy v životním prostředí a jeho stav a bude spočívat v nových způsobech spolupráce s trhem, v posílení úlohy občanů a v podpoře lepšího územního plánování a územního rozhodování,

11)   mezi vědci existuje shoda o tom, že lidská činnost způsobuje nárůst koncentrace skleníkových plynů, což vede ke zvyšování teplot v celosvětovém měřítku a k rozvracení klimatu,

12)   dopady změn klimatu na lidskou společnost a na přírodu jsou vážné a vyžadují opatření ke snížení emisí skleníkových plynů,

13)   změnám klimatu lze předejít bez snížení úrovně růstu a prosperity tím, že se přeruší spojení mezi emisemi a ekonomickým růstem,

14)   zdravé a vyvážené přírodní systémy jsou předpokladem pro život na Zemi,

15)   se příroda a biologická rozmanitost dostávají pod stále silnější tlak činnosti člověka, který spočívá zejména ve znečišťování prostředí a ve způsobu využívání pevniny a moří,

16)   půda je omezeným zdrojem, který je vystaven silnému tlaku,

17)   navzdory zlepšením v normách kvality životního prostředí je zdraví lidí negativně ovlivňováno kvalitou ovzduší, vody a půdy a hromadí se důkazy o narůstajícím výskytu alergií, onemocnění dýchacích cest, rakoviny a dalších nemocí,

18)   znečištění prostředí z dopravy, zemědělské činnosti, průmyslových procesů, komunálních odpadních vod a odpadového hospodářství přispívá ke špatné kvalitě životního prostředí, která má negativní účinek na lidské zdraví,

19)   při zvažování přístupu k ochraně zdraví lidí a životního prostředí musí být kladen větší důraz na prevenci a opatření předběžné opatrnosti,

20)   Země může absorbovat jen určité množství odpadů a uspokojit jen určitý objem poptávky po zdrojích a tato její schopnost je vystavena silnému tlaku, přičemž dochází k negativním dopadům spočívajícím v používání kovů, nerostných surovin a uhlovodíků,

21)   objem odpadů ve Společenství nadále stoupá, což vede ke ztrátě území i zdrojů a také ke znečišťování,

22)   významný podíl odpadů představuje nebezpečný odpad,

23)   hospodářská globalizace znamená, že akce k ochraně životního prostředí je třeba rostoucí měrou podnikat na mezinárodní úrovni, což od Společenství vyžaduje nová řešení v oblastech politického rozhodování spojených s obchodem, rozvojem a vnějšími vztahy,

24)   se vzhledem ke komplexnosti problémů musí opatření ekologické politiky opírat o solidní vědecké a ekonomické analýzy, jež jsou založeny na znalostech stavu životního prostředí a trendů jeho vývoje v souladu s ustanovením článku 174 Smlouvy o založení ES,

25)   informace určené pro nositele politického rozhodování i pro širokou veřejnost musí být relevantní, aktuální a snadno srozumitelné,

26)   pokrok při dosahování cílů v oblasti životního prostředí musí být měřen a vyhodnocován,

27)   by v polovině doby platnosti programu měla být provedena kontrola toho, jakého pokroku bylo dosaženo a zda existuje potřeba změny orientace programu,

přijalI toto rozhodnutí:

Článek 1

Přijetí programu

1.       Tímto rozhodnutím se přijímá Akční program Společenství pro životní prostředí (dále jen “program”), který stanoví prioritní cíle, jichž je nutno dosáhnout.

2.       Tento program se vztahuje na období začínající dnem 1. ledna 2001 a končící dnem 31. prosince 2010.

Článek 2

Celkové účely a konkrétní cíle

1. Program určuje nejdůležitější cíle a priority současného a budoucího rozšířeného Společenství v oblasti životního prostředí, které přispějí k uskutečňování strategie trvale udržitelného rozvoje Společenství a které vycházejí z hodnocení stavu a trendů životního prostředí a z vymezení těch přetrvávajících úporných problémů životního prostředí, jež vyžadují opatření na úrovni Společenství.

2. Účelem programu je usnadnit plné zahrnutí požadavků ochrany životního prostředí do jiných politických opatření Společenství a přitom současně zajistit, aby opatření navrhovaná a přijímaná ve prospěch životního prostředí brala v úvahu hospodářské a společenské cíle trvale udržitelného rozvoje, aby využila všech možností a nástrojů a byla založena na rozsáhlém dialogu a na solidních vědeckých poznatcích.

3. Celkovým účelem programu je stabilizace koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která nezpůsobí nepřirozené změny podnebí Země. Proto musí být učiněn pokrok při plnění dlouhodobého cíle stanoveného Mezivládním panelem o změnách klimatu, tj. snížení emisí skleníkových plynů o 70 % oproti stavu z roku 1990. Za tímto účelem je nutno splnit následující cíle:

-          ratifikovat protokol z Kjótó a do roku 2008 až 2012 snížit v současných členských státech emise o 8 % oproti stavu v roce 1990;

-          vytvořit v této otázce důvěryhodnou pozici Společenství tak, aby Společenství mohlo trvat na mezinárodní smlouvě o novém cíli významného snížení emisí v období následujícím po Kjótó.

4.  Účelem programu je ochrana a obnova fungování přírodních systémů a zastavení ztráty biologické rozmanitosti jak v Evropské unii, tak v celosvětovém měřítku s těmito jednotlivými cíli:

-          ochrana přírodního prostředí před poškozováním způsobovaným emisemi škodlivin;

-          ochrana půdy před erozí a znečištěním;

-          ochrana biologické rozmanitosti v souladu se strategií Společenství k zachování biologické rozmanitosti[5];

-          ochrana biologické rozmanitosti a krajinných hodnot ve venkovských oblastech Společenství.

5.  Cílem programu je takové životní prostředí, kde hodnoty koncentrací člověkem vytvořených znečišťujících látek nemají významné dopady na lidské zdraví resp. neznamenají pro lidské zdraví žádná nepřijatelná rizika. Program sleduje zejména tyto konkrétní cíle:

-       dosáhnout lepšího porozumění hrozbám pro lidské zdraví;

-       provést postupné vyhodnocení všech chemikálií vyráběných ve větších množstvích se stanovením jasných cílů a lhůt (jak je uvedeno v Bílé knize o nové strategii v oblasti chemikálií), počínaje chemikáliemi, které se vyrábějí ve velkých objemech a chemikáliemi zvláštního zájmu

-       zajistit, aby hodnoty koncentrací pesticidů v prostředí nepředstavovaly významná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí resp. neměly na lidské zdraví a životní prostředí významné dopady, a dosáhnout celkového snížení v používání pesticidů;

-       dosáhnout takové úrovně kvality vody, která nemá žádné významné dopady na lidské draví a životní prostředí resp. nepředstavuje pro lidské draví a životní prostředí významná rizika a zajistit, aby odběry vody z vodních zdrojů byly dlouhodobě trvale udržitelné;

-       dosáhnout takové úrovně kvality ovzduší, která nemá žádné významné dopady na lidské zdraví a životní prostředí resp. nepředstavuje pro lidské zdraví a životní prostředí významná rizika;

-       podstatně snížit počet osob, které jsou pravidelně po dlouhou dobu vystavovány významným hladinám hluku.

6.  Program je zaměřen na zlepšení hospodárnosti při využívání zdrojů a na zlepšení obhospodařování zdrojů a hospodaření s odpady s těmito konkrétními cíli:

-       zajistit, aby spotřeba obnovitelných a neobnovitelných zdrojů a s tím spojené dopady nepřekročily nosnou kapacitu prostředí;

-       v průběhu programového období dosáhnout významného snížení množství produkovaného odpadu určeného ke konečnému zneškodnění a významného snížení objemu nebezpečných odpadů;

-       dosáhnout významného celkového snížení objemu produkovaného odpadu iniciativami zaměřenými na zamezení vzniku odpadů, zlepšením hospodárnosti využívání zdrojů a přechodem k udržitelnějšímu chování spotřebitelů a tím přerušit spojení mezi vytvářením odpadu a ekonomickým růstem;

-       u odpadů, které jsou i nadále produkovány: tyto odpady by neměly být nebezpečné nebo by měly představovat co možná nejnižší riziko; regenerace a zejména recyklace by měla mít přednost a množství odpadu určeného ke konečnému zneškodnění by mělo být omezeno na minimum a tento odpad by měl být bezpečně zničen nebo zneškodněn; s odpady by mělo být nakládáno co nejblíže místu jejich vzniku, pokud je to slučitelné s legislativou Společenství a nevede to k poklesu ekonomické a technické účinnosti procesů nakládání s odpady.

7.  Program podporuje přijetí politických opatření a koncepcí, které umožňují trvale udržitelný rozvoj v kandidátských zemích.

8. Podpora ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje v kandidátských zemích prostřednictvím:

-       rozšířeného dialogu o trvale udržitelném rozvoji se správními orgány v kandidátských zemích;

-       spolupráce s nevládními organizacemi v oblasti životního prostředí a s podnikatelskou sférou v kandidátských zemích za účelem zvyšování vědomí odpovědnosti za stav životního prostředí.

9.  Program podporuje rozvoj celosvětového partnerství pro životní prostředí a přispívá k trvale udržitelnému rozvoji tím, že zajistí:

-       zahrnutí zájmů a cílů ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje do všech aspektů vnějších vztahů Společenství;

-       aby se mezinárodní organizace zabývaly otázkami životního prostředí a vyčlenily na jejich řešení náležitý objem prostředků;

-       provádění mezinárodních úmluv týkajících se životního prostředí;

-       aktivní hledání shody o hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí, včetně sdílení informací a spolupráce ve výzkumu a vývoji zkušebních procedur, a to vše za účelem dosažení shody v mezinárodním měřítku o přístupech ke zvládání rizik včetně použití zásady předběžné opatrnosti tam, kde je to potřebné.

10. Program zajišťuje, že ekologická politika Společenství bude vytvářena integrovaným způsobem a    bude vycházet z rozsáhlého a široce pojatého dialogu s dotčenými stranami a subjekty, ze zapojení občanů a z analýz nákladů a přínosů a solidních vědeckých dat a informací, přičemž bude přihlížet k výsledkům nejnovějších výzkumů a rozvoje technologií.

Článek 3

Strategické koncepce ke splnění ekologických cílů

Ke splnění ekologických cílů strategických koncepcí uvedených v článku 2 je mimo jiné třeba provést tyto prioritní akce:

1. Podpora účinnějšího provádění legislativy Společenství v oblasti životního prostředí, k čemuž slouží následující opatření, aniž by jimi bylo dotčeno právo Komise zahajovat řízení ve věci porušení přijatých závazků:

-       podpora výměny informací o “nejlepších praktických postupech” při provádění legislativy v rámci sítě IMPEL;

-       opatření k potírání ekologické kriminality;

-       podpora zlepšení úrovně inspekce a dohledu ze strany členských států.

2.  Zahrnutí požadavků ochrany životního prostředí do formulace veškerých politických opatření a aktivit Společenství. To vyžaduje:

-          zajistit, aby strategie o zahrnutí zájmů životního prostředí vypracované Radou pro různé oblasti politiky byly skutečně v praxi realizovány;

-          provádět pravidelné sledování prostřednictvím odpovídajících indikátorů a podávání zpráv o zahrnutí zájmů životního prostředí do jednotlivých sektorů;

-          silnější zahrnutí indikátorů životního prostředí do programů financování přijímaných Společenstvím.

3. Podpořit uplatňování zásady “znečišťovatel platí” použitím tržních nástrojů včetně obchodování s emisními právy a využití daní, poplatků a subvencí  k ochraně životního prostředí, a to s cílem internalizovat negativní i pozitivní dopady na životní prostředí.

4.  Podpora spolupráce a partnerství s podniky a s podnikatelskými svazy v záležitostech životního prostředí vyžaduje:

-       podporu širšího použití systému péče o životní prostředí a ekologických auditů Společenství[6] a rozvoj iniciativ povzbuzujících podniky ke zveřejňování přísných a nezávislými subjekty ověřených zpráv o stavu životního prostředí a zpráv o výsledcích při dosahování parametrů trvale udržitelného rozvoje;

-       vytvoření programu k podpoře podniků při dodržování předpisů, přičemž malým a středním podnikům bude nabídnuta zvláštní pomoc;

-       podpora zavádění systémů odměňování podniků za dobré výsledky v péči o životní prostředí;

-       podpora integrované koncepce zaměřené na větší zohlednění požadavků ochrany životního prostředí v průběhu životního cyklu výrobků a na širší používání postupů a výrobků ohleduplných k životnímu prostředí;

-       podpora dobrovolných závazků a dohod k dosažení jasně vymezených ekologických cílů.

5.  Zajištění lepší informovanosti spotřebitelů o výrobcích a postupech z hlediska jejich dopadu na životní prostředí vyžaduje:

-       podporu označování ekologicky šetrných výrobků, které spotřebiteli umožní porovnat ekologické aspekty jednotlivých výrobků téhož typu;

-       podpora výrobců při uvádění spolehlivých vlastních údajů týkajících se životního prostředí a zamezení uvádění zavádějících údajů;

-       podpora pořizování zboží a služeb z veřejných prostředků podle ekologických kritérií při současném respektování pravidel hospodářské soutěže stanovených Společenstvím a pravidel fungování jednotného trhu, vypracování směrnic pro “nejlepší praktické postupy” a zahájení politiky pořizování zboží a služeb z veřejných prostředků podle ekologických kritérií v institucích Společenství.

6.  K podpoře zahrnutí zájmů životního prostředí do finančního sektoru je zapotřebí:

-       přezkoumat možnosti dobrovolné iniciativy finančního sektoru ve věci vypracování směrnic pro začlenění údajů o ekologických nákladech do výročních finančních zpráv podniků a podporovat výměnu údajů o nejlepších praktických postupech mezi členskými státy;

-       vyzvat Evropskou investiční banku, aby při poskytování půjček silněji zohlednila cíle a kritéria v oblasti ochrany životního prostředí.

7.  Vytvoření právní úpravy Společenství v otázce ručení vyžaduje:

-    legislativu o odpovědnosti za ekologické škody.

8. Podpora lepšího porozumění otázkám životního prostředí u občanů Evropy vyžaduje:

-       podporovat zpřístupňování informací o životním prostředí občanům;

-       podporovat místní a regionální orgány nebo jiné organizace při komunikaci s občany o otázkách životního prostředí a zejména o ekologické bilanci domácností a poskytování informací, které by umožnily zlepšení této ekologické bilance.

9.  Podpora a povzbuzení územního plánování a rozhodování, které skutečně přihlíží k zájmům životního prostředí, při plném zohlednění zásady subsidiarity vyžaduje:

-       podporu “nejlepších praktických postupů” trvale udržitelného územního plánování ze zvláštním důrazem kladeným na programy integrované péče o pobřežní pásma;

-       podporu programů a sítí pro výměnu informací a rozvoj správné praxe při trvale udržitelném rozvoji měst a při trvale udržitelném využívání moře;

-       zvýšení objemu prostředků a rozšíření oblasti působnosti pro ekologicky příznivá opatření v zemědělství v rámci Společné zemědělské politiky.

Článek 4

Prioritní oblasti akcí v boji proti změnám klimatu

Ke splnění cílů týkajících se změn klimatu uvedených v článku 2 je třeba provést mimo jiné tyto prioritní akce:

1.  Pro splnění cílů stanovených Protokolem z Kjótó:

-       ratifikace a realizace Protokolu z Kjótó;

-       stanovení cílů dosažitelných nákladově efektivním způsobem pro snížení emisí skleníkových plynů v různých sektorech ve spojení s Evropským programem pro změny klimatu;

-       vytvoření systému pro obchodování s emisemi CO₂ v celém Společenství;

-       vypracování a pozměnění seznamu energetických subvencí v členských zemích, které bude brát v úvahu i slučitelnost s dosažením cílů stanovených v souvislosti se změnami klimatu;

-       podpora přechodu na nízkouhlíkatá paliva ve výrobě elektrické energie;

-       podpora využívání obnovitelných zdrojů energie s cílem dosáhnout do roku 2010 podílu energie získávané z obnovitelných zdrojů ve výši 12 %;

-       podpora využití fiskálních opatření i na úrovni Společenství za účelem stimulace přechodu na čistší energii a dopravu a povzbuzení technologických inovací včetně přijetí rámcových podmínek pro zdanění energie;

-       podpora dohod motivovaných zájmy životního prostředí s průmyslovými sektory o otázkách racionálního využívání energie;

-       určení specifických akcí ke snížení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy, pokud takováto opatření nebudou dohodnuta v rámci Mezinárodní organizace pro civilní leteckou dopravu do roku 2002;

-       zajištění toho, že problematika změn klimatu bude pro Společenství důležitou oblastí výzkumných aktivit a aktivit technologického vývoje;

-       podpora malých a středních podniků v procesu přizpůsobování se změnám, v inovacích a při zlepšování výkonnosti;

-       zavedení stimulů pro širší uplatnění kombinované výroby tepla a elektrické energie;

-       podpora ekologicky účinných postupů a metod v průmyslu;

-       podpora úspor energie při vytápění i chlazení budov.

2. Příprava opatření určených k přizpůsobení se důsledkům změn klimatu:

-       revizí politických opatření a koncepcí Společenství, zejména u kohezní politiky tak, aby bylo zajištěno, že při investičním rozhodování budou zohledňovány požadavky na přizpůsobení se změnám klimatu;

-       podporou vytváření regionálních analýz a modelů klimatu za účelem přípravy regionálních adaptačních opatření a zvyšování vědomí u občanů a podnikatelské sféry o těchto otázkách.

Článek 5

Prioritní oblasti akcí na ochranu přírody a biologické rozmanitosti

Ke splnění cílů týkajících se ochrany a obnovy přírodních systémů a biologické rozmanitosti uvedených v článku 2 je třeba provést tyto prioritní akce:

1. Při haváriích a přírodních katastrofách:

-       koordinace akcí členských států na úrovni Společenství následujících po haváriích a přírodních katastrofách;

-       vypracování opatření pro prevenci hlavních rizik havárií, jejichž zdrojem jsou potrubní vedení a důlní činnost, a rovněž opatření týkajících se odpadů z důlní činnosti.

2. Vypracování specifické strategie ochrany půdy;

3. Podpora zahrnutí zájmů ochrany a obnovy krajiny do jiných politických a koncepčních opatření;

4.  Podpora  pozitivních aspektů ve vztahu mezi zemědělstvím a životním prostředím při budoucích revizích a změnách Společné zemědělské politiky.

5.  Podpora většího zapojení zájmů životního prostředí do Společné rybářské politiky u příležitosti její revize v roce 2002.

6.  Vypracování strategií a opatření v ochraně lesů zahrnujících tyto aspekty:

-       rozvoj lesnictví na národní a regionální úrovni a podpora trvale udržitelného obhospodařování lesů v rámci regionálních plánů rozvoje venkova v souladu s výstupy mezivládního fóra o lesích a Konference ministrů o ochraně lesů v Evropě;

-       pokračování již existujících opatření Společenství v ochraně lesů se zvýšeným důrazem na pozorování jednotlivých funkcí lesa;

-       podpora důvěryhodných systému certifikace lesů v konzultacích s dotčenými subjekty;

-       pokračování aktivní účasti Společenství v provádění rezolucí Konference ministrů o ochraně lesů v Evropě a v mezinárodní diskusi a jednáních týkajících se otázek lesního hospodářství.

7. Vypracování specifické strategie ochrany mořského prostředí.

8.  Posílení kontrol při sledování, označování a zpětné sledovatelnosti původu geneticky modifikovaných organismů.

9.  Sledování realizace strategie Společenství pro biologickou rozmanitost a akčních plánů v rámci programu sběru dat a informací.

Článek 6

Prioritní oblasti akcí týkajících se životního prostředí a zdraví

Ke splnění cílů týkajících se životního prostředí a zdraví uvedených v článku 2 je třeba provést tyto prioritní akce:

1.  Posílení výzkumu a získávání odborných znalostí ve Společenství a podpora a koordinace národních výzkumných programů z hlediska dosažení cílů v oblasti vztahu životního prostředí a zdraví, a to zejména:

-       vymezením prioritních oblastí výzkumu a akcí a formulací příslušných doporučení;

-       definováním indikátorů životního prostředí a zdraví a další prací na těchto indikátorech;

-       přezkoumáním nutnosti aktualizace současných zdravotních norem a limitů i z hlediska dopadů na zranitelné skupiny obyvatel jako jsou děti nebo starší lidé;

-       sledováním trendů a zavedením systémů včasného varování u nových nebo vznikajících problémů.

2. U chemikálií:

-       vytvoření nového jednotného systému pro zkoušení, posuzování a hodnocení rizik nových i stávajících látek;

-       vytvoření systému zkoušení látek v závislosti na jejich vlastnostech, druzích použití, expozici a vyráběném nebo dováženém objemu;

-       zavedení nových specifických a zrychlených procedur hodnocení rizik, jimž musí být podrobeny některé látky vzbuzující velké obavy, dříve než jsou uvolněny k jakémukoli použití;

-       zahrnutí informací o potenciálních nebezpečích pro životní prostředí a zdraví do informací, které o vlastnostech chemikálií, jež jsou průmyslově vyráběny a používány, poskytuje průmysl;

-       zlepšení v nakládání s chemikáliemi na úrovni Společenství i na úrovni členských států.

3. U pesticidů:

-       vypracování specifické strategie pro trvale udržitelné používání pesticidů;

-       ratifikace Rotterdamské úmluvy o postupu předem oznamovaného souhlasu pro určité nebezpečné látky a pesticidy v mezinárodním obchodě;

-       novelizace Nařízení (EHS) č. 2455/97[7] o dovozu a vývozu nebezpečných chemikálií s cílem uvést toto nařízení do souladu s Rotterdamskou úmluvou při současném zlepšení procedurálních mechanismů a zlepšení informací poskytovaných rozvojovým zemím;

-       zlepšení v nakládání s chemikáliemi a pesticidy v rozvojových a kandidátských zemích, včetně odstranění zásob zastaralých pesticidů.

4. Pro trvale udržitelné využívání a vysokou kvalitu vody:

-       postupné zastavení vypouštění nebezpečných látek do vody;

-       revidovat směrnice o kvalitě vody ke koupání[8];

-       zajištění integrace přístupu použitého v rámcové směrnici o vodě a cílů kvality vody do Společné zemědělské politiky a Politiky regionálního rozvoje.

5. U znečišťování ovzduší:

-       zlepšení sledování kvality ovzduší a poskytování informací veřejnosti mj. pomocí příslušných indikátorů;

-       vypracování specifické strategie ochrany ovzduší, která bude obsahovat priority pro další akce, revizi a aktualizaci norem kvality ovzduší a národních souhrnných emisních limitů a vývoj lepších systémů pro sběr informací, modelování a předpovídání;

-       věnovat pozornost kvalitě ovzduší v budovách a jejím dopadům na zdraví a v případě potřeby doporučit budoucí opatření.

Článek 7

Prioritní oblasti akcí k trvale udržitelnému využívání přírodních zdrojů a hospodaření s odpady

Ke splnění cílů týkajících se hospodaření se zdroji a odpady uvedených v článku 2 je třeba provést tyto prioritní akce:

1.  Vypracovat specifickou strategii trvale udržitelného využívání zdrojů, zahrnující:

-       prozkoumání možností zavedení programů “nejlepších praktických postupů” pro podnikatelskou sféru;

-       vymezení potřeb dalšího výzkumu;

-       ekonomické nástroje;

-       škrtnutí subvencí podporujících nadměrné užívání zdrojů;

-       zahrnutí zřetelů racionálního využívání zdrojů do koncepce integrované výrobkové politiky.

2. U zamezování vzniku odpadů:

-       integrace cílů a priorit zamezování vzniku odpadů do koncepce integrované výrobkové politiky.

3. Revize legislativy v oblasti čistírenských kalů[9].

4.  Doporučení pro nakládání s odpadem ze staveb a demolic.

5. Legislativa o biologicky rozložitelných odpadech.

6.  Specifická strategie recyklace odpadů včetně opatření zaměřených na sběr a recyklaci u prioritních toků odpadů.

Článek 8

Prioritní oblasti akcí v mezinárodních záležitostech

Ke splnění cílů týkajících se mezinárodních záležitostí uvedených v článku 2 je třeba provést tyto prioritní akce:

1.  Zahrnutí zájmů životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje do všech zahraničně politických opatření Společenství;

2.  Stanovení koherentní sady ekologických a rozvojových cílů, jež mají být předloženy k přijetí na Světové vrcholné schůzce o trvale udržitelném rozvoji v roce 2002 a mají směřovat k posílení mezinárodní kontroly v oblasti životního prostředí.

3.  Podpora správných postupů při ochraně životního prostředí u přímých zahraničních investic a u vývozních úvěrů.

4.  Zesílení úsilí na mezinárodní úrovni k dosažení shody o metodách hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí a o přístupech ke zvládání rizik zahrnujících případně i zásadu předběžné opatrnosti.

5.  Zajistit, aby bylo prováděno hodnocení dopadů obchodních dohod na trvale udržitelný rozvoj.

Článek 9

Vytváření ekologické politiky založené na účasti dotčených subjektů a na solidních znalostech

Ke splnění cílů týkajících se vytváření ekologické politiky založené na účasti dotčených subjektů a na solidních znalostech, které jsou  uvedeny v článku 2,  je třeba provést tyto prioritní akce:

1.       Mechanismy, v jejichž rámci budou s dotčenými subjekty, a to zejména s těmi, které jsou přímo postiženy návrhy a jinými iniciativami, prováděny ve všech fázích rozsáhlé konzultace tak, aby bylo možno zvolit nejúčinnější opatření a docílit z hlediska ekologické politiky nejuspokojivějších výsledků při použití navrhovaných opatření.

2.  Pokračování finanční podpory nevládních organizací v oblasti životního prostředí, aby byla usnadněna jejich účast na vedení dialogu.

3.  Zajištění prioritního postavení problematiky životního prostředí ve výzkumných programech Společenství v souvislosti s Rámcových programem Společenství pro výzkum a technologický rozvoj; zajištění lepší koordinace výzkumu týkajícího se životního prostředí a prováděného v jednotlivých členských státech.

4.  Zajistit pravidelné informování veřejnosti o životním prostředí a souvisejících záležitostech formou vydávání výročních zpráv o hlavních indikátorech kvality životního prostředí a indikátorech  integrace zájmů životního prostředí do politických opatření v jiných oblastech.

5.  Přezkoumání informačních systémů a systému pro podávání zpráv z hlediska zavedení koherentnějšího a efektivnějšího systému zajišťující zprávy vysoké kvality a poskytujícího porovnatelné údaje a informace o životním prostředí.

5.  Posílení rozvoje geografických informačních systémů a využívání metod dálkového průzkumu Země pro podporu procesu rozhodování a praktické realizace opatření.

Článek 10

Sledování a vyhodnocování výsledků

1.  Komise vyhodnotí pokrok učiněný při realizaci programu ve čtvrtém roce trvání programu. Komise předloží tuto dílčí zprávu Evropskému parlamentu a Radě společně s případnými návrhy na změny a doplňky, jež bude případně považovat za vhodné.

2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě závěrečné hodnocení programu a zprávu o stavu a trendech životního prostředí v průběhu posledního roku trvání programu.

Článek 11

Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropských společenství.

V Bruselu, [...]

Za Evropský parlament                                                        Za Radu

president                                                                     president

[...]                                                                              [...]     

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu webmaster@czp.cuni.cz.
Copyright © 2003 Centrum pro otázky životního prostředí UK
Naposledy změněno: 18. 05. 2005