Energetika

Zemědělství Lesní hospod.

Průmysl

Doprava a turismus

Produkce odpadů

 

2. Struktura databáze

I. Využití půdního fondu

l. Návrh formální struktury

I. Půdní fond

1. Zemědělská půda celkem

z toho nevyužívaná

1.1. Orná půda

1.2. Chmelnice

1.3. Vinice

1.4. Zahrady

1.5. Ovocné sady

1.6. Louky

1.7. Pastviny

2. Lesní půda celkem

2.1. Lesní půda dle typu porostu

2.1.1. Lesní půda s jehličnany

2.1.2. Lesní půda s listnáči

2.1.3. Lesní půda s lesy smíšenými

2.1.4. Ostatní lesní půda

2.2. Lesy dle převažující funkce

2.2.1. Lesy hospodářské

2.2.2. Lesy ochranné

2.2.3. Lesy zvláštního určení

3. Rybníky

4. Ostatní vodní plochy

5. Zastavěné plochy

5.1. Bytová výstavba

5.2. Průmyslová výstavba

5.3. Těžební účely

5.4. Doprava a komunikace

5.5. Technická infrastruktura

5.6. Rekreační účely

5.7. Ostatní

II. Charakteristika půdy dle bonity

2. Současný stav zjišťování

Sledování informací o využití půdy je jednou z mála oblastí, kde výstupy jsou z velké části po stránce metodické harmonizovány s požadavky mezinárodní standardy CES 637/1990 o využití půdy.

Většina informací týkajících se stavu a změn půdy je zjišťována a prezentována Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním, který však v současné době (od roku 1993) sleduje pouze katastrální plochu, zatímco statistika pracuje s hospodářskou výměrou. Rovněž nejsou z podkladů ČÚZK k dispozici údaje o dočasně nevyužívané zemědělské půdě a zastavěná plocha není zachycena v tak podrobném členění, jak je uvedeno v návrhu. ČSÚ sleduje pouze v soupisech ploch osevů k 31. 5. běžného roku "úhor", kam je zařazena mj. i dočasně odňatá a dočasně nevyužívaná půda, pokud ji mají podniky ve své evidenci.

Co se týká jednotlivých druhů pozemků, velký problém představuje například zastavěná plocha. Údaj je prezentován jako agregát neumožňující identifikaci, o jaký druh zastavěné plochy se jedná. Podrobnější členění by částečně bylo možné, ale vyžaduje komunikaci přímo s příslušným katastrálním úřadem. S ohledem na obtížnost, ale i vysokou časovou náročnost získávání jsou tyto informace, poskytovány zřídka, případně za úplatu v obecním, maximálně okresním měřítku.

Dalším problémem je oblast informací o změnách ve využití půdy. V současné době jsou v ČR sledovány pouze velikosti přírůstků a úbytků určitého druhu pozemku (za sledované období) bez další specifikace, s jakými druhy pozemků jsou dané změny spojeny.

3. Návrhy na další postup prací

Klasifikace neposkytuje žádné informace o bonitě půdy, reverzibilitě změn využívání půdy ani informace o stupni degradace půdy. S ohledem na závažnost obou typů informací z hlediska hodnocení ekologické zátěže daného území by se mělo stát zahrnutí obou pohledů na problematiku půdy a rozšíření klasifikace o dané ukazatele otázkou dalších etap řešení.

Dalším problémovým okruhem je detailnější rozpracování výše zmíněného ukazatele zastavěné plochy. Výsledky by nacházely uplatnění nejen na úrovni mezinárodního srovnání, ale zejména na úrovni národní a místní v procesu tvorby a aplikace geografického informačního systému a zpracovávání územních plánů. Na tomto místě bychom doporučovali zpracování případové studie.

Za nedostatečnou informaci z hlediska ekologického hodnocení daného území považujeme i zjišťování přírůstku a úbytku příslušného konkrétního pozemku jako souhrnného agregátu, bez identifikace, s jakým druhem pozemků tyto změny souvisí. Domníváme se, že z hlediska potřeb základních informací o ekologické vyváženosti rozvoje daného území, ale i z hlediska hodnocení účinnosti ekologické, zemědělské, případně lesní politiky je sledování a vyhodnocování těchto ukazatelů zcela nezbytné. Ve smyslu detailnějšího šetření by zřejmě bylo vhodné zachovat předchozí způsoby sledování.

II. Voda

l. Návrh formální struktury

1. Hydroenergetický potenciál

1.1. Povrchová voda

1.1.1. Přítok

1.1.2. Odtok

1.2. Podzemní voda

1.2.1. Roční změny v podzemních zdrojích

1.3. Průměrné srážky

1.4. Výpary

2. Jakost vody

2.1. Jakost vody v tocích

2.1.1. Indikátory kyslíkového režimu

2.1.2. Indikátory základní

2.1.3. Indikátory doplňující

2.1.4. Indikátory biologické a mikrobiologické

2.2. Jakost vypouštěných vod ze zdrojů

2.1.1. Indikátory kyslíkového režimu

2.1.2. Indikátory základní

2.1.3. Indikátory doplňující

2.1.4. Indikátory biologické a mikrobiologické

3. Odběry vody

3.1. Odběry povrchové vody

3.1.1. Veřejné zásobování

3.1.2. Domácnosti

3.1.3. Zemědělství

3.1.3.1. Pro zavlažování

3.1.4. Průmysl

3.1.4.1. Těžební průmysl

3.1.4.2. Výroba a rozvod elektrické energie, plynu a vody

3.2. Odběry podzemní vody

3.2.1. Veřejné zásobování

3.2.2. Domácnosti

3.2.3. Zemědělství

3.2.3.1. Pro zavlažování

3.2.4. Průmysl

3.2.4.1. Těžební průmysl

3.2.4.2. Výroba a rozvod elektrické energie, plynu a vody

3.3. Odběry z ostatních zdrojů

4. Zásobování

4.1. Veřejné zásobování

4.1.1. Dodávky vody celkem

4.1.1.1. Domácnosti

4.1.1.2. Průmysl

4.1.1.3. Zemědělství

4.1.1.4. Ostatní

4.2. Samozásobování

4.3. Ztráty vody při rozvodu

5. Jakost pitné vody

6. Odpadní vody

6.1. Odpadní vody - produkce celkem

6.1.1. Splaškové

6.1.2. Průmyslové

z toho:

6.1.2.1. Těžební průmysl

6.1.2.2. Chemický průmysl

6.1.2.3. Papírenský průmysl

6.1.2.4. Textilní průmysl

6.1.2.5. Výroba elektrické energie

6.1.3. Ostatní

6.2. Odpadní vody odváděné kanalizací - čištěné

6.2.1. Splaškové

6.2.1.1. mechanické čištění

6.2.1.2. biologické čištění

6.2.1.3. vyšší stupeň čištění

6.2.2. Průmyslové

6.2.2.1. mechanické čištění

6.2.2.2. biologické čištění

6.2.2.3. vyšší stupeň čištění

6.2.3. Ostatní

6.2.3.1. mechanické čištění

6.2.3.2. biologické čištění

6.2.3.3. vyšší stupeň čištění

6.3. Odpadní vody odváděné kanalizací - nečištěné

6.3.1. Splaškové

6.3.2. Průmyslové

6.3.3. Ostatní

6.4. Odpadní vody z průmyslových provozů - čištěné

6.4.1. Mechanické čištění

6.4.2. Biologické čištění

6.4.3. Vyšší stupeň čištění

6.5. Odpadní vody z průmyslových provozů - nečištěné

7. Čistírenské kaly

7.1. Produkce celkem

7.2. Zpracování kalů

7.2.1. Využití v zemědělství

7.2.2. Spalování

7.2.3. Skládkování

7.2.4. Ostatní

7.3. Kvalitatvní ukazatele kalů

2. Současný stav zjišťování

Navržená struktura klasifikace odpovídá v rozhodující míře požadavkům normy CES/636/89 o využití vody.

V současné době je v České republice část uváděných informací zajišťována formou periodických statistických šetření nebo formou monitoringu jakosti vody na 283 profilech. V některých případech jsou využívány i expertní posudky.

Dostupné údaje o odběrech a dodávkách vody se ve své struktuře odlišují od návrhu EUROSTATu. Doporučené členění dle typu činnosti je z pohledu naší praxe příliš detailní.

Dodávky vody jsou v současné době sledovány za domácnosti, průmysl, zemědělství a ostatní odběratele. Avšak ani uvedené členění dodavatelským vodohospodářským podnikům nevyhovuje. V rámci těchto podniků je v současné době diverzifikace odběratelů založena na jediném ukazateli, a to na rozdílné sazbě vodného a stočného pro dvě kategorie odběratelů: soukromé odběratele a právnické a fyzické osoby.

Zachování alespoň původního členění na výše uvedené čtyři kategorie je pro vykazující podniky obtížné a prozatím je řešeno používáním expertních odhadů vycházejících z předešlého vývoje odběrů.

Řada údajů týkajících se odpadních vod není v současné době v takto detailním členění sledována. Pokud se týká čištění odpadních vod, jsou v dané chvíli k dispozici informace pouze o třech typech čištění: mechanickém, biologickém a mechanicko-biologickém. Vyšší stupeň čištění nebyl zatím do statistického sledování zahrnut. Kvalitativní ukazatele kalů zatím systematicky sledovány nejsou.

3. Návrhy na další postup prací

Zjišťování odběru a zásobování vody v členění doporučovaném EUROSTATem by bylo realizovatelné zavedením příslušného kódu OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) do evidence odběratelů. Tento postup by při vzájemné spolupráci Vodohospodářských organizací a ČSÚ nebyl technicky příliš náročnou záležitostí. Problémem by se však mohla stát otázka motivace VH podniků k rozšíření agendy o údaje, které pro ně nemají žádný význam.

Řešení problému spojeného s rozšířením sledování čištění odpadních vod o technologie vyššího stupně čištění, je záležitostí doplnění příslušného statistického zjišťování o daný ukazatel a metodické vysvětlivky.

K navržené klasifikaci vody je třeba poznamenat, že v předložené formě stále ještě nedokáže uspokojit potřeby a požadavky, které by mohly být spojeny se zpracováváním analýz, studií, podkladových materiálů atp. v oblasti efektivnosti využívání vody, řízení poptávky po vodě, motivace uživatelů při využívání účinnějších čisticích technologií atp.

Návrh zatím neobsahuje informace ekonomického charakteru, jako jsou ceny vodného a stočného, náklady na výrobu, případně čištění vody. Stejně tak postrádá bližší specifikaci účelu konečného užití vody u spotřebitele. V tomto ohledu by bylo zřejmě vhodné zpracovat případovou studii.

III. Flóra, fauna, chráněná území

l. Návrh formální struktury

1. Druhové členění flóry a fauny

1.1. Vyhynulé druhy

1.2. Žijící druhy - souhrnně

1.2.1. Kriticky ohrožené druhy

1.2.2. Ohrožené druhy

1.2.3. Chráněné druhy

1.3. Změny v populaci

2. Ekonomické využití zvířat

2.1. Lov a odchyt zvěře

2.2. Obchod

2.2.1. Vnitřní obchod

2.2.2. Zahraniční obchod

3. Chráněná území

3.1. Národní parky

3.2. Přírodní rezervace

3.3. Chráněná území

3.4. Ostatní chráněné oblasti

2. Současný stav zjišťování

Uvedená klasifikace flóry a fauny zachycuje pouze volně žijící druhy. Netýká se tedy pěstovaných či chovaných druhů v rámci zemědělské nebo jiné činnosti. Stejně jako jinde v zahraničí, i v ČR je považováno hodnocení populace druhů sčítáním (nebo podobným způsobem) za velmi nákladné, a proto je prováděno jen mimořádně. Ve většině případů jsou proto užívány méně náročné metody, například expertní stanoviska, odhady atp. Základní informace o stavu druhů jsou sledovány Českým ústavem ochrany přírody. Další informace je možno získávat z odborné literatury, například Červené knihy, z výsledků aktivit ekologických iniciativ provádějících jednorázová šetření, průzkumy atp.

Informace týkající se myslivosti, stavu zvěře a odchytu jsou sledovány rezortním výkaznictvím MZe ČR.

Údaje o obchodních transakcích volně žijících zvířat nejsou v současné době podchyceny.

Informace týkající se chráněných oblastí - jejich typu, rozlohy atp. - jsou zjišťovány Českým ústavem ochrany přírody. Platná klasifikace chráněných území v ČR však neodpovídá zcela klasifikaci doporučované. Přesto se však nedomníváme, že by její úprava byla v nejbližší době nezbytně nutná.

3. Návrhy na další postup prací

Hovoříme-li o ekonomických aspektech aktivit provozovaných v rámci daného subsystému, dostaneme se vedle lovu zvěře i k nezbytnosti sledování údajů o obchodu. V ČR, jak již bylo výše uvedeno, nejsou údaje tohoto typu předmětem periodických šetření. Norma CES 694/1991 doporučuje dělit údaje na statistiku vnitřního obchodu a statistiku zahraničního obchodu. V případě zahraničního obchodu by měla být věnována zvláštní pozornost druhům, na které se vztahuje "Konvence o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy fauny a flóry". Vzhledem k tomu, že periodická šetření by mohla být, jak již bylo řečeno, poměrně nákladná a mohla by narážet na nedostatečně spolehlivé prvotní informace, domníváme se, že by pro daný účel postačilo, alespoň pro začátek, zpracování případových studií, založených na odborných odhadech expertů o řádovém rozsahu tohoto obchodu.

V dané chvíli nejsou do návrhu klasifikace zahrnuty informace o příčinách ohrožení druhů. Zpracování této problematiky zůstává tedy otevřeným problémem pro řešení v průběhu dalších etap.

IV. OVZDUŠÍ

l. Návrh formální struktury

1. Emise[3]

1.1. Produkce emisí ze stacionárních zdrojů

1.1.1. Dle typu technologie

1.1.1.1. Spalovací procesy (údaje o emisích by měly být členěny dle typu paliva)

1.1.1.1.1. Elektrárny

1.1.1.1.2. Průmysl

1.1.1.1.3. Ostatní ekonomické činnosti a lokální topeniště

1.1.2. Dle odvětví (dle ISIC, NACE)

1.2. Emise z mobilních zdrojů

1.2.1. ze silniční dopravy

1.2.1.1. spotřeba benzinu (dle druhu)

1.2.1.2. spotřeba nafty

1.2.1.3. spotřeba jiné pohonné hmoty

1.2.2. z železniční dopravy

1.2.3. z ostatních druhů dopravy

1.2.4. z ostatních mobilních zdrojů

2. Imise

2.1. Měření v rámci národní, regionální měřicí sítě

2.1.1. Oxidy síry ( vyjádřené v SO₂ )

2.1.2. Oxidy dusíku ( vyjádřené v NO₂ )

2.1.3. Oxid uhelnatý

2.1.4. Olovo

2.1.5. Rtuť

2.1.6. Kadmium

2.1.7. SPM

2.1.8. Přízemní ozon

2.2. Měření na pozaďových stanicích- národních, regionálních

2.2.1. Oxidy síry ( vyjádřené v SO₂ )

2.2.2. Oxidy dusíku ( vyjádřené v NO₂ )

2.2.3. Oxid uhelnatý

2.2.4. Olovo

2.2.5. Rtuť

2.2.6. Kadmium

2.2.7. SPM

2.2.8. Přízemní ozon

2.3. Měření na pozaďových stanicích - mezinárodních

2.3.1. Stratosférický ozon

2.3.2. CO₂

2.3.3. Methan

2.3.4. NO_x

2.3.5. SPM

3. Mokrá kyselá depozice vybraných látek

3.1. pH

3.2. SO₄ ( vyjádřený jako elementární síra )

3.3. NO₃ ( vyjádřený jako elementární dusík )

3.4. Na

3.5. Mg

3.6. Cl

3.7. Ca

4. Měřicí síť

4.1. Kód stanice

4.2. Typ stanice

4.3. Topografická charakteristika stanice

4.4. Meteorologická charakteristika měřicího místa

4.5. Ostatní poznámky k jednotlivým stanicím

5. Klimatické podmínky

5.1. Srážky

5.2. Teploty

5.3. Rychlost a směry větru

5.4. Sluneční svit

2. Současný stav zjišťování

Většina údajů navržených a uvedených v části ovzduší je v současné době sledována a v převážné míře odpovídá mezinárodním požadavkům. Údaje jsou sleduje zejména Český hydrometeorologický ústav a Česká inspekce pro životní prostředí. Je ovšem skutečností, že po roce 1989, kdy došlo k velkému oživení a nárůstu zájmu o sledování stavu a kvality ovzduší, byla vytvořena celá řada monitorovacích míst, jejichž výsledky nejsou do jednotné databáze ukládány. Jedná se například o stanice, jejichž vlastníky jsou města či obce, případně jejich sdružení.

V ČR platná klasifikace emisních zdrojů dle výkonu (REZZO I - IV) neodpovídá klasifikaci zavedené v zemích EU, ale na základě informací, které jsou o jednotlivých zdrojích v Registru vedeny například OKEČ, jež odpovídá klasifikaci ISIC, lze většinu potřebných informací získat.

3. Návrhy na další postup prací

Z hlediska zabezpečení požadavků statistiky je stávající informační základna v oblasti ovzduší jedna z nejlepších. Proto pro danou chvíli doporučujeme zvážit pouze možnost rozvoje aktivit u tvorby emisních bilancí. V ČR jsou tyto bilance tvořeny na základě informací získaných z REZZO. Běžná praxe v zemích EU je poněkud odlišná, což ve velké míře souvisí i se systémem využívání ekonomických nástrojů v oblasti ochrany ovzduší. Ve většině zemí EU jsou údaje o celkových emisích zjišťovány na základě energetických bilancí národními statistickými úřady. V zájmu zpřesňování tvorby emisních bilancí by bylo tedy vhodné analyzovat zkušenosti těchto statistických úřadů a pokusit se o jejich aplikaci v podmínkách ČR. Domníváme se, že by v tomto bodě byla vhodná případová studie.

V. Odpady

1. Návrh formální struktury

1. Produkce odpadů celkem

v členění dle katalogu odpadů

2. Produkce odpadů

v členění dle odvětvové klasifikace NACE (na úrovni pododdílů)

3. Využití odpadů - recyklace

v členění dle druhu a NACE

4. Zneškodňování odpadů

v členění dle druhu a NACE

4.1. Fyzikální metody

4.2. Tepelné zpracování

4.2.1. Tepelné zpracování s využitím získané energie

4.2.2. Tepelné zpracování bez využití získané energie

4.3. Biologické metody

4.4. Skládkování

z toho odpady ze spalování odpadů

4.4.1. Řízené skládky

4.4.2. Neřízené skládky

4.4.3. Podzemní/kontejnerová zařízení

4.4.4. Ostatní

4.5. Skladování (stav ke konci roku)

5. Export, import odpadů

v členění dle druhu a NACE

2. Současný stav zjišťování

Periodické šetření produkce odpadů nemá v ČR dlouhou tradici. V roce 1987 a 1989 byla provedena Statistickým úřadem jednorázová šetření objemu produkovaného odpadu. V roce 1991 byl vydán zákon o povinnosti producentů odpadů zpracovávat od určitého objemu produkce odpadů a předkládat tzv. "Programy odpadového hospodářství". Tento postup měl umožnit plošně zmapovat situaci v oblasti odpadového hospodářství. Získané výsledky měly mj. umožňovat i vytváření materiálových bilancí a toků, které by měly být využívány při optimalizaci a zefektivnění výrobního a spotřebního procesu.

Od roku 1992 bylo zahájeno periodické - roční - statistické šetření zvláštních a nebezpečných odpadů. S ohledem na obtíže spojené s identifikací jednotlivých producentů nelze však zatím ani u tohoto šetření hovořit o vyčerpávajícím šetření, které by podávalo informace o skutečné produkci.

Základními zdroji informací v oblasti odpadového hospodářství jsou MŽP ČR, Český ekologický ústav a ČSÚ. Lze říci, že informace v základním členění, tak jak jsou uvedeny v návrhu, jsou k dispozici ve velmi rozdílné kvalitě. Detailnější členění naráží na problémy, které v dané chvíli výrazně snižují i tak nízkou kvalitu a vypovídací schopnosti informací.

V souvislosti s připravovanými legislativními změnami v oblasti odpadového hospodářství, mj. i s přípravou nového katalogu odpadů, lze očekávat, že by došlo k úpravám základní struktury, odpovídající mezinárodním požadavkům.

3. Návrhy na další postup prací

Další vývoj v oblasti monitoringu produkce a zneškodnění odpadů, tvorba Informačního systému odpadového hospodářství, jeho podoba a postavení v rámci celostátního informačního systému životního prostředí bude v rozhodující míře závislý na dalším vývoji legislativy.

Přehodnotit metodiku statistického zjišťování nebezpečných a zvláštních odpadů ve smyslu rozšíření souboru respondentů o menší ekonomické jednotky (s počtem pracovníků méně než 25) a o další odvětví. Zvážit rozsah vykazovaných ukazatelů jakož i možnosti a potřeby jejich rozšíření zejména o ukazatele zachycující pokračování toku odpadů od producenta k další firmě. Metodicky dopracovat v současné době sledované ekonomické ukazatele, příp. zvážit možnost jejich rozšíření.

Posoudit možnosti, podmínky a předpoklady pro zahájení statistických šetření v oblasti komunálního odpadu.

VI. Výdaje na ochranu životního prostředí

1. Návrh formální struktury

I. Výdaje investičního charakteru

1. Ochrana ovzduší a klimatu

1.1. Snižování emisí znečišťujících látek modifikací výrobních procesů

1.1.1. s cílem chránit ovzduší

1.1.2. s cílem chránit klima a ozonovou vrstvu

1.2. Čištění produkovaných výfukových plynů

1.1.1. s cílem chránit ovzduší

1.1.2. s cílem chránit klima a ozonovou vrstvu

1.3. Měření, kontrola, laboratoře ap.

1.4. Ostatní aktivity

2. Vodní hospodářství, odpadní vody

2.1. Ochrana vod před znečištěním prostřednictvím technologických změn

2.2. Kanalizační sítě

2.3. Čištění odpadních vod

2.4. Čištění chladicích vod

2.5. Měření, kontrola, laboratoře ap.

2.6. Ostatní aktivity

3. Produkce, zneškodnění a využití odpadů

3.1. Snižování produkce odpadů modifikací výrobních procesů

3.2. Sběr a transport odpadů

3.3. Odstraňování a nakládání s nebezpečnými odpady

3.3.1. Tepelné zpracování

3.3.2. Skládkování

3.3.3. Ostatní způsoby

3.4. Odstraňování a nakládání s ostatními odpady

3.4.1. Spalování

3.4.2. Skládkování

3.4.3. Ostatní způsoby

3.5. Měření, kontrola, laboratoře ap.

3.6. Ostatní aktivity

4. Ochrana půdy a podzemních vod

4.1. Preventivní opatření proti průsakům

4.2. Dekontaminace půdy a čištění podzemních vod

4.3. Měření, kontrola, laboratoře ap.

4.4. Ostatní aktivity

5. Zmírnění hluku a vibrací (kromě pracovního prostředí)

5.1. Hluk a vibrace způsobené silniční a železniční dopravou

5.1.1. Preventivní modifikace zdrojů

5.1.2. Konstrukce antihlukových / antivibračních zařízení

5.2. Hluk z letecké dopravy

5.2.1. Preventivní modifikace zdrojů

5.2.2. Konstrukce antihlukových / antivibračních zařízení

5.3. Průmyslový hluk

5.4. Měření, kontrola, laboratoře ap.

5.5. Ostatní aktivity

6. Zachování biodiverzity a krajiny

6.1. Ochrana druhů

6.2. Ochrana krajiny a nalezišť

6.3. Obnovení druhové rozmanitosti

6.4. Rehabilitace populačních druhů a krajiny

6.5. Protierozní opatření

6.6. Měření, kontrola, laboratoře ap.

6.7. Ostatní aktivity

7. Ochrana před radiací (kromě jaderných elektráren a vojenských zařízení)

7.1. Ochrana okolních médií

7.2. Měření, kontrola, laboratoře ap.

7.3. Ostatní aktivity

8. Výzkum a rozvoj

8.1. Ochrana ovzduší a klima

8.1.1. Ochrana ovzduší

8.1.2. Ochrana atmosféry a klima

8.2. Ochrana vody

8.3. Odpady

8.4. Ochrana půdy a podzemní vody

8.5. Snížení ( odstranění ) hluku a vibrací

8.6. Ochrana biologických druhů a nerostných nalezišť

8.7. Ochrana před radiací ( kromě jaderných elektráren a vojenských zařízení)

8.8. Ostatní výzkum v oblasti životního prostředí

9. Ostatní aktivity v oblasti životního prostředí

9.1. Administrativa spojená s životním prostředím

9.2. Vzdělávání, informace, školení

9.3. Nedělitelné výdaje

9.4. Ostatní

Sekundární členění dle sektoru (státní sektor, podniková sféra, domácnosti a ostatní)

II. Běžné výdaje

1. Na ochranu ovzduší a klimatu

2. Na ochranu povrchových vod

3. Na sběr, dopravu, úpravu a zneškodňování odpadu

4. Na ochranu půdy a podzemních vod

5. Na zmírnění hluku a vibrací (kromě pracovního prostředí)

6. Na zachování biodiverzity a krajiny

7. Na ochranu před radiací (kromě jaderných elektráren)

8. Na výzkum a rozvoj

9. Na ostatní aktivity v oblasti ochrany životního prostředí

Sekundární členění dle sektoru (státní sektor, podniková sféra, domácnosti a ostatní)

2. Současný stav zjišťování

Problematika výdajů na ochranu životního prostředí je jedním z nejdůležitějších subsystémů databáze z hlediska modelování, sledování, případně usměrňování monetárních toků v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí, a z pohledu a potřeb rozvoje systému environmentálního účetnictví.

Cílem je sledovat ekologické výdaje u navrhované soustavy aktivit ze dvou základních pohledů: z hlediska investičních výdajů a z hlediska běžných výdajů. Současný stav zjišťování výdajů investičního charakteru na ochranu životního prostředí v ČR je podrobně zachycen v práci Ritschelová, Drápal: Analýza statistického šetření ekologických investic v ČR, Ústí n. L. 1994. Souhrnně je však možno říci, že stávající klasifikace ekologických investic prezentovanému členění příliš neodpovídá.

Ani ostatní výdaje na ochranu ŽP nejsou podchyceny a periodicky sledovány takovým způsobem, aby bylo možné na základě získaných výsledků určit finanční toky - celkové objemy, počáteční zdroje těchto toků, jejich směr a skutečné umístění.

3. Návrhy na další postup prací

Na základě již dříve provedené komparace metodiky šetření ekologických investic v ČR s návrhem EUROSTATu proběhly společné konzultace mezi MŽP, ČEÚ, MF a ČSÚ o možnostech a potřebách její úpravy. Tato úprava by měla umožnit přiblížit se v poměrně dost velkém rozsahu výše uvedené klasifikaci (alespoň pokud se týká první klasifikační úrovně).V současné době je nový návrh již připraven a lze předpokládat, že se promítne poprvé do šetření v roce 1996. Změny se týkají jak základního členění účelu investic, tak  úprav metodiky započítávaných zařízení. Kromě toho jsou navrhovány drobné úpravy v oblasti šetření finančních zdrojů, které by měly přispět k zpřesnění monitoringu finančních toků v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí.

Informace o výdajích na ochranu životního prostředí by měly být sledovány nejen v běžných cenách, jak je tomu dnes i u nás, ale i v cenách stálých. Vzhledem k tomu, že doposud tyto propočty nejsou pro investice na ochranu životního prostředí oficiálně prováděny doporučujeme zpracování studie zabývající se problematikou cenových indexů v dané oblasti.

V oblasti běžných výdajů na ochranu životního prostředí nebyla doposud v České republice vypracována odpovídající metodika. Celá problematika se nachází v rovině teoretického výzkumu, doprovázeného individuálními aplikačními testy.

CES předpokládá, že v nejbližší době bude mj. pozornost zaměřena na detailnější klasifikaci a propracování metodiky pro oblast výzkumu a rozvoje a pro oblast vzdělávání a administrativy.

Zároveň považujeme za nezbytné zabývat se důsledněji problémem dvojího zaúčtování výdajů na OŽP, tzn. opět doporučujeme vypracování případové studie.

Závěrečná poznámka se týká problematiky sledování efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí. Přestože se tento moment v základní klasifikaci neobjevuje, CES považuje za ideální tento ukazatel zahrnout. Z tohoto důvodu je v současné době v EUROSTATu zpracováváno několik pilotních studií, pokoušejících se o propočty efektivnosti a tvorbu všeobecně akceptovatelné metodiky. Domníváme se, že i u nás by této problematice měla být v budoucnu věnována větší pozornost, než je tomu doposud.

VII. Zařízení na ochranu životního prostředí

l. Návrh formální struktury

1. Ochrana ovzduší a klima

1.1. Spalovací zařízení, filtry, průmyslová zařízení určená pro čištění výfukových plynů (procentní sazbou ze zařízení)

1.2. Monitorovací zařízení kvality ovzduší (počet měřicích míst dle způsobu měření, počet měření za rok, počet mobilních zařízení)

1.2.1. Stacionární měřicí stanice v zastavěných oblastech

1.2.2. Stacionární stanice mimo zastavěné oblasti

1.2.3. Mobilní

2. Odpadní vody a ochrana vod

2.1. Kanalizační síť

2.2. Čistírny odpadních vod (počet, kapacita na obyvatele)

2.2.1. Mechanické čištění

2.2.2. Biologické čištění (mimo septiků)

2.2.3. Vyšší čisticí technologie

2.2.4. Septiky (vyhnívající nádrže)

2.3. Monitorovací zařízení (počet měřicích míst, počet mobilních zařízení, počet měření za rok)

3. Produkce, zneškodnění a využití odpadů

3.1. Zařízení na odstranění nebezpečných odpadů (počet, kapacita)

3.1.1. Fyzikální/chemické zpracování

3.1.2. Tepelné zpracování

3.1.3. Biologické zpracování

3.1.4. Úprava radioaktivního odpadu

3.1.5. Ostatní technologie

3.2. Zařízení na zpracování jiných než nebezpečných odpadů (počet, kapacita)

3.2.1. Fyzikální/chemické zpracování

3.2.2. Spalování komunálního a podobného odpadu

3.2.3. Spalování průmyslového odpadu

3.2.4. Biologické zpracování

3.2.5. Ostatní technologie

3.3. Zařízení pro ukládání odpadů (počet míst, kapacita)

3.3.1. Skládky pro všechny typy odpadů

3.3.2. Skládky výlučně určené pro nebezpečné odpady

3.3.3. Podzemní/kontejnerová zařízení

3.3.4. Ostatní zařízení

4. Ochrana půdy a podzemních vod

4.1. End-of-pipe zařízení

4.1.1. Zajištění povrchu půdy (zahrnuje příkopy, drenážní systém, ochranné stěny)

4.1.2. Lapače

4.1.3. Inovace podzemních skladišť, transportních zařízení v zájmu ochrany podzemních vod a půdy

4.1.4. Likvidace podzemních skladišť a zařízení v zájmu ochrany podzemních vod a půdy

4.2. Posílení dopravního systému nebezpečných produktů

5. Snížení (odstranění) hluku, vibrací

5.1. Antihlukové bariéry (silnice, železnice, letiště)

5.2. Antivibrační zařízení

5.3. Zařízení pro průběžné sledování a kontrolu hluku, vibrací

2. Současný stav zjišťování

Informace o provozovaných zařízeních na ochranu životního prostředí jsou v současné době dostupné v databázích o znečišťovatelích jednotlivých médií životního prostředí (např. REZZO, POH atp). Řada informací je rozptýlena mezi samotnými výrobci, konzultačními firmami, ekologickými iniciativami apod. Nejkomplexnější a nejdostupnější jsou informace o monitorovací síti. Ucelená informační základna, která by dokázala poskytnout souhrnný ucelený přehled o provozovaných zařízeních na ochranu životního prostředí, případně i přehled o vyráběných zařízeních - o množství, kapacitě, popřípadě dalších technických a ekonomických parametrech, zatím neexistuje.

3. Návrh na další postup prací

Vytvoření a naplnění navrhovaného subsystému předpokládá důkladnou analýzu výše zmíněných dílčích informačních zdrojů, jejich rozsahu, přístupnosti atp., navázání kontaktů s výrobci a samotnými provozovateli, tzn. vypracování případové studie.

VIII. Obyvatelstvo

1. Návrh formální struktury

1. Vybrané demografické ukazatele

1.1. Populace

1.1.1. Počet obyvatel

1.1.2. Hustota obyvatelstva

1.2. Střední délka života

1.3. Počet let života ztracených následkem úmrtí před dosažením věku 65 let

1.4. Změny populace

1.4.1. Narození

1.4.2. Zemřelí

1.4.2.1. Novorozenecká úmrtnost

1.4.2.2. Kojenecká úmrtnost

1.5. Migrace obyvatelstva

1.6. Věková struktura obyvatelstva

1.7. Vzdělanostní struktura

1.8. Národnostní a etnické složení obyvatelstva

2. Zdravotní stav obyvatelstva

2.1. Úmrtnost dle vybraných příčin

2.1. Nové případy onemocnění

3. Stravovací návyky obyvatelstva

3.1. Spotřeba vybraných potravin

3.2. Denní energetický příjem

4. Kontaminace potravin cizorodými látkami

4.1. Těžké kovy ve vybraných potravinách

4.1.1. Průměr

4.1.2. Maximum

4.2. PCB ve vybraných potravinách

4.2.1. Průměr

4.2.2. Maximum

4.3. Obsah dusičnanů ve vybraných potravinách

4.3.1. Průměr

4.3.2. Maximum

5. Kriminalita

6. Postoj obyvatelstva k stavu a vývoji životního prostředí

2. Současný stav zjišťování

S ohledem na skutečnost, že formulace návrhu dané části databáze je záležitostí u nás poměrně novou, považujeme za nezbytné alespoň ve stručnosti uvést některé souvislosti a okolnosti, jež ovlivnily její strukturu a podobu.

V úvodu je třeba poznamenat, že doposud neexistuje žádná mezinárodní platná norma pro zachycení interakcí člověka a kvality životního prostředí. Byly vypracovány pouze dílčí návrhy na národních úrovních, které byly aplikovány při vytváření národních environmentálních databází. Pokud se týká mezinárodních aktivit, zpracovává se v současné době několik projektů zabývajících se touto problematikou v rámci WHO (World Health Organization).

Výběr demografických a sociálních ukazatelů se v prvé řadě opírá o zpracované analýzy vlivů narušeného životního prostředí na obyvatelstvo. Tyto vlivy je možno teoreticky rozdělit do čtyř základních skupin:

- vliv na stabilitu a migraci obyvatelstva

- vliv na zdravotní stav obyvatelstva

- vliv na sociální strukturu obyvatelstva

- vliv na míru identity obyvatel s místem, kde žijí

I když je zřejmé, že dané dělení má pouze metodologický charakter, neboť nelze v mnoha případech jednotlivé vlivy oddělovat, protože se vzájemně prolínají, snažili jsme se o výběr takových ukazatelů, který by dané čtyři oblasti nejlépe postihoval.

Základními informačními zdroji poskytujícími tzv. tvrdá data jsou údaje dostupné ze statistických šetření ČSÚ, statistických šetření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva vnitra ČR.

Specifikem dané části databáze, na rozdíl od ostatních subsystémů, je nutnost získávat část informací formou tzv. měkkých dat. Tato cesta je zpravidla poměrně složitá, dlouhodobá a finančně náročná. Zdroji informací mohou být : sociologické průzkumy, průzkumy veřejného mínění, ankety, referenda, názory odborníků - lékařů, sociologů, demografů atd. Týká se zejména části 6.

Přestože v úvodu bylo řečeno, že žádná platná norma v dané oblasti neexistuje, považujeme za nezbytné zmínit se o jednom velmi důležitém mezinárodním projektu, na kterém přijala participaci i Česká republika. Jedná se o "Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí".

Projekt se týká řízené péče o zdravé prostředí, včetně ustavení systémů monitorování důsledků životního prostředí na zdravotní stav.

Stejně jako u nás, i v zemích Evropského společenství se ukazuje, že není k dispozici žádný algoritmus pro systematické hodnocení vlivů prostředí na zdraví.

Návrh monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí byl v ČR předložen v roce 1990. Návrh systému monitorování byl pak schválen usnesením vlády ČR č. 369 z roku 1991. Požadavek byl později rozšířen na 30 okresů, které reprezentují různé typy životního prostředí ČR (kategorie A-D) a intenzitu osídlení.

Cílem monitoringu je zabezpečit informace k vytváření koncepce státní zdravotní politiky ochrany prostředí na všech stupních státní správy, k vytváření předpokladů pro legislativní opatření, pro stanovování, a zejména účinnou korekci limitů látek znečišťujících životní prostředí.

Zásadním koncepčním hlediskem monitorování zdravotního stavu je získávání dat výběrovým šetřením na statisticky reprezentativních vzorcích obyvatel.

Schválený systém monitorování se soustřeďuje na pět hlavních okruhů (subsystémů): na monitorování zdravotních důsledků znečištění ovzduší, důsledků a rizik ze znečištění pitné vody, zdravotních účinků hluku, zátěže cizorodými látkami z potravinových řetězců a na monitorování celkové zátěže toxickými látkami z životního prostředí. Systém si neklade za cíl monitorovat všechna rizika a důsledky; byly vybrány jen ty ukazatele prostředí a zdraví, které jsou měřitelné a které lze získat přiměřenými náklady.

V souladu s usnesením vlády vzniklo ve Státním zdravotním ústavu ústředí a byli jmenováni garanti za jednotlivé subsystémy. Byla ustanovena odborná rada monitoringu, jejímiž členy jsou zástupci rezortu zdravotnictví, životního prostředí, zemědělství a financí.

Byly vytvořeny pracovní skupiny pro kontrolu a zabezpečení kvality (QA + QC) a pro metodiku sledování zdravotního stavu. Od konce roku 1993 již probíhají pilotní fáze u většiny projektů a v tomto roce bude u všech zahájen zkušební provoz.

3. Návrh na další postup

Vzhledem k tomu, že většina zvolených ukazatelů, zejména z oblasti demografie, je "rutinního" charakteru, domníváme se, že rozhodující pozornost by měla být věnována oblasti tzv. měkkých dat.

Pokud se týká informací o zdravotním stavu obyvatelstva, doporučujeme vrátit se k dané problematice až na základě analýzy výsledků projektů WHO.

IX. Průmysl a energetika

1. Návrh formální struktury

1. Průmyslová výroba ve vybraných odvětvích

2. Výroba vybraných výrobků

3. Prodej vybraných výrobků

4. Energetická bilance

4.1. Domácí přírodní zdroje

4.2. Export, import

4.3. Spotřeba prvotních energetických zdrojů

4.4. Konečná spotřeba

5. Energetická náročnost vybraných výrobků

6. Výroba elektrické energie

6.1. Klasické elektrárny

6.2. Vodní elektrárny

6.3. Jaderné elektrárny

6.4. Ostatní

6.5. Netradiční energetické zdroje

2. Současný stav zjišťování

Všechny uvedené ukazatele kromě 6.5. jsou v současné době zjišťovány v rámci periodických statistických šetření. Problémem, na který v dané chvíli narážíme, je vzájemná neprovázanost jednotlivých statistických šetření (body 2, 3 a 5), která neumožňuje modelování materiálových toků u výrobků nepříznivě působících na životní prostředí[4].

3. Návrhy na opatření

Domníváme se, že by bylo účelné provést obdobnou analýzu i pro další produkty zajímavé z ekologického hlediska.

Na základě těchto analýz by se pak měly vyvinout aktivity v oblasti úpravy statistických klasifikací a při úpravě statistických zjišťování ve smyslu zachycení ekologických potřeb a požadavků.

X. Doprava a cestovní ruch

1. Formální struktura

1. Dopravní síť

1.1. Silnice a dálnice

1.2. Železniční tratě

1.3. Splavné toky

2. Výkony (případně přeprava)

2.1. Výkony silniční dopravy

2.2. Výkony železniční dopravy

2.3. Výkony říční dopravy

2.4. Výkony letecké dopravy

3. Ujeté kilometry v silniční dopravě

4. Motorová vozidla

4.1. Bez katalyzátoru

4.2. S katalyzátorem

5. Spotřeba pohonných hmot

5.1. Tradiční hmoty

5.2. Netradiční ( ekologické ) hmoty

6. Ubytovací zařízení

6.1. Účastníci cestovního ruchu

6.1.1. Domácí cestovní ruch

6.1.2. Aktivní cestovní ruch

6.2. Kapacita ubytovacích zařízení

6.3. Využití ubytovací kapacity

2. Současný stav zjišťování

Stejně jako u předchozího subsystému, je i zde většina údajů sledována v rámci periodických statistických šetření.

V oblasti cestovního ruchu je třeba počítat se skutečností, že mnohá ubytovací zařízení, zejména zařízení typu "Zimmer frei", nejsou ve statistických šetřeních vůbec podchycena.

3. Návrhy na opatření

Domníváme se, že zejména pro oblast cestovního ruchu je zapotřebí zpracovat případovou studii, která by podrobněji analyzovala možnosti, podmínky a předpoklady dalšího rozvoje sledování informací o cestovním ruchu a zároveň by analyzovala jejich skutečné možnosti využití při hodnocení zátěže krajiny.

XI. Zemědělství a lesnictví

1. Formální struktura

I. Zemědělství

1. Zemědělská půda

1.1. Bilance zemědělské půdy

1.2. Změny ve využití

2. Plochy osevu vybraných plodin

3. Intenzita chovu hospodářského zvířectva

4. Produkce chlévské mrvy

5. Aplikace průmyslových hnojiv

5.1. Dusíkatá

5.2. Fosforečná

5.3. Draselná

6. Aplikace vápenatých hnojiv

7. Aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin

8. Mechanizace v zemědělství

9. Kontaminace zemědělské půdy

10. Zavlažovaná plocha

11. Meliorační aktivity

12. Ekologická stabilizace

II. Lesnictví

1. Lesní půda

1.1. Bilance lesní půdy

1.2. Změny ve využití lesní půdy

2. Zastoupení hlavních dřevin

2.1. Jehličnaté

2.2. Listnaté

3. Těžba dřeva

3.1. Jehličnaté

3.2. Listnaté

4. Zalesňování

4.1. Půda určená k zalesňování

4.2. Zalesňování dle druhů dřevin

4.3. Úspěšnost zalesňování

5. Imisní poškození lesů

6. Půda s aplikací biologických a chemických látek

6.1. Aplikace biologických látek

6.2. Aplikace chemických látek

2. Současný stav zjišťování

Většinu uvedených ukazatelů je možno získat z regulérních statistických šetření. Je ovšem třeba brát v úvahu, že s transformačními procesy došlo v zemědělství k rozpadu velkých zemědělských podniků (poměrně dobře statisticky podchycených), které byly vystřídány stovkami drobných zemědělců. Sledování tohoto množství malých ekonomických subjektů je v dané chvíli velmi obtížné. Tuto skutečnost nelze opomenout  při hodnocení skutečného vlivu zemědělství na jednotlivé složky životního prostředí.

Od sledování bilance zemědělské půdy a změn ve využití půdy se v rámci úspor ve státní statistice po roce 1990 upustilo. Problematické je rovněž sledování aplikace průmyslových hnojiv, vápenatých hnojiv (statistické výběry - dopočty na půdu) a chemických přípravků na ochranu rostlin. Po zániku organizace "ZZN" (Zemědělské zásobování a nákup), jehož evidence poskytovala poměrně slušný přehled o pohybu zmíněných výrobků, neexistuje v podstatě žádný informační zdroj, který by poskytoval údaje na zmíněné úrovni.

Vedle ČSÚ sleduje aplikaci průmyslových hnojiv i MZe. Výsledky obou institucí jsou odlišné. Aplikaci chemických přípravků na ochranu rostlin statistika v běžném výkaznictví nesleduje, rovněž tak i kontaminaci zemědělské půdy, zavlažované plochy, meliorační aktivity a ekologickou stabilizaci.

Intenzita chovu hospodářského zvířectva se propočítává na celkovou produkční plochu (nikoliv na půdu po odpočtu půdy nepatřící zemědělským závodům - půda nepatřící zemědělským závodům není již v ČÚZK sledována).

Ukazatel aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin, vyjadřující spotřebu chemických přípravků na ochranu rostlin na daném území, podle našeho názoru plně nevystihuje - vzhledem k rozdílným koncentracím různých přípravků a jejich obtížnému statistickému podchycení (pesticidy, fungicidy, insekticidy) - srovnatelné zatížení chemickými látkami na určitém území. Tento problém nelze zatím řešit a zohlednit ani v přípravě agrocenzu 1995.

Z hlediska mezinárodní praxe jsou indikátory z oblasti zemědělství buď sociálněekonomického nebo fyzikálněchemického charakteru.

Jeden z prvních přehledů sociálněekonomických faktorů byl publikován v roce 1984[5]. Ve zmíněné publikaci bylo prezentováno 33 mezinárodně srovnatelných statistických indikátorů z následujících oblastí - pracovní síla, využití půdního fondu, stav hospodářských zvířat, stav vozového parku v zemědělství, zemědělská výroba, obchod a alternativní zemědělství. Další indikátory, které jsou relevantnější k environmentální problematice, charakterizují využití průmyslových hnojiv (fosforečných, dusičnanových, draselných), chemických ochranných přípravků (pesticidy, fungicidy a insekticidy) a energetickou náročnost v zemědělství (spotřeba energie). Většina z uvedených údajů je také každoročně publikována organizací FAO. Další mezinárodní organizace (OECD, ECE, EPA atd.) publikující údaje z oblasti zemědělství využívají většinou tuto základní řadu indikátorů, kterou doplňují o další údaje charakterizující detailněji vliv zemědělství na životní prostředí v daném regionu, například z oblasti bilance NO_x. Stejně tak údaje o stupni kontaminace půdy, zavlažovacích systémech, pastevectví atp. jsou většinou zachyceny na místní úrovni (pokud vůbec jsou sledovány). Nedávno byla v rámci UNEP ustavena mezinárodní pracovní skupina, která se má pokusit harmonizovat klasifikace půdního fondu a využití půdy jednotlivých mezinárodních organizací s cílem pomoci uživatelské sféře.

Pokud se týká oblasti lesnictví, většina vybraných ukazatelů je v současné době podchycena databázemi národních organizací a institucí, například Výzkumným ústavem lesního hospodářství, Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním atp.

Zastoupení hlavních dřevin je sledováno pouze u zalesňování, v těžbě a dodávkách dřeva. Těžba dřeva je sledována i podle druhů dřevin. Imisní poškození lesů není sledováno přímo, k dispozici jsou údaje pouze za nahodilou exhalační těžbu. Problematické jsou i ukazatele aplikace biologických a chemických látek. Ze statistických zjišťování je dostupný pouze údaj o ploše lesní půdy ošetřené chemicky a biologicky.

Z mezinárodního hlediska je považována za hlavní organizaci zabývající se statistickými šetřeními a následně i publikací jejich výsledků v oblasti lesního hospodářství FAO. V oblasti lesního hospodářství se vedle zmíněné organizace angažují i UN-ECE a UNEP. Vychází mj. například statistická ročenka - "Annual Yearbook on Forest Products", která prezentuje zejména indikátory z oblasti výroby (hlavních dřevařských výrobků) a obchodu. Vedle toho jsou sledovány a publikovány údaje o zdrojích, intenzitě odlesňování, škodách na lesních porostech atp.

3. Návrh na další postup

Většina problémů, které doprovázejí získávání a využívání informací z oblasti zemědělství, je spojena s vypovídající schopností ukazatelů, která je ovlivněna zejména množstvím respondentů účastnících se statistických šetření.

Domníváme se proto, že nejspolehlivějším základním informačním zdrojem environmentální databáze pro oblast zemědělství by se měl stát agrocenzus připravovaný pro rok 1995.

Šetření by mělo zahrnout všechny zemědělce, tzn. i drobnější chovatele, a ve své podstatě by mělo poskytnout relativně nejpřesnější dosažitelné údaje.

3. Vývoj mezinárodních aktivit

Pro informaci uvedeme na závěr alespoň ve stručnosti vybrané aktivity v oblasti statistiky životního prostředí plánované pro rok 1994 a 1995 v rámci CES a EUROSTATu, které by se v budoucnosti mohly přímo nebo zprostředkovaně dotknout prezentované struktury databáze, její metodické části, případně navrhovaných dalších postupů.

CES

3.1. Hluk, radioaktivita

- Příprava mezinárodní normy pro oblast statistiky hluku a radioaktivity

3.2. Jakost vody

- Další rozpracování statistické klasifikace pro odstraňování znečišťujících látek s akcentem na používané metody

3.3. Využívání vody

- Revize klasifikace v oblasti managementu nabídky vody.

- Metodické rozpracování návrhu tvorby bilancí v oblasti vodního hospodářství

3.4. Využití půdy

- Rozpracování problematiky možného zahrnutí informací o faktorech limitujících využití půdy (kontaminace půdy, využívání podzemních zdrojů) do této statistické oblasti

- Studium možnosti statistického zachycení stupně reverzibility změn při daném využívání půdy

3.5. Flóra, fauna

- Revize celé ECE struktury statistiky flóry a fauny, zejména její metodické části

3.6. Odpady

- Rozpracování malé mezinárodní statistické klasifikace

odpadů, zejména s akcentem na zajištění mezinárodní srovnatelnosti

- Objasnění postavení recyklace odpadů v environmentální statistické klasifikaci

3.7. Ekonomika životního prostředí

- Dopracování evropské klasifikace zařízení a výdajů na ochranu životního prostředí a její harmonizace s návrhy OECD a EUROSTATu

- Statistický výzkum koncepčních otázek spojených s environmentálním účetnictvím ve fyzikálních jednotkách

EUROSTAT

3.1. Voda

- Vytváření statistické databáze v oblasti vodního hospodářství na úrovni členských zemí EU a na základě výsledků společných šetření s OECD

3.2. Atmosférické emise

- Pokračování projektů typu CORINAIR, Inventarizace plynů poškozujících ozonovou vrstvu atp.

3.3. Odpady

- Revize návrhu mezinárodní klasifikace odpadů a oblasti recyklace odpadů.

- Metodická příprava návrhu sběru informací o odpadech, přechod od teoretickoanalytických prací k praktické aplikaci.

3.4. Výdaje na ochranu životního prostředí v oblasti výrobní i nevýrobní sféry

- Návrh metodických doporučení pro sledování a oceňování investičních a běžných výdajů na ochranu životního prostředí u zařízení, která jsou součástí investičního celku.

3.5. Environmentální účetnictví

- Tvorba surovinových bilancí - zahájení projektů.

Závěr

Předložená práce prezentuje představu autorů o podobě environmentální statistické databáze, která by měla tvořit jednu z částí environmentálního informačního systému. Uvedený model vychází ze základní premisy "nezbytnosti postupné konvergence české statistické praxe s evropskou". Tuto skutečnost je třeba akceptovat i v oblasti environmentální statistiky. Proto byl vytvořený návrh v rozhodující míře koncipován tak, aby byl schopen dříve či později splňovat požadavky evropských statistických standard a klasifikací v oblasti environmentální statistiky.

Druhou navazující a neoddělitelnou součástí návrhu by se měla stát v současné době stále ještě rozpracovávaná část metodická, jež by vymezovala obsahovou náplň jednotlivých ukazatelů, a byla v maximální možné míře kompatibilní s metodikou zemí EU.

Pozornost byla vedle "klasických" subsystémů databáze, zachycujících jednotlivé složky životního prostředí, věnována oblasti produkční statistiky, tzn. oblasti energetiky, průmyslu, zemědělství, lesnictví, dopravy a turismu.

Zároveň byla rozpracována i ta část databáze, která by měla umožnit zachytit přímé, nepřímé, případně předpokládané interakce člověka a životního prostředí.

Návrh v rozhodující míře vychází z materiálů ECE a OECD, ze struktury jejich již zavedených databází, které se vyvíjely na základě vznikajících potřeb a požadavků. V poslední době byl jejich vývoj ovlivněn zejména aktivitami v oblasti tvorby environmentálních indikátorů.

Předložený materiál si v žádném případě nečiní nárok být návrhem definitivním. Naopak předpokládá, že na základě širších odborných diskusí bude postupně upravován do podoby, která by umožnila jeho praktickou realizaci a zároveň splňovala představy a požadavky jeho hlavních uživatelů.

Použité zkratky

CES - Conference of European Statisticians

CEC - Commission of the European Communities

COFOG - Classification of the Functions of Goverment

ECE - Economic Commission for Europe

IEDS - International Environmental Data Service

ISKO - Informační systém kvality ovzduší

ISOH - Informační systém odpadového hospodářství

OECD - Organization for Economic Cooperation and Development

REZZO - Registr emisních zdrojů znečišťujících ovzduší

UNSD - United Nations Statistical Department

Použitá literatura

1.   Readings in international Environment Statistic, ECE, Statistical Division, UN New York 1993

2.   Materiály komise evropských statistiků (CES)

·      CES/822 1994

·      CES AC 65/6 1990

·      CES 637 1990

·      CES 638 1990

·      CES 634 1990

·      CES 677 1990

3.   Collection Date of current Expenditure and Investments relating to evnironmental Protecion, Luxemburg, 13. 5. 93 ENV/ECO/Ind/8/rev.

4.   The International Environmental Data Service, Statistical division UN - ECE, Geneva, 1993

5.   Statistical Yearbook of the Netherlands, Netherlands Central Burrau of Statistics

6.   Bartelmus P., van Tongren, J., Environmental Accounting, UN, 1994

7.   Materály " Working Group Statistics of the Environment", ze zasedání 24. a 25. dubna 1994 v Luxemburgu - Environmental Expenditures

8.   Proposal for the Merging of the existing Draft ECE Classification with the Apparent Results of the Work Done by EUROSTAT on SERIEE

9.   A. Report on Canada s Progress Towards a National s Set of Environmental Indicators, Canada 1991

10. An Overview of Environmental Indicators: State of the Art and Perspectives, UNEP 1994

11. The International Environmental Data Service, Statistical Division UN/ECE, Geneva, 1994

12. Environment statistics, Statistics Finland, Helsinky 1994

13. Umwelt in Österreich, Umweltbundesamt, Wien, 1994

14. Das Integrierte Statistische Informationssystem, OSTAT, Wien, 1993

15. Ritschelová, Drápal: Analýza statistické klasifikace výdajů na ochranu životního prostředí v České republice, KSS Ústí n. L., únor 1994.

16. Šroglová, D., Statistická klasifikace vybraných oblastí životního prostředí, INFOSTAT, Praha, 1992

17. Zahálka, J., Vlivy narušeného životního prostředí na obyvatelstvo, UJEP, Ústí nad Labem, 1994

18. Statistická ročenka 94, ČSÚ Praha, SNTL, 1994

19. Jednotná soustava národohospodářských ukazatelů, FSÚ, Praha, 1987

20. Inventory of Environmental statistical Databases,ECE, Ženeva, 1995

21. SEERIE, Manual 1994, EUROSTAT, Luxembourg, 1994