Centrum pro otázky životního prostředí UK

Modelování důsledků přetrvávající dotace ceny energie pro obyvatelstvo

1 SHRNUTÍ

1.1 Úvod

V rámci projektu UNDP "Ekonomické informace, účetnictví a ekonomické nástroje pro ochranu životního prostředí v České republice" byl CityPlan s.r.o. vyzván Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ke zpracování studie "Modelování důsledků přetrvávající dotace ceny energie pro obyvatelstvo".

Cílem studie bylo ukázat nebezpečí falešných tržních signálů daných opožděným odstraněním dotací cen základních paliv a energií pro obyvatelstvo a následného cenového šoku při rychlém vyrovnání cen na světovou úroveň (v souvislosti například se vstupem České republiky do Evropské Unie). Zároveň byla prošetřena varianta ekonomické podpory rozvoje trhu s úsporami energie při zdravém vývoji cen paliv a energií, tj. při postupném odstraňování dotací počínaje rokem 1995.

1.2 Výsledky studie

V počítačovém modelu energetických potřeb regionu byly pro domácnosti České republiky namodelovány různé možné scénáře politicko - ekonomického vývoje a zhodnoceny jejich důsledky:

· Scénář P předpokládá zachování stávající křížově dotované ceny zemního plynu pro obyvatelstvo a odstranění dotací až v roce 2000. Tento vývoj by výrazně podpořil v následujících pěti letech plynofikaci individuální výroby tepla; scénář P tedy vytěsňuje z hlediska životního prostředí nevyhovující spalování pevných paliv zemním plynem. Zvýšení podílu individuální výroby tepla spalováním zemního plynu, díky tržnímu signálu pozdržení odstranění dotací, povede při nárazovém odstranění křížových dotací k prudkému navýšení palivových nákladů. Tento vývoj je velice těžko odůvodnitelný z hlediska udržení politicko - sociální situace státu (viz kapitola 2.2).

· Scénář E simuluje zachování stávající křížové dotace ceny elektřiny pro obyvatelstvo a průvodní navýšení elektrifikace výroby tepla. Zvýšení ceny elektřiny je předpokládáno v roce 2000. Rovněž tento scénář znamená při rychlém odstranění dotací obrovský nárůst nákladů na vytápění, který bude mírně výraznější než v případě scénáře plynového (cena elektřiny pro vytápění v budoucnu bude sice přibližně o polovinu vyšší než cena zemního plynu pro obyvatelstvo, ale podíl domácností vytápěných elektřinou v roce 2000 je ve scénáři E menší než podíl domácností vytápěných zemním plynem ve scénáři P vzhledem k dnešnímu relativně velkému procentu plynofikovaných domácností - viz kapitola 2.3).

· Scénář E/P je kombinací scénářů P a E; předpokládá zachování nynějších křížově dotovaných cen obou druhů energií pro obyvatelstvo opět do roku 2000. Nezdravá stagnace cen podpoří stejnou měrou elektrifikaci a plynofikaci výroby tepla pro domácnosti České republiky na úkor i jiných vhodných způsobů ekologizace vytápění (teplárenství, biomasa, kapalné plyny a jiná ekopaliva). Cenový skok paliv v roce 2000 vyvolá podobně jako v předchozích dvou scénářích sociálně neúnosný růst nákladů na vytápění, který bude dokonce vyšší než ve scénářích P a E, kvůli skokovému odstranění křížových dotací obou druhů energie - elektřiny i zemního plynu (viz kapitola 2.4).

· Scénář R (viz kapitola 2.5) označuje scénář podpory rozvoje trhu s úsporami energií (předpokládá 40 % úspory energie do roku 2005) při reálném vývoji cen paliv a energií směrem k vzájemným cenovým relacím obvyklých v Evropské Unii a při úplném potlačení individuálního spalování pevných paliv do roku 2015. Pevná paliva spalovaná v nevyhovujících zdrojích budou v reálném scénáři nahrazena kombinací zemního plynu s biomasou a zásobováním teplem z tepláren na bázi uhelné i plynové. Reálný vývoj cen energií předem vylučuje výraznější rozšíření vytápění elektřinou, která je vyráběna v našich podmínkách převážně v kondenzačních hnědouhelných elektrárnách s poměrně malou účinností zhodnocení energie v primárním palivu (30 %) a je tak a nejdražší formou energie. (I ve všech vyspělých zemích je vytápění elektřinou obvykle nejnákladnějším způsobem vytápění). Propočet reálného scénáře ukazuje, že investice do úspor energie zaručí minimálně zachování současné úrovně nákladů na výrobu tepla pro domácnosti České republiky přes postupné zvyšování cen paliv již od roku 1995. Objem vynaložených nákladů na dosažení 40 % výše úspor energie za deset let v podmínkách ČR plně kompenzuje vyšší nárůst palivových nákladů.

· Scénář U je rovněž scénářem reálného vývoje cen paliv a energií, avšak bez podpory úspor energií. Tento scénář zachovává současné spektrum užití paliv pro zajištění výroby tepla potřebného pro domácnosti České republiky a slouží jako základna pro srovnání s předchozími scénáři změn (viz kapitola 2.6).

1.3 Závěr

Z šetření studie vyplývá jednoznačný závěr:

· Jedinou cestou k dosažení reálných cen energií (a tedy i ke vstupu České republiky do Evropské Unie), zaručující zdravý vývoj ekonomiky státu při nezvyšování celkových nákladů na výrobu tepla pro domácnosti, je urychlené prosazení politicko - ekonomické podpory úsporám energií. Plně dosažitelná výše úspor energií zaručující trvale udržitelný rozvoj v České republice je 40 % za období následujících deseti let (do roku 2005).

2 Modelování scénářů vývoje

2.1 Metodický přístup

Metodika modelování energetické potřeby území pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody umožňuje uvažovat měnící se podmínky ekonomické reformy a nejistoty, vyplývající z časového průběhu změn cen paliv a energie. Tyto rozbory tvoří základ pro vytváření návrhů regionální energetické a s tím související investiční politiky stanovením možných rozvojových trendů příslušné oblasti a trendů tržní odezvy obyvatelstva.

Aby bylo možné při územním plánování vycházet z věrohodných a kvantitativně přiměřeně spolehlivých číselných údajů popisujících daná území, vyvinuli jsme metodiku matematického modelování, která umožňuje stanovit energetickou spotřebu obyvatelstva i občanské vybavenosti pro zajištění tepla potřebného pro otop a přípravu teplé užitkové vody s přesností a spolehlivostí, která odpovídá potřebám prognózování a plánování. Tento matematický model používáme všeobecně při zpracování úkolů, které souvisejí s energetickou koncepcí a energetickou politikou obcí, územních celků a regionů.

Model umožňuje simulovat možné změny způsobu vytápění ať již záměnou nevhodného paliva (hnědé uhlí pro individuální topeniště), anebo jiným rozdělením poměru centrálního, okrskového (blokového) a individuálního vytápění, a tak stanovit ekonomické, ekologické a sociální důsledky těchto změn. U uvažovaných změn je možné zadávat rychlost i počátek procesu změny v čase. U scénářů, které jsou ekologicky přijatelné, avšak liší se podstatně v ekonomických důsledcích, je vhodné s ohledem na budoucí ekonomickou proveditelnost vyšetřit citlivost na různé předpokládané trendy vývoje cen paliv. Při posouzení přijatelnosti scénáře je již možné též posuzovat slučitelnost výsledku s požadavkem trvale udržitelného rozvoje. Tak lze s dobrou spolehlivostí odhadnout celkové konečné náklady za energii, které spotřebitelé vydají v určitém časovém období, analyzovat jejich strukturu a sledovat například, jaký vliv a výhodnost mají investice s uvažovanou dlouhodobou úsporou spotřeby energie, které jsou základní podmínkou pro zabezpečení trvale udržitelného rozvoje - tzn. nevedou k dalšímu růstu nákladů pro výrobu a rozvod energie jak dále bude ukázáno.

2.2 Scénář P

V modelu energetických potřeb území byl pro domácnosti České republiky vytvořen scénář P, jehož základním vstupním předpokladem je tento cenový vývoj paliv a energií:

· stagnace současné úrovně ceny zemního plynu pro obyvatelstvo do roku 2000, tj. zachování křížových dotací,

· odbourání dotací a vyrovnání vůči zdravé prognóze cen paliv a energií (viz cenová křivka scénáře R a U) až v roce 2000 (grafické vyjádření zobrazuje vyrovnání mezi lety 1999 - 2001),

· ceny ostatních paliv a energií budou postupně deregulovány již od roku 1995.

Zdržení odstranění regulace ceny zemního plynu pro obyvatelstvo povzbudí vytěsnění individuálního spalování pevných fosilních paliv plynofikací tepelných zdrojů; scénář P předpokládá tyto změny zastoupení způsobů vytápění a zastoupení paliv na výrobě tepla:

· zachování současného podílu bytové sféry zásobené teplem z centrálních zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s vysokým využitím energie v primárním palivu, které musí splňovat zákonné emisní limity (teplárny na bázi pevných paliv či zemního plynu),

· zachování současného podílu bytů vytápěných elektřinou či biomasou,

· plynofikace 60% domovních kotelen na pevná paliva a 60% etážových topení a kamen spalujících pevná fosilní paliva do roku 2000,

· převod 60% výtopenských zdrojů spalujících pevná paliva do roku 2000 na domovní plynové kotelny, které mají stejnou účinnost výroby tepla jako výtopny a zároveň dochází ke snížení ztrát v rozvodech tepla.

Časové změny zastoupení jednotlivých energií na výrobě tepla pro domácnosti České republiky ve scénáři P uvádí graf "Struktura energie pro výrobu tepla".

Průběh křivky celkové roční spotřeby je dán:

· úrovní úspor energie; scénář P nepředpokládá zavedení proúsporné politiky a počítá s velmi nízkou úrovní úspor energie 10% / 10 let odpovídající úspornějšímu chování spotřebitelů energie,

· zahuštěním stávající zástavby; nárůst bytové zástavby je pro všechny scénáře 0,5 % / rok,

· úrovní tepelných ztrát v rozvodech a ztrátami při konverzi paliva (účinností tepelných zdrojů), které podrobně rozebírá graf na následující straně.

Graf celkové spotřeby energie uvádí křivku energie potřebné pro výrobu tepla jako předcházející graf s přičtením energie spotřebované ročně v elektrických spotřebičích a znázorňuje rovněž ztráty vzniklé při výrobě elektřiny. Ztráty při výrobě elektrické energie ukazují vliv nízké účinnosti výroby elektřiny na celkovou spotřebu energie.

Znázornění změn objemu ztrát v tepelných rozvodech a ztrát při konverzi (daných účinností tepelných zdrojů) umožňuje dobré srovnání jednotlivých modelovaných scénářů vývoje z hlediska celkové energetické náročnosti.

Scénář P znamená:

· výrazný pokles ztrát při konverzi, neboť jsou postupně zaváděny plynové tepelné zdroje, které jsou účinnější než zdroje na pevná paliva,

· ztráty v rozvodu mírně klesají vlivem převodu výtopenských zdrojů na domovní plynové kotelny,

· podíl ztrát při výrobě elektřiny zůstává nezměněn.

V celkových nákladech na výrobu tepla pro domácnosti České republiky je, kromě nákladů provozních, palivových, investičních a nákladů na úspory, zahrnuta výše externalit.

Externalitami rozumíme finanční ohodnocení škod na životním prostředí vzniklých při výrobě tepla. Základní sazba, z níž vycházíme, je návrh ekologických daní (uhlíková daň) pro země Evropské Unie, která je odlišná pro každé palivo podle závažnosti jeho vlivu na poškozování životního prostředí. Užívání šetrnějšího paliva znamená pokles výše externalit, které je vždy třeba zahrnovat do skutečných nákladů na výrobu tepla, i s ohledem na to, že v době vstupu našeho státu mezi země Evropské Unie nabudou ekologické daně platnosti patrně i u nás.

V důsledku scénáře P a jeho předpokládaného cenového vývoje paliv:

· dojde v roce 2000 (v grafickém vyjádření v intervalu let 1999 - 2001) ke skokovému navýšení palivových nákladů v důsledku nárazového odstranění křížových dotací zemního plynu (navýšení o 14 mld. Kč), které by výrazně poznamenalo politicko - sociální situaci státu,

· dochází ke snížení externalit díky přechodu na ušlechtilejší typ paliva - zemní plyn, při jehož spalování vzniká menší měrné množství oxidu uhličitého.

V grafu "Náklady na teplo a elektřinu" jsou náklady na výrobu tepla vyjádřené předchozím grafem rozčleněny podle způsobu výroby tepla. Pro srovnání jsou přičteny náklady na provoz elektrických spotřebičů.

· Odstranění dotací zemního plynu pro obyvatelstvo v roce 2000 ve scénáři P způsobí nárazový nárůst nákladů ve sféře individuálního vytápění.

2.3 Scénář E

Scénář označovaný písmenem E (elektrifikace) simuluje tento cenový vývoj paliv a energií:

· cena elektrického proudu pro elektrické spotřebiče a pro individuální vytápění pro obyvatelstvo bude stagnovat do roku 2000,

· v roce 2000 dojde k náhlému odbourání křížových dotací elektřiny a k vyrovnání ceny na tržní úroveň,

· ceny ostatních paliv a energií budou postupně deregulovány již od roku 1995.

Stagnace ceny elektřiny do roku 2000 by byla provázena navýšením elektrifikace výroby tepla; scénář E předpokládá tyto změny zastoupení způsobů vytápění a zastoupení paliv na výrobě tepla:

· zachování současného podílu bytů vytápěných spalováním zemního plynu či biomasou,

· vytlačení 60 % tepelných zdrojů spalujících pevná paliva (výtopny, domovní kotelny, etážové kotle a kamna) do roku 2000 individuálním elektrickým vytápěním.

Časové změny zastoupení jednotlivých energií na výrobě tepla pro domácnosti České republiky ve scénáři E uvádí graf "Struktura energie pro výrobu tepla".

Průběh křivky celkové roční spotřeby je dán:

· úrovní úspor energie; scénář E nepředpokládá zavedení proúsporné politiky a počítá s velmi nízkou úrovní úspor energie 10% / 10 let odpovídající úspornějšímu chování spotřebitelů energie,

· zahuštěním stávající zástavby; nárůst bytové zástavby je pro všechny scénáře 0,5 % / rok,

· úrovní tepelných ztrát v rozvodech a ztrátami při konverzi paliva (účinností tepelných zdrojů), které podrobně rozebírá graf na následující straně.

Scénář E znamená:

· výrazný pokles ztrát při konverzi, neboť jsou postupně zaváděna velmi účinná elektrická topidla, která jsou účinnější než zdroje na pevná paliva,

· ztráty v rozvodu mírně klesají díky zvýšení podílu individuálního vytápění,

· podíl ztrát při výrobě potřebné elektřiny výrazně narůstá.

V celkových nákladech na výrobu tepla pro domácnosti České republiky je, kromě nákladů provozních, palivových, investičních a nákladů na úspory, zahrnuta výše externalit.

V důsledku scénáře E a jeho předpokládaného cenového vývoje paliv:

· dojde v roce 2000 (v grafickém vyjádření v intervalu let 1999 - 2001) ke skokovému navýšení palivových nákladů v důsledku nárazového odstranění křížových dotací elektřiny (navýšení o 15 mld. Kč), které by, podobně jako u scénáře P, výrazně poznamenalo politicko - sociální situaci státu,

· výše externalit zůstává na stejné úrovni (díky primárnímu palivu, kterými jsou převážně pevná fosilní paliva),

· přechod na elektrické vytápění v tomto rozsahu by si vyžádal výstavbu nových elektráren o výkonu přes 5000 MW, spotřeba elektřiny v ČR by se zvýšila o více než 25 %,

· cena elektřiny z těchto elektráren s nízkou dobou využití (pro vytápění) by činila nejméně 2,50 Kč/kWh.

· Odstranění dotací ceny elektřiny pro obyvatelstvo v roce 2000 ve scénáři E způsobí nárazový nárůst nákladů ve sféře individuálního vytápění a nákladů na provoz elektrických spotřebičů.

· Nejsou zde uvedeny investiční náklady na nové elektrárny a rozvody, které by činily nejméně 200 mld. Kč.

2.4 Scénář E/P

Kombinovaný scénář E/P předpokládá:

· stagnace současné ceny zemního plynu a elektřiny pro obyvatelstvo do roku 2000,

· odbourání křížových dotací cen obou paliv v roce 2000 (v grafickém vyjádření mezi lety 1999 - 2001).

Stagnace cen elektřiny a zemního plynu do roku 2000 by byla provázena navýšením elektrifikace a plynofikace výroby tepla; scénář E/P předpokládá tyto změny zastoupení způsobů vytápění a zastoupení paliv na výrobě tepla:

· zachování současného podílu bytů vytápěných biomasou,

· do roku 2000 vytlačení 60 % tepelných zdrojů spalujících pevná fosilní paliva (výtopenské zdroje, domovní kotelny, etážové kotle a kamna) z poloviny individuální elektrifikací a z poloviny individuální plynofikací výroby tepla.

Časové změny zastoupení jednotlivých energií na výrobě tepla pro domácnosti České republiky ve scénáři E/P uvádí graf "Struktura energie pro výrobu tepla".

Průběh křivky celkové roční spotřeby je dán:

· úrovní úspor energie; scénář E/P nepředpokládá zavedení proúsporné politiky a počítá s velmi nízkou úrovní úspor energie 10% / 10 let odpovídající úspornějšímu chování spotřebitelů energie,

· zahuštěním stávající zástavby; nárůst bytové zástavby je pro všechny scénáře 0,5 % / rok,

· úrovní tepelných ztrát v rozvodech a ztrátami při konverzi paliva (účinností tepelných zdrojů), které podrobně rozebírá graf na následující straně.

Scénář E/P znamená:

· výrazný pokles ztrát při konverzi, neboť jsou postupně zaváděna velmi účinná elektrická a plynová topidla, která jsou účinnější než zdroje na pevná paliva,

· ztráty v rozvodu mírně klesají díky zvýšení podílu individuálního vytápění,

· podíl ztrát při výrobě potřebné elektřiny výrazně narůstá.

V celkových nákladech na výrobu tepla pro domácnosti České republiky je, kromě nákladů provozních, palivových, investičních a nákladů na úspory, zahrnuta výše externalit.

V důsledku scénáře E/P a jeho předpokládaného cenového vývoje paliv:

· dojde v roce 2000 (v grafickém vyjádření v intervalu let 1999 - 2001) ke skokovému navýšení palivových nákladů v důsledku nárazového odstranění křížových dotací elektřiny a zemního plynu (navýšení o 18,7 mld. Kč),

· objem externalit mírně klesá rozšířením užívání zemního plynu,

· zvýšení podílu elektrického vytápění by si vyžádalo výstavbu nových elektráren o výkonu přes 200 MW, spotřeba elektřiny v ČR by se zvýšila o více než 10 %,

· cena elektřiny z těchto elektráren s nízkou dobou využití pro vytápění by byla nejméně 2,50 Kč/kWh.

· Odstranění dotací ceny elektřiny a zemního plynu pro obyvatelstvo v roce 2000 způsobí nárazový nárůst nákladů ve sféře nákladů na provoz elektrických spotřebičů a nákladů na individuální vytápění.

· Nejsou zde započteny investiční náklady na nové elektrárny a rozvody, které by činily nejméně 80 mld. Kč.

2.5 Scénář R

Scénář R znamená scénář reálné prognózy cen paliv a energií s vyrovnáním cen pro obyvatelstvo a pro velkoodběr do roku 1996. Do roku 2005 budou cen paliv a energií pro jednotlivé kategorie odběratelů v proporcích odpovídajících cenám na trhu s energiemi v zemích Evropské Unie (viz vedlejší graf).

Reálná křivka cen vytvoří tržní prostředí pro užití jednotlivých paliv a energií; vytěsňování spalování pevných paliv v nevyhovujících zdrojích (lokální domácí topeniště, zastaralé výtopenské zdroje s neekonomickým provozem nesplňující emisní limity škodlivin) sledující při maximální ekologizaci zároveň ekonomickou výhodnost užití jednotlivých paliv a energií bude vypadat v nejbližších deseti letech přibližně takto:

· podíl bytů individuálně vytápěných elektřinou zůstane zachován, ale vzhledem k výraznému růstu ceny elektřiny tento podíl nebude zvyšován,

· podíl bytové sféry zásobené teplem z centrálních zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s vysokým využitím energie v primárním palivu, které musí splňovat zákonné emisní limity (teplárny na bázi pevných paliv či zemního plynu) bude rozšířen do roku 2000 o přechod 60 % výtopenských zdrojů na zdroje s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s lepším využitím energie v palivu,

· 60 % domovních kotelen, etážových kotlů a kamen spalujících pevná paliva budou do roku 2000 nahrazena z poloviny zařízeními spalujícími zemní plyn a z druhé poloviny kotly na biomasu.

Časové změny zastoupení jednotlivých energií na výrobě tepla pro domácnosti České republiky ve scénáři R uvádí graf "Struktura energie pro výrobu tepla".

Průběh křivky celkové roční spotřeby je dán:

· zahuštěním stávající zástavby; nárůst bytové zástavby je pro všechny scénáře 0,5 % / rok,

· úrovní tepelných ztrát v rozvodech a ztrátami při konverzi paliva (účinností tepelných zdrojů), které podrobně rozebírá graf na následující straně.

Scénář R v celkové bilanci spotřeby energie zaznamenává:

· výrazný pokles ztrát při konverzi, neboť jsou postupně zaváděna plynová topidla, která jsou účinnější než zdroje na pevná paliva,

· ztráty v rozvodu mírně klesají díky zlepšení izolačně - technických vlastností,

· vlivem úsporného chování spotřebitelů na zateplením budov klesá teplo potřebné pro vytápění,

· podíl ztrát při výrobě potřebné elektřiny patrně klesá; toto snížení je způsobeno zahrnutím "bonusu" kombinované výroby elektřiny a tepla (ponížení ztrát při výrobě el. energie v elektrárnách o objem ztrát odpovídajících výrobě elektřiny v teplárnách).

V celkových nákladech na výrobu tepla pro domácnosti České republiky je, kromě nákladů provozních, palivových, investičních a nákladů na úspory, zahrnuta výše externalit.

Externalitami rozumíme finanční ohodnocení škod na životním prostředí vzniklých při výrobě tepla. Základní sazba, z níž vycházíme, je návrh ekologických daní (uhlíková daň) pro země Evropské Unie, která je odlišná pro každé palivo podle závažnosti jeho vlivu na poškozování životního prostředí. Užívání šetrnějšího paliva znamená pokles výše externalit, které je vždy třeba zahrnovat do skutečných nákladů na výrobu tepla, i s ohledem na to, že po vstupu našeho státu mezi země Evropské Unie nabudou ekologické daně platnosti patrně i u nás.

Ze průběhu křivky nákladů na výrobu tepla ve scénáři R plyne:

· i se započtením reálné prognózy růstu cen paliv a energií a výše nákladů nutných na realizaci úspor energie, zůstává součet nákladů investičních, provozních, na úspory a palivových konstantní v průběhu celého desetiletého intervalu,

· objem externalit výrazně klesá rozšířením užívání zemního plynu a biomasy, která nebude uhlíkovou daní zatížena; příznivý vliv na pokles externalit má rovněž kombinovaná výroba, která může být opět charakterizována "kogeneračním bonusem".

· Vývoj je z hlediska občana i ekonomiky státu dobře a trvale udržitelný.

Pro porovnání je na téže sadě grafů na následujících stranách ukázán tento scénář s časovým krokem 4 roky pro 20ti leté období, kdy je vidět postupný význam podnikání v oblasti úsporného využívání paliv a energií.

Časové změny zastoupení jednotlivých energií na výrobě tepla pro domácnosti České republiky v prodloužení scénáře R do roku 2015 uvádí graf "Struktura energie pro výrobu tepla".

Průběh křivky celkové roční spotřeby je dán:

· celkovou úrovní úspor energie; scénář R je scénářem proúsporným, předpokládaná výše úspor energie činí 40 % / 10 let; pro dosažení této úrovně úspor je kromě úspornějšího chování spotřebitelů nutno investovat do snížení ztrát v tepelných rozvodech a především do zateplení budov; po dosažení této úrovně úspor v roce 2005 je v další dekádě tempo následných úspor energie sníženo na 15 % / 10 let do roku 2015.

· zahuštěním stávající zástavby; nárůst bytové zástavby je pro všechny scénáře 0,5 % / rok,

· úrovní tepelných ztrát v rozvodech a ztrátami při konverzi paliva (účinností tepelných zdrojů), které podrobně rozebírá graf na následující straně.

Vytěsnění pevných paliv z individuální výroby tepla by v pokračování reálného scénáře bylo dokončeno do roku 2015.

Scénář R v celkové bilanci spotřeby energie zaznamenává:

· výrazný pokles ztrát při konverzi, neboť jsou postupně zaváděna plynová topidla, která jsou účinnější než zdroje na pevná paliva,

· ztráty v rozvodu mírně klesají díky zlepšení izolačně - technických vlastností,

· vlivem úsporného chování spotřebitelů na zateplením budov klesá teplo potřebné pro vytápění,

V celkových nákladech na výrobu tepla pro domácnosti České republiky je, kromě nákladů provozních, palivových, investičních a nákladů na úspory, zahrnuta výše externalit.

Externalitami rozumíme finanční ohodnocení škod na životním prostředí vzniklých při výrobě tepla. Základní sazba, z níž vycházíme, je návrh ekologických daní (uhlíková daň) pro země Evropské Unie, která je odlišná pro každé palivo podle závažnosti jeho vlivu na poškozování životního prostředí. Užívání šetrnějšího paliva znamená pokles výše externalit, které je vždy třeba zahrnovat do skutečných nákladů na výrobu tepla, i s ohledem na to, že po vstupu našeho státu mezi země Evropské Unie nabudou ekologické daně platnosti patrně i u nás.

Ze průběhu křivky nákladů na výrobu tepla ve scénáři R do roku 2015 plyne:

· součet nákladů investičních, provozních, na úspory a palivových zůstává konstantní i v prodloužení reálného scénáře do roku 2015,

· Vývoj je z hlediska občana i ekonomiky státu dobře a trvale udržitelný i z hlediska dlouhodobé perspektivy..

2.6 Scénář U

Poslední scénář je scénářem referenčním modelujícím vývoj při normálních cenách energií (viz graf "Ceny paliv a energií") s nízkou úrovní úspor energie. Poskytuje pro všechny scénáře změn dobrou základnu pro srovnání.

Referenční scénář U zachovává v celém uvažovaném časovém intervalu nynější zastoupení jednotlivých energií na výrobě tepla pro domácnosti České republiky.

Průběh křivky celkové roční spotřeby je dán:

· úrovní úspor energie; scénář U nepředpokládá zavedení proúsporné politiky a počítá s velmi nízkou úrovní úspor energie 10% / 10 let odpovídající úspornějšímu chování spotřebitelů energie,

· zahuštěním stávající zástavby; nárůst bytové zástavby je pro všechny scénáře 0,5 % / rok,

· úrovní tepelných ztrát v rozvodech a ztrátami při konverzi paliva (účinností tepelných zdrojů), které podrobně rozebírá graf na následující straně.

Ve struktuře nákladů zaznamenávají pozvolný růst náklady na palivo respektující zmíněnou cenovou křivku paliv a energií.

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu webmaster@czp.cuni.cz.
Copyright © 2003 Centrum pro otázky životního prostředí UK
Naposledy změněno: 18. 05. 2005

Centrum pro otázky životního prostředí UK

Modelování důsledků přetrvávající dotace ceny energie pro obyvatelstvo

1 SHRNUTÍ

1.1 Úvod

1.2 Výsledky studie

1.3 Závěr

2 Modelování scénářů vývoje

2.1 Metodický přístup

2.2 Scénář P

2.3 Scénář E

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu webmaster@czp.cuni.cz. Copyright © 2003 Centrum pro otázky životního prostředí UK Naposledy změněno: 18. 05. 2005

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu webmaster@czp.cuni.cz.
Copyright © 2003 Centrum pro otázky životního prostředí UK
Naposledy změněno: 18. 05. 2005