Environment Centre cz bw204
fb  twitter  fb  fb

Alexander Skácel,
Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita

Úvod

Současným trendem v oblasti školství je globalizace vzdělávání. Vzdělání má odpovídat schopnostem a zájmu studenta bez ohledu na sociální postavení jeho rodiny. Zároveň by měla být určitá úroveň vzdělání dostupná i lokálně na všech místech bez ohledu na stát. Globalizace vzdělání se ale týká i vzdělání vysokoškolského, kde v budoucnu sjednotí jeho úroveň v různých státech. Graduovaný vysokoškolský student by měl ve většině zemí mít přibližně stejnou úroveň erudice, ve které hraje významnou roli i regionálně nebo národnostně významná problematika. Očekávaným důsledkem tohoto procesu je postupné vyrovnání kvality výuky v rámci států a nakonec i v globálním rámci a také vyrovnání úrovně vzdělanosti jednotlivých národů.

Tento aspekt je pro naši zemi významný především vzhledem k jejímu očekávanému vstupu mezi země Evropské Unie. Integrační aktivity zasahují celou společnost včetně oblasti vysokého školství. Součástí tohoto procesu je například zavedení kreditního systému studia, zavedení bakalářských oborů, grantový systém výzkumu a podobně. Mimo tyto prostředky, které jsou zaváděny celostátně, existují i možnosti, které mohou být využity individuálními vysokými školami v závislosti na místních podmínkách a regionální příslušnosti.

Dalším aspektem je vytváření a využívání výukových programů a kurzů, které jsou využívány ve více zemích. Na podkladě takové platformy je studentům předán určitý objem poznatků, které mají především obecnou - celoregionální platnost. Napomáhá se tak internacionalizaci vzdělávání a vytvoření regionálního povědomí budoucích vysokoškoláků bez ohledu na jejich národnostní a státní příslušnost. Tento proces je možno chápat i jako počátek celoevropské regionální integrace, ve které i při zachování určitého povědomí odlišnosti od jiných podobných skupin obyvatel pojem státu a národa postupně ztratí svůj charakter předělu, který je překážkou spolupráce oblastí, které spolu sousedí a mají společnou problematiku.

Program Baltské univerzity

Za program podporující mezinárodní integrační proces vzdělávání je možno považovat i program Baltské univerzity, který je založen na bázi regionální příslušnosti univerzit (Anonymus, 1998).

Tento program tvoří síť univerzit v úmoří Baltského moře a zahrnuje území všech států, které v takto vymezeném regionu leží. Centrem je univerzita v Uppsale, odkud je celý program řízen a udržován v chodu. Tato síť v současnosti představuje v současnosti největší světovou síť spolupracujících univerzit. Zahrnuje 160 univerzit v 70 místech. Program Baltské univerzity zahrnuje několik kurzů (Rydén, 1993, 1995, 1997)

  • Baltic Sea Environment
  • Peoples of the Baltic
  • A Sustainable Baltic Region
  • Sustainable Water Management in Baltic Sea Basin

Tyto kurzy jsou zpracovány z pohledu celého úmoří, čímž je dán i výběr a detailnost zpracování jednotlivých témat. Takto je zajištěn komplexní pohled na celý region a jsou z něj pro posluchače patrné i celkové důsledky mnoha lokálních aktivit. Zaměření kurzů je založeno na tom, že všichni jejich účastníci jsou příslušníky a obyvateli jednoho regionu. Závěr kurzu je tvořen testem, na základě něhož je účastníkům vydáván certifikát, garantovaný univerzitou v Uppsale. Problematika kurzů je rozpracována formou učebních textů a  doplněna videozáznamem.

Mimo tyto vzdělávací kurzy, které byly v některých pobaltských státech vysílány i ve veřejných sdělovacích prostředích, má Baltská univerzita i další aktivity. Pro kontakt studentů s tvůrci nejvýznamnějších částí výukových materiálů byly zorganizovány konference pomocí telekomunikačních mostů, kdy z každého státu, který se konference zúčastnil, bylo zabezpečeno konferenční spojení v reálném čase na ostatní účastnické diskusní skupiny. Pravidelně jsou organizovány konference studentů i konference a školení lektorů Baltské univerzity. Vzhledem k tomu, že takto vytvořená síť univerzit pokrývá velký geografický region, nabízí se i spolupráce jednotlivých univerzit – například se nabízí vzájemné využití volné kapacity terénních stanic začleněnými univerzitami. Jsou organizována i výběrová setkání studentů – například formou plavby lodí.

Praktické možnosti využití programu Baltské univerzity

Do programu Baltské univerzity je zapojena v České republice i Ostravská univerzita. Umožňuje jí to její lokalizace na českém úseku povodí Odry. Problematika životního prostředí a jeho znečišťování na Ostravsku se ve svých důsledcích promítá v environmentálních problémech Baltského moře. Sociální i národnostní problematika je podobná jako v příhraničních oblastech Polska a přechází postupně do polského Slezska.

Při kurzu Baltic Sea Environment, který je na Ostravské univerzitě zaměřen pro studenty bakalářského směru vzdělání, byly získány základní informace o možnostech uplatnění tohoto programu na Ostravské univerzitě. Předpokládáme, že v příštích letech bude možno nabídnout tento program i pro externí studenty.

Hlavní pozitiva, která tento kurz přináší, je možno shrnout do několika bodů:

  • Přenos informací. Pojmové zaměření kurzu a jeho obsahová náplň doplňuje některé povinné předměty údaje a zákonitosti demonstruje na příkladech v baltském regionu.
  • Rozvoj jejich jazykových schopností. Vzhledem k tomu, že veškeré materiály jsou zpracovány v angličtině, jsou studenti motivováni k rozvoji jejich jazykových dovedností.
  • Pravdivá konfrontace se situací v jiných oblastech. V kurzu se studenti seznámí se situací, kterou znají ze své lokální zkušenosti a vidí ji v širším kontextu. Pochopí tím  skutečnou významnost problému z hlediska regionu a zajímají se o situaci v okolních oblastech.
  • Mobilita, setkání a spolupráce studentů. Vybraní studenti se zúčastnili expedice k Baltu (využili kapacitu terénní stanice Gdaňské univerzity), v rámci spolupráce s univerzitou v Katowicích se připravuje mezinárodní soutěž SVOČ.

Souvislost s programem revitalizace říčních systémů.

Spolupráce v rámci Baltské univerzity umožňuje také přenos informací, zkušeností a metodik ze zemí, které mají v některých oblastech bohatější zkušenosti než Česká republika. Jedná se především o způsoby revitalizací říčních systémů, které byly již aplikovány zejména v skandinávských zemích. Je známo, že vhodně provedené revitalizační opatření zvyšuje ekologickou stabilitu dílčího povodí a podílí se tak na úrovni stability celého nadřazeného systému. Metodické příručky (např. Madsen, 1995), návrhy technických řešení, způsoby přístupu k hospodaření vodou v krajině a hodnocení přínosů provedených investic jsou inspirací i pro  náš národní program „revitalizace říčních systémů“ (MŽP, 1996). Mnohá z řešení je možno do značné míry aplikovat i v našich podmínkách při návrzích řešení lokálních problémů. Porovnávání uvedených materiálů umožní také pochopit podobnosti a odlišnosti ekologické situace našich toků. Takto je možno odhadnout pravděpodobnou úspěšnost připravovaného revitalizačního zásahu.

Literatura:

1.      Anonymus: The Baltic University Programme. Baltic  University Secretariat, Uppsala University, 63str., 1998

2.      Madsen B.L.,: Danish watercourses - ten years with the new watercourse act. Miljonyt, 11 (Danish EPA), 208 str., 1995

3.      MŽP ČR: Revitalizace říčních systémů. Metodické pokyny, MŽP ČR Praha. 25 str., 1996

4.      Rydén L.(ed): The Baltic Sea Environment. Učební texty, Vol. 1 – 10. Baltic  University Secretariat, Uppsala University, 1993

5.      Rydén L. (ed): Peoples of the Baltic. Učební texty, Vol. 1 – 8. Baltic  University Secretariat, Uppsala University, 1995

6.      Rydén L. (ed): A sustainable Baltic Region. Učební texty, Vol. 1 – 10. Baltic  University Secretariat, Uppsala University, 1997

.