Environment Centre cz bw204
fb  twitter  fb  fb

Tisková konference se konala 31. ledna 2006 u příležitosti zveřejnění publikace Ekosystémy a lidský blahobyt, překladu souhrnné zprávy projektu Ecosystems and Human Well-being, který vydalo Centrum pro otázky životního prostředí UK. Publikaci představili ředitel Centra prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek, předseda Akademie věd ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. a RNDr. Jan Plesník, Csc. z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Přítomným novinářům byla předána tisková zpráva s hlavními informacemi o projektu Hodnocení ekosystémů k miléniu. Často alarmující zjištění vyvolala rovněž značné ohlasy ve světovém tisku a v návaznosti na tiskovou konferenci rovněž v českých tištěných i elektorinckých médiích: např. www.ct24.cz a www.rozhlas.cz/leonardo.

Prof. Bedřich Moldan představil hlavní záměry projektu. Cílem projektu bylo zhodnotit dopady změn ekosystémů na kvalitu lidského života. Předchozí hodnocení, jakým bylo např. rozsáhlé Globální hodnocení biodiverzity (Global Biodiversity Assessment), nedokázalo účinně oslovit zodpovědné řídící činitele a nenašlo přílišný ohlas ve správě věcí veřejných. Těmto nedostatkům se chtělo hodnocení ekosystémů k miléniu vyhnout, proto se snaží prezentovat změny ekosystémů, které konkrétním způsobem ovlivnily kvalitu lidského života v podobě snížené kvality ekosystémových služeb, způsobem relevantním pro cílové skupiny uživatelů. Prof. Moldan rovněž zdůraznil, že výstupy MA jsou založeny na vědecké práci a proto se vzhledem k počtu autorů a recenzentů jedná o autoritativní hodnocení.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek, jehož úřad podpořil vydání publikace, ocenil českou účast na projektu. Rovněž zdůraznil nezbytnost vnímat změny ekosystémů v ekonomickém a sociálním kontextu, protože mnohdy vyvolávají chudobu či migrace. Rovněž přidal příklady ohrožení ekosystémových služeb v ČR, mezi něž patří špatný zdravotní stav lesů a eroze hospodářsky využívané půdy.

Předseda AV ČR prof. Václav Pačes se vyslovil pro přísnou regulaci využívání ekosystémů a území v rámci demokraticky fungujících společností, tedy regulaci kontrolovanou občany. Jako příklad státu odpovědně se chovajícího ke své krajině a přírodnímu bohatství uvedl Švýcarsko. Ústavy Akademie věd se zabývají ve vztahu k ekosystémovým službám zejména výzkumem koloběhu uhlíku v ekosystémech a dopady změn životního prostředí na lidské zdraví, zejména genetickou ekotoxikologií. Nově vznikající Biologické centrum AV ČR rovněž připravuje programy zaměřující se na ekosystémy a biodiverzitu.

Dr. Jan Plesník z AOPK ČR, který stál u zrodu projektu jako předseda poradního vědeckého orgánu Úmluvy o biologické rozmanitosti zdůraznil, že záměrem autorů MA bylo rovněž výsledky zpřístupnit veřejnosti, proto publikace obsahují např. souhrn pro politiky. Zdůraznil rovněž význam, který je v rámci světa i EU přisuzován zpomalení či přímo zastavení rychlosti a rozsahu ubývání biodiverzity do roku 2010.  

Dotazy

Jan Stejskal, Ekolist: Jaká byla role českých zástupců v projektu MA?

Prof. Moldan a Dr. Tomáš Hák, oba z Centra pro otázky životního prostředí UK se podíleli na výstupech skupiny Responses, která hledala možnosti odpovědí na nepříznivé trendy ekosystémových služeb. Dr. Plesník byl v řídící radě projektu jako předseda poradního vědeckého orgánu Úmluvy o biologické rozmanitosti a recenzoval dvě kapitoly týkající se biodiverzity.

Josef Tuček, Hospodářské noviny:

1. V rámci projektu bylo sestaveno několik scénářů možného vývoje. Který z těchto scénářů bude nejvíce odpovídat realitě?

Bedřich Moldan: Odpověď je velmi jednoduchá – žádný. Scénáře je potřeba číst jako inspiraci různých možností, ani ne tak možností vývoje jako možností různých elementů a prvků, které se v tom konečném vývoji uplatní. Zajímavé je všimnout si spíše určitých jevů, jako je růst měst nebo růst populace. U těchto popsaných jevů je vhodné se podívat na jednotlivé extrémy, které vymezují spektrum jednotlivých možností. To, co lze reálně očekávat, bude velmi pravděpodobně v rámci takto vymezeného spektra. Právě v tom je význam scénářů, spíše než že bychom se mohli k jednomu či druhému přiklonit. Proto jsou tyto scénáře záměrně poněkud extrémní, aby vymezily celé spektrum možností.

2. Můžete uvést oblasti, v nichž se služby přírody zhoršily nejvíce?

Bedřich Moldan: Příkladů je celá řada, vůbec nejhorší je něco, co se nás týká velmi vzdáleně, a to je mořský rybolov. Rybolovné oblasti jsou v takovém stavu, že není jisté, zda se vůbec dokáží vzchopit přirozenou cestou, prostě tím, že se v nich přestanou lovit ryby. Tato záležitost má závažné ekonomické důsledky, např. v oblasti severovýchodního pobřeží Atlantiku, kde dochází ke kolapsu velkého průmyslového odvětví. Jinak je příkladů celá řada, významnou službou narušenou v celosvětovém měřítku je například poskytování čisté a zdravé vody a samočisticí schopnost a schopnost ekosystémů absorbovat odpady obecně. Důležité však je, že v souhrnu většina ekosystémových služeb zaznamenává významné problémy. V posledních 50 letech jsou tyto změny v životním prostředí a biosféře hlubší než za celou historii lidstva. To je velmi významné a velmi alarmující zjištění.

3. Mnoho těchto problémů je globální povahy a netýkají se ČR. Kde vidíte problémy, pokud jde o služby přírody v ČR?

Libor Ambrozek: Středoevropské země nepatří k oblastem se závažným ohrožením ekosystémových služeb. Pokud jde o ekosystémy, je problémem zdravotní stav lesů. Rozsáhlé porosty jsou poškozeny a lesy neplní funkce, které plnit mají, navzdory obnovování lesů, které však bude trvat ještě mnoho desetiletí. Samozřejmě některé globální problémy se v menším měřítku objevují i v ČR, například dezertifikace zde neprobíhá, ale značná část půdy je ohrožena degradací a erozí. Důležité je, že prostředky z evropských fondů budou investovány nejenom do čistíren a likvidace odpadů, ale rovněž do ochrany a zlepšení stavu ekosystémů a biologické rozmanitosti.

.