6            Trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů a hospodaření s odpady    

6.1.            Efektivní využívání a správa zdrojů

6.1.1            Problematika

Zdroje planety, zejména obnovitelné přírodní zdroje, jako je půda, voda, ovzduší, lesy, biologická rozmanitost a zásoby ryb, jsou podrobeny silnému tlaku, poněvadž světová populace roste a současné způsoby hospodářského rozvoje tento tlak dále zvyšují. Ukazuje se, že v některých rovinách směřujeme k nadměrnému zatěžování životního prostředí. Současná poptávka po pitné vodě v mnohých světových oblastech často překračuje schopnost obnovy zdrojů. Stejně tak šíření pouští, odlesňování a degradace půd dosahují v četných oblastech alarmujících rozměrů.

Příklady ukazatelů zvyšování tlaku lidských aktivit na světové přírodní zdroje

Poznámky:                                                                                                                                                                                 Zdroj: Světový institut pro výzkum zdrojů

1. Údaj pro rok 1994

2. Údaj pro rok 1961

3. Údaj pro rok 1994

Využívání neobnovitelných zdrojů, jako jsou kovy, minerály a uhlovodíky, a z toho plynoucí produkce odpadů mají značný dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Využívání omezených neobnovitelných zdrojů nastoluje rovněž morální dilema – jaké množství využívat v současnosti a jaké množství ponechat pro příští generace – avšak tato otázka není výhradně ekologické povahy a bylo by vhodnější věnovat se tomuto problému v rámci globální strategie trvale udržitelného rozvoje.

6.1.2                        Obecné cíle

 6.1.3              Koncepce politiky

 Velká část současného politického rámce Společenství v oblasti životního prostředí byla vypracována právě proto, aby byly omezeny dopady využívání přírodních zdrojů na životní prostředí a zdraví. Tento rámec zahrnuje zejména opatření Společenství směřující ke zlepšení energetické účinnosti používaných zdrojů a k podpoře trvale udržitelného využívání vody a půdy. U neobnovitelných zdrojů je situace odlišná. Velké množství různých politik má na tuto otázku nepřímý dopad, ale Společenství nemá k dispozici koherentní politiku směřující k oddělení obecného způsobu využívání zdrojů od růstu ekonomiky.

Společenství musí tedy nejprve vypracovat specifickou strategii pro trvale udržitelné využívání zdrojů, zvláště pak pro neobnovitelné zdroje. Základní koncepce bude následující:

-                                  stanovit souvislý analytický rámec, který umožní definovat kritéria pro stanovení priorit a provádění nezbytné analýzy a sběru dat. Jedná se o upřesnění toho, u jakých zdrojů je situace nejvíce znepokojivá. Podle těchto kritérií musí být možno stanovit, zda existuje riziko, že škody způsobené na životním prostředí využíváním konkrétního zdroje přetrvají a budou nevratné, zda lze pro příští generace počítat s náhradními řešeními atd.;

-                                  stanovit a zavést specifická politická opatření umožňující snížit spotřebu těchto zdrojů, např. změnou podmínek nabídky, zlepšením účinnosti jejich využívání, předcházením plýtvání těmito zdroji a zlepšením jejich návratnosti do ekonomického cyklu po jejich použití.

Opatření, jež by mohla být součástí této specifické strategie, jsou zejména:

-                                  Výzkum a rozvoj technologie výrobků a výrobních postupů, které jsou ke zdrojům šetrnější.

-                                  Programy nejlepších praktických postupů určené podnikům.

-                                  Zdanění využívání přírodních zdrojů, zavedení poplatku na primární suroviny a používání jiných ekonomických nástrojů, jako jsou obchodovatelná povolení, s cílem podněcovat podniky k tomu, aby se zaměřily na technologie, výrobky a služby, jež zefektivňují využívání zdrojů.

-                                  Vyloučení dotací podporujících nadměrné využívání zdrojů.

-                                  Začlenění principu účinného využívání zdrojů do integrované výrobkové politiky, systému přidělování značek ekologicky šetrných výrobků, politiky  v oblasti veřejné spotřeby šetrné k životnímu prostředí a do způsobu podávání zpráv o životním prostředí.

Na různých kompetenčních úrovních a v různých sektorech hospodářství musí být přijata opatření k omezení využívání zdrojů a ke zlepšení účinnosti jejich využívání naší ekonomikou a společností. Musíme si nadále být vědomi toho, že zlepšení účinnosti využití zdrojů umožní v obecnějším měřítku růst hospodářské účinnosti, a dokonce zlepšení konkurenceschopnosti a stimulaci inovační činnosti.

Akce

-                                  Specifická strategie pro trvale udržitelné využívání zdrojů.

6.2.                   Zamezování vzniku odpadů a hospodaření s odpady

6.2.1                   Problematika

Pokud nepřevezmeme iniciativu v této oblasti, objem odpadů produkovaných ve Společenství se bude v blízké budoucnosti neustále zvyšovat. Kromě záboru hodnotných ploch má hospodaření s odpady za následek vypouštění mnohých škodlivin do ovzduší, vody a do půdy, zejména skleníkových plynů ze skládek a z přepravy odpadů. Mimoto představují odpady v širokém měřítku ztrátu vzácných zdrojů, z nichž mnohé se často vyskytují jen řídce, které by mohly být zhodnoceny a recyklovány, čímž by se umožnilo snížit používání primárních surovin.

S růstem bohatství a produktivity společnosti se zvyšuje i poptávka po produktech. Pokud k tomu přidáme snižování jejich životnosti, získáme rostoucí množství odpadů pocházejících z použitých produktů a těžby a výroby spojené s těmito produkty. Zároveň roste složitost mnoha produktů a je třeba využívat celou škálu látek, což ještě zvyšuje riziko ohrožení našeho zdraví a životního prostředí odpady. Je zřejmé, že pokud zachováme současné spotřební a výrobní způsoby, budou vyprodukované odpady, jejichž nezanedbatelnou část budou tvořit odpady nebezpečné, představovat stále významnější množství.

Z důvodu nedostatku celkových údajů na úrovni EU je obtížné stanovit, zda dopady odpadového hospodářství na životní prostředí budou slabší či vážnější. Nová zařízení na zpracování odpadů odpovídají nesmírně vysokým provozním normám, které umožňují výrazně snížit emise a rizika. Přesto je velká část odpadů, které vyprodukujeme, stále zasílána do starších a hůře řízených zařízení, což se částečně vysvětluje neschopností členských států uplatňovat uspokojivě legislativu Společenství vztahující se k odpadům. Dopady odpadového hospodářství a přepravy odpadů zůstávají tedy nadále problémem mnoha regionů Společenství.

6.2.2                   Obecné a konkrétní cíle

6.2.3                   Koncepce politiky

Koncepce Společenství ve věci politiky hospodaření s odpady vychází ze základního principu hierarchického rozlišování odpadů, které upřednostňuje v první řadě zamezení vzniku odpadů, poté jejich zhodnocení (které zahrnuje znovuvyužití, recyklaci a energetické využití – s upřednostněním materiálového zhodnocení) a konečně jejich zneškodnění (které zahrnuje spálení bez energetického využití a uložení na skládku). Současná struktura politiky a legislativy Společenství v oblasti odpadů obsahuje tři základní prvky:

(i)                   legislativní rámec, který zahrnuje definici různých typů odpadů, schvalovací proces vztahující se k místům zpracování, kontrolu přepravy odpadů atd.;

(ii)                   legislativu, jíž se řídí provozní normy zařízení na zpracování odpadů, jako jsou skládky a spalovny;

(iii)                   specifickou legislativu týkající se některých prioritních toků odpadů, jako jsou vozidla na konci životnosti, jejímž základním úkolem je zvýšit úroveň zhodnocení, zvláště recyklace, a snížit nebezpečný charakter těchto odpadů.

Tento celek doprovázejí legislativní opatření směřující ke zlepšení dosažitelnosti ukazatelů a statistik umožňujících poměřovat zlepšení hospodaření s odpady a se zdroji.

Tato koncepce se těší silné podpoře většiny členských států i Evropského parlamentu a zůstane nadále středem strategie Komise v oblasti hospodaření s odpady. Komise bude usilovat zejména o to, aby členské státy dosáhly viditelného pokroku v provádění existujících opatření.

Jelikož provádění zákonů a předpisů Společenství o nakládání s odpady přísluší často místním orgánům, hodlá Komise rovněž zlepšit jejich účast na vypracování legislativy i podporu, kterou jim poskytuje při výměně informací týkajících se jejich zkušeností s nejlepšími postupy uplatňovanými v této oblasti.

V kandidátských zemích je nebezpečí, že zvyšování spotřeby a změna životního stylu budou vyvíjet rostoucí tlak na systémy a infrastrukturu hospodaření s odpady, jež jsou již nyní často přetíženy. Proto bude nezbytné nejen zlepšit již existující systémy hospodaření s odpady, ale také investovat do iniciativ, preventivních infrastruktur a recyklace odpadů.

Zamezení vzniku odpadů: snížení jejich objemu a nebezpečnosti

Výše zmíněná koncepce umožnila zlepšit normy hospodaření s odpady, ale až dosud nedokázala zastavit rostoucí množství odpadů. V současnosti je třeba klást důraz na zamezení vzniku jak z hlediska kvantitativního (tzn. objemu), tak kvalitativního (tzn. nebezpečnosti). Tento cíl představuje pro zodpovědné politické činitele jednu ze základních výzev ve věci odpadů, která vyžaduje přerušení spojení mezi produkcí odpadů a ekonomickým růstem.

Zamezování vzniku odpadů je úzce spjato s účinnějším využíváním zdrojů, s vývojem vzorců spotřeby a se snížením odpadů produkovaných během výrobního cyklu, používání a odložení produktů. Akce spojené se zamezováním vzniku odpadů se tedy musí uskutečňovat především u zdroje. To znamená, že je třeba jednak najít způsob prodloužení životnosti produktů, využívání menšího množství zdrojů pro tyto produkty, přejít k čistším a ekonomičtějším výrobním postupům, a jednak orientovat výběr a poptávku spotřebitele na produkty a služby, které více šetří zdroje. Tento cíl bude základním prvkem specifické strategie pro hospodaření s odpady, integrované výrobkové politiky a politiky Společenství zaměřené na chemické látky – ty způsobují nebezpečnost odpadů.

Konkrétně to znamená:

-                                  zjistit nejproblematičtější nebezpečné látky v různých tocích odpadů a podporovat jejich nahrazení látkami méně nebezpečnými nebo alternativními produkty, pokud je to možné; v opačném případě je třeba dbát na zajištění uzavřených okruhů, kde je povinností výrobce zajistit sběr, zpracování a recyklaci odpadů tak, aby maximálně snížil jejich rizika a dopady na životní prostředí;

-                                  sjednotit cíle a priority ve věci zamezování vzniku odpadů v integrované výrobkové politice Společenství, aby bylo možno stanovit a realizovat řešení umožňující snížení obsahu nebezpečných látek ve výrobcích, prodloužit jejich životnost, usnadnit jejich recyklaci a jejich opětné využití atd.;

-                                  podporovat používání ekonomických nástrojů, jako jsou spotřební daně na výrobky a na postupy méně šetrné k životnímu prostředí;

-                                  v případě potřeby přenést zodpovědnost za výrobky na jejich výrobce ve fázi, kdy se z těchto jejich výrobků stanou odpady;

-                                  orientovat poptávku spotřebitele na výrobky a postupy produkující méně odpadů, zejména prostřednictvím řízení veřejné spotřeby šetrné k životnímu prostředí, označováním ekologicky šetrných výrobků, prostřednictvím informačních kampaní a jiných nástrojů;

-                                  zahájit studii umožňující vymezit toky nejproblematičtějších a nejnebezpečnějších odpadů produkovaných různými výrobními sektory (srov. těžba zdrojů, energetická výroba, tovární výroba, stavby, zemědělství atd.) a spolupracovat s dotčenými odvětvími, aby bylo možno nalézt řešení ke snížení a likvidaci těchto toků odpadů. Tato řešení se mohou zakládat zejména na spolufinancování výzkumu a rozvoje nejčistších a novátorských zpracovatelských technologií a na propagaci šíření nejlepších technologií a praktických postupů v této oblasti.

Akce

·         Sjednotit cíle a kritéria vztahující se k zamezení vzniku odpadů v integrované výrobkové politice uplatňované Společenstvím a ve strategii Společenství zaměřené na chemické látky.

Podpora recyklace odpadů

Podle zásady hierarchického členění odpadů je třeba v mezích možností zhodnocovat odpady, jimž se nelze vyhnout, přičemž přednost má recyklace. Ta umožňuje skutečně snížit poptávku společnosti po primárních surovinách a zvyšovat povědomí občanů o tom, zda jejich spotřebitelský výběr má za následek produkci odpadů, což často způsobuje růst jejich poptávky po výrobcích a obalech, které jsou šetrnější ke zdrojům.

Koncepce Společenství v oblasti recyklace se zaměřuje zejména na toky ”prioritních” odpadů, jako jsou odpady z obalů a vozidel na konci životnosti, a projevuje se v zákonech a předpisech stanovujících cíle recyklace pro členské státy. Jedná se zvláště o to, aby výrobci převzali zodpovědnost za nakládání se svými výrobky ve fázi, kdy se z nich stanou odpady, a za snížení množství nebezpečných látek ve výrobcích. Zkušenosti získané při uplatňování této legislativy ukazují, že je nutné zavést koherentní politiku na úrovni Společenství, aby bylo možno podporovat recyklaci obecným způsobem. Tato politika musí brát ohled na různé dopady i na vzájemné působení v rovině životního prostředí, stejně jako na ekonomická a sociální hlediska spojená s problémem odpadů.

Cílem této koncepce je zhodnocování a recyklace odpadů inteligentním způsobem, tzn. v té míře, kdy recyklace představuje čistý zisk pro životní prostředí, a pokud je možná z hlediska ekonomického a technického.

Akce

-        Revize směrnice o kalech.

-          Doporučení týkající se odpadů ze staveb a demolic

-          Legislativní návrh týkající se biologicky odbouratelných odpadů.

-          Tematická strategie recyklace odpadů obsahující tyto činnosti:

          -     stanovit, které odpady musí být recyklovány přednostně, přičemž jako východisko slouží tato kritéria: priority hospodaření se zdroji, výsledky analýz určujících podmínky, kdy recyklace evidentně znamená čistý přínos pro životní prostředí a komplexnost a náklady na recyklaci odpadů;

          -     stanovit politická a ostatní opatření zaručující sběr a recyklaci u těchto prioritních toků odpadů, obsahující orientační cíle pro recyklaci a popis systémů kontroly zaměřených na hodnocení a porovnávání pokroku dosaženého členskými státy;

          -     stanovit politiky a nástroje podporující tvorbu trhů s recyklovanými materiály.

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu webmaster@czp.cuni.cz.
Copyright © 2003 Centrum pro otázky životního prostředí UK
Naposledy změněno: 18. 05. 2005