 |
Centrum pro otázky životního prostředí UK |
||
|
|
|
7 Role Evropské unie na světové scéně7.1. Rozšířená Evropská unie Akce představené v tomto programu budou prováděna v rozšířené Evropské unii. Vstup nových členských států během programu změní tvář Unie. Rozšíření EU z 15 na 28 nebo více zemí bude představovat nárůst o 170 miliónů obyvatel, zvětšení jejího území o 58 % a celou sérii společných ekologických problémů i předností. V deseti kandidátských zemích střední a východní Evropy zůstala velká část venkovské krajiny stejná jako kdysi, s oblastmi původních lesů. Zemědělské plochy jsou rozlehlé a skýtají podmínky pro velkou biologickou rozmanitost. Naopak lze v těchto zemích najít průmyslová centra nebo silně znečištěné bývalé vojenské prostory, jejichž sanace si vyžádá značné úsilí. Evropská unie disponuje nejúplnějšími a nejvyspělejšími zákony a předpisy na světě, pokud jde o životní prostředí. Přijetím a prováděním této legislativy budou moci kandidátské země nejen splnit podmínky pro vstup do Evropské unie, ale budou mít rovněž dlouhodobý užitek z čistšího a zdravějšího životního prostředí. Uznání těchto výhod se projevuje rozhodnutím kandidátských zemích připojit se k Evropské agentuře životního prostředí ještě před jejich vstupem do Evropské unie. Prioritou zůstává úplné zavedení legislativy Společenství, a proto musí být státní správy dostatečně silné a dobře vybavené. Nicméně často bude nezbytné stanovit priority. Společenství poskytne těmto zemím finanční pomoc, zvláště při provádění nákladných směrnic, zejména pokud jde o instalaci zařízení na čištění odpadních vod. Společenství musí dbát na to, aby toto financování mohlo být přizpůsobeno místním okolnostem a potřebám. Pro jednotlivé země, regiony a lokality je třeba najít různá řešení. Hlavní úkol kandidátských zemí spočívá v plném zavedení a provádění norem Společenství týkajících se životního prostředí a zdraví. Aby byl úspěšný proces, který musí vést k plnému provádění acquis communautaire v kandidátských zemích, začlenění ekologické legislativy do národního práva těchto zemí musí být dokončeno před jejich vstupem. Je proto vhodné zaměřit se především na provádění rámcových směrnic a směrnic horizontální povahy. Základní otázky, které se objevují mimo provádění legislativy Společenství týkající se životního prostředí, směřují k začlenění této otázky do hospodářských a sociálních sektorů. Hlavní výzvy se opírají o tyto body: - Trvale udržitelný hospodářský rozvoj Hospodářská restrukturalizace a obnova, které probíhají v kandidátských zemích, nabízejí příležitost hospodářského růstu založeného na nových a čistších technologiích a na lepší péči o životní prostředí. Mnoho společností zřízených v kandidátských zemích, které jsou zaměřeny na vývoz, již považuje péči o životní prostředí za klíčový prvek své konkurenceschopnosti. Je třeba tento vývoj podporovat. Kandidátské země mohou dnes budovat trvalá, příjemná a prosperující společenství. Nejdůležitější bude ukázat odpovědným politickým představitelům přínosy, které mohou plynout ze zdravého životního prostředí, a to i ve věci zdrojů a finančních aspektů. Organizace, jako je Regionální centrum pro životní prostředí, mohou hrát v tomto ohledu užitečnou roli. V praxi bude řešení spočívat v používání metod strategického hodnocení dopadů na životní prostředí a v zahrnutí cílů a politik týkajících se životního prostředí do ostatních politických sektorů. - Veřejná doprava: vymoženost, kterou je třeba chránit V kandidátských zemích existuje v současné době lepší vyváženost mezi veřejnou a soukromou dopravou než v Evropské unii. Nicméně již nyní lze v systémech veřejné dopravy ve střední a východní Evropě konstatovat problémy vyplývající z nedostatečných investic. V budoucnu bude důležité podporovat náhradní řešení v silniční dopravě. Společenství může dát příklad výběrem svých finančních priorit v oblasti dopravy, jak už je tomu např. v případě projektů týkajících se železnic. Silniční doprava musí být předmětem pozorného plánování, aby se vyloučilo, že nové realizace budou škodit městům nebo přírodě nebo planě rostoucím rostlinám a volně žijícím živočichům. Společenství nyní vyvíjí v Evropské unii iniciativy na podporu železniční dopravy, používání splavných vodních cest a kombinované dopravy. Tato koncepce by měla být převzata kandidátskými zeměmi. - Plánování a rozvoj Zvětšování městských aglomerací v kandidátských zemích by mělo probíhat tak, aby urbanistický rozvoj probíhal kontrolovaně a nikoliv na úkor životního prostředí. V praxi to znamená, že je vhodné bedlivě sledovat projekty urbanistické obnovy a stavby prováděné na dosud nedotčených místech. - Zvyšování ekologického vědomí Manifestace na ochranu životního prostředí představovaly tradiční způsob vyjádření odporu proti bývalým režimům v kandidátských zemích střední a východní Evropy. Je třeba využít tohoto příznivého terénu a ukázat obyvatelstvu, že životní prostředí a hospodářský rozvoj nejsou neslučitelné. Je třeba spíše sdělovat, že kandidátské země mají možnost vybudovat moderní a prosperující společnost při zachování integrity krajiny a venkova. Tyto akce zaměřené na zvyšování povědomí o životním prostředí nesmějí opomíjet mladou generaci, která může v budoucnu představovat sílu provádějící pozitivní změny v této oblasti. Akce - Vést široký dialog se správními orgány kandidátských zemí o trvale udržitelném rozvoji.
- Spolupracovat s nevládními organizacemi činnými v oblasti životního prostředí a s podniky kandidátských zemí s cílem zvýšit jejich povědomí o těchto otázkách.
7.2. Řešení mezinárodních problémů Z důvodu globalizace ekonomiky vyvstává stále naléhavěji nutnost přijmout ekologická opatření na mezinárodní úrovni. Tato globalizace se týká obyvatelstva a politik téměř všech zemí. Majetek, služby, devizy, informace a osoby se pohybují po celém světě. Tato globalizace má významné dopady na životní prostředí a vyžaduje nové odpovědi ze strany odpovědných politických činitelů. Jakožto Evropané náležející podle některých lidí k nejbohatším společnostem světa jsme si vědomi své role a zodpovědnosti na mezinárodní úrovni. Na jedné straně máme širokou odpovědnost za světové ekologické problémy, jako jsou emise skleníkových plynů, a spotřebováváme značnou část - podle některých lidí nepřiměřenou - obnovitelných a neobnovitelných zdrojů planety, jako jsou minerály, ryby a lesy. Na druhé straně je Evropa nadšeným iniciátorem ochrany životního prostředí a spolupráce na mezinárodní úrovni. Tato spolupráce se musí rozšiřovat s cílem dosáhnout vyššího mezinárodního konsensu, který by umožnil vyhnout se obchodním konfliktům a přijmout koncepci založenou na principu prevence, pokud se to ukáže jako nezbytné. Vzájemná závislost mezi zeměmi si vyžádala nutnost globálního partnerství. Poněvadž rozvojové země budou představovat v budoucnu významnější část ekologických tlaků, bude nutné mít k dispozici náročné normy pro životní prostředí. Ukazuje se, že chudoba se pojí s nízkými ekologickými normami. Zlepšení stavu životního prostředí jde ruku v ruce s úspěšným hospodářským rozvojem, ale rozvojové země budou muset mít k dispozici nástroje a zdroje nutné k růstu jejich produktivity a ke zlepšení jejich výrobních metod. Obchodní výměny a zahraniční investice mohou hrát v tomto ohledu důležitou roli. Obyvatelé rozvojových zemí musí pochopit, že existuje pozitivní vazba mezi rozvojem, kvalitou životního prostředí a životní úrovní. Obecné cíle Integrace otázek a cílů spojených se životním prostředím do všech oblastí vnějších vztahů Evropské unie. Ohled mezinárodních organizací na životní prostředí a přidělení dostatečných zdrojů této oblasti činností. Provádění mezinárodních dohod, zejména v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a desertifikace. Pomoc sousedním státům při ochraně jejich životního prostředí Společenství musí spolupracovat se sousedními státy s cílem zvýšit povědomí veřejnosti a odpovědných politických činitelů o životním prostředí a zajistit, aby jak Evropská unie, tak sousední země prováděly opatření na ochranu životního prostředí. Akce - Stanovit pevný ekologický pilíř v rámci partnerství v evropské středomořské oblasti a programu TACIS, který pokrývá nezávislé státy vzniklé z bývalého Sovětského svazu.
- Začlenit trvale udržitelný rozvoj do cílů pro evropskou středomořskou zónu volného obchodu (MFTA), která se ustavuje. Začlenění životního prostředí do vnějších politik Evropské unie Je třeba zahrnout ekologické otázky do vnějších vztahů EU jakožto akční princip, zejména těmito akcemi: - Politika podpory rozvoje musí nadále podporovat trvale udržitelné hospodaření s vodou, půdou a lesy, přístup ke zdrojům a jejich zhodnocování i přístup k trvale udržitelným zdrojům energie a věnovat pozornost vzájemnému působení zdraví, chudoby a městského prostředí. - Obchodní politika na multilaterální úrovni, ale rovněž v rámci všech regionálních a bilaterálních dohod, musí podporovat účinnou ochranu životního prostředí. Obchodní výměny, toky investic a úvěry na mezinárodní vývoz se musí stát pozitivnějšími faktory na cestě k ochraně životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji. - Ochrana životního prostředí musí být začleněna do obecných politik EU v oblasti prevence a řešení konfliktů, zvláště v rámci vnější politiky a společné bezpečnosti. Tato koncepce by se měla soustředit v první řadě na využití vody a území. Akce - Komise a členské státy musí dbát na začlenění ochrany životní prostředí do vnějších politik podpory rozvoje a spolupráce s podporou výměny nejlepších praktických postupů v této oblasti. - Je třeba pokračovat v zavádění metod a kritérií pro hodnocení dopadů všech bilaterálních a multilaterálních obchodních dohod na trvale udržitelný rozvoj. - Pokračovat v úsilí na podporu postupů šetrných k životnímu prostředí v přímých investičních operacích v cizině a vývozních úvěrů.
Posílit mezinárodní ochranu životního prostředí Je třeba posílit současné mezinárodní orgány, které se zabývají otázkami spojenými se životním prostředím, aby získaly větší váhu, vliv a účinnost. To znamená, že institucionální rámec na mezinárodní úrovni a zvláště program Organizace spojených národů pro životní prostředí musí být v krátké době posílen a je také nutno zajistit lepší koordinaci ekologických institucí, včetně zlepšení koordinace mezi úmluvami pomocí přeskupení sekretariátů, mechanismů financování a kontroly souladu s předpisy. Kromě toho je třeba zajistit bezpečnější financování a větší politickou pozornost a v rozvoji mezinárodních ekologických zákonů a předpisů klást důraz na zlepšení kontroly provádění a dodržování platných úmluv. Z dlouhodobého hlediska musí globální institucionální struktura v oblasti životního prostředí dosáhnout úrovně ekonomického pilíře těchto institucí. Zvýšení účinnosti role Evropské unie na mezinárodní scéně Evropská unie musí hrát aktivní úlohu na mezinárodních fórech a posílit účinnost své přítomnosti v mezinárodních ekologických organizacích, zejména uvnitř Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí. EU musí rovněž usilovat o další začleňování ekologických otázek do činností jiných orgánů Organizace spojených národů a do fungování mezinárodních finančních institucí. Díky lepší koordinaci s členskými státy by se měla tato silnější role Společenství projevit velkou soudržností ve finančních diskusích. Dialog s třetími zeměmi, zejména s některými velkými rozvojovými zeměmi, se může ještě zlepšit, pokud jde o globální ekologické otázky. |
Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo
komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu
webmaster@czp.cuni.cz.
|