I-Zpravodaj COŽP

Kabinet env. studií

Centrum pro otázky životního prostředí UK

English

     

ELEKTROENERGETIKA A OCHRANA OVZDUŠÍ

 

(Hlavní problémy vztahu elektrárenství a okolí

a nástin možností jejich řešení)

  

PŘÍPADOVÁ STUDIE

 

Zpracoval:

 

Ing. Bohuslav Brix

 

 

Zpracováno pro COŽP University Karlovy, jako součást

projektu UNDP "Economic Information, Accounting and Instruments for Environmental Protection in the Czech Republic"

 

Studie obsahuje 20 stran textu

a předává se současně na disketě.

 

 

Praha, září 1994

 

 

Obsah

 

1. Požadavky zákona o ovzduší na zdroje typu uhelná elektrárna

2. Úskalí zákona o ovzduší

Přístupy ve světě

Přístup v České republice

 3. Aktivity největšího producenta elektřiny

 Vliv elektráren na čistotu ovzduší

ČEZ, a.s.

 4. Diskuse pozadí a důsledků popsaného stavu

 5. Doporučení

 

POŽADAVKY ZÁKONA O OVZDUŠÍ

NA ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ

TYPU UHELNÁ ELEKTRÁRNA

 

 

Zákon o ovzduší, č. 309/91 Sb. ve znění jeho novel č. 218/92 Sb. a č. 158/94 Sb., upravuje práva a povinnosti právnických a fysických osob při ochraně ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností a způsob omezování příčin a zmírňování následků znečišťování.

 

Z hlediska definice patří uhelné zdroje elektroenergetiky (parní elektrárny) pod § 3, odst. 1, písm. a) [technologické objekty, obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv] a z pohledu tepelného výkonu (§ 3, odst. 2) mezi zdroje velké -- tepelný výkon > 5 MW.

 

Tato kategorie zdrojů je považována za nejnebezpečnější (§ 3, odst. 2) a proto jsou pro ni vypsány nejpřísnější emisní limity (§ 5, odst. 1, 5 a 6) a další povinnosti (pro tuto práci zejména požadavky na měření emisí (§ 5, odst. 8).

 

V principu jsou emisní limity předepsány pro nově budované zdroje. Jejich aplikace na zdroje již existující se řídí § 14, odst. 3. Číselné hodnoty pro zdroje elektroenergetiky jsou v tab. 1.

 

To, co se prakticky málo zdůrazňuje (i když je v zákonu obsaženo) a je tedy jistým rozporem při praktické aplikaci, je vztah mezi § 6, odst. 5 "[...] musí být voleny nejlepší dostupné technologie s přihlédnutím k přiměřenosti výdajů na jejich pořízení [...]" a § 14, odst. 2, kde se souřadný požadavek přiměřenosti výdajů již neopakuje. Tuto oblast navíc umocňuje zatím běžně užívaná interpretace požadavku na emisní limit oxidu siřičitého podle příl. 3, odst. 1.1.1.1.2 Opatření FVŽP, Sbírka zákonů 1992, částka 84 v tom smyslu, že musejí být splněny obě podmínky současně, jak číselná hodnota emisního limitu, tak i minimální účinnost zařízení k odsíření spalin (viz též tab. 1).

  

Tab. 1

EMISNÍ LIMITY PRO VELKÉ ZDROJE SPALUJÍCÍ TUHÁ PALIVA

(stanovené Opatřením federálního výboru pro životní prostředí

ze dne 23.6.1992 - Sbírka zákonů 1992,částka 84)

A PŘIŘAZENÍ VÝROBEN ČEZ

 

   

                  Uhlovodíky        Výrobna:              

                 50  

  Zdroje                  Chvaletice            

                  Tuhé látky          Mělník III             

                s              100         Dětmarovice       

                                Tušimice II           

  výkonem             Oxid uhelnatý      Počerady             

                 250         Prunéřov II         

  vyšším                 Ledvice I              

                 Oxidy dusíku        

  než        650 (1100)              

                                 

  300 MWt              Oxid siřičitý          

                 500 (*)    

    

                  Uhlovodíky        Ledvice II             

                 50  Tisová II       

  Zdroje                  Mělník II              

                  Tuhé látky          Tisová I

                s              100         Hodonín              

                                Opatovice            

  výkonem             Oxid uhelnatý      Poříčí    

                 250         Prunéřov I           

                50                            Mělník I

                 Oxidy dusíku       Tušimice I           

                až            650 (1100)              

                  

  300 MWt              Oxid siřičitý        

                 1700 (**)             

  

 

Pozn.: 1) Všechny číselné údaje koncentrací jsou v mg/m3, přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a OoC a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 6 %.

2) Každý kotel s tepelným výkonem větším než 50 MWt se považuje za zdroj.

 3) Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsiřování spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než (*) 15%, resp. (**) 30% hodnoty bez odsíření.

4) Hodnota 1100 mg/m3 u oxidů dusíku platí pro výtavné kotle.

 

ÚSKALÍ ZÁKONA O OVZDUŠÍ

 

PŘÍSTUPY VE SVĚTĚ

O přípustnosti (zejména nového) zdroje emisí se ve světě v principu rozhoduje podle

 

- bu emisí (podle představy, že co se do ovzduší nevypustí, nemůže působit škody) a jejich přípustné číselné hodnoty (emisní limity) se odvozují od vlastností nejlepších dosažitelných technologií -- obvyklé pro Evropu,

 

- nebo příspěvku nového uvažovaného zdroje k již existujícímu znečištění přízemního ovzduší (hladině imise) v místě uvažované výstavby, obvykle ve vazbě na celkové přípustné znečištění přízemního ovzduší -- typické pro Japonsko.

 

 

Emisní limity nových, k vybudování uvažovaných zdrojů uvádějí tab. 2 a 3. Tab. 2 uvádí emisní limity dle Direktivy EEC, tab. 3

potom národní emisní limity některých států světa. (Za povšimnutí stojí, že řada zemí formuluje své národní emisní limity v souladu s Direktivou.) Z podrobnějšího prostudování emisních limitů nových zdrojů různých států světa, pokud se vezme v úvahu skladba nositelů primární energie (rozdíly v podílu tuhých, kapalných a plynných paliv, jaderné energie, vodních a jiných zdrojů energie na celkové bilanci státu) toho kterého státu, však zřetelně vyplývá jiný aspekt: při stanovení emisních limitů byl vzat ohled na technické možnosti při přiměřenosti nákladů; lze ovšem poukázat i na několik málo států, které hledisko přiměřenosti nákladů do přípravy emisních limitů asi nezahrnuly.

Zatímco požadavky na nově budované zdroje mohou být, zjednodušeně řečeno, libovolně přísné (emisní limity velmi nízké), regulované pouze celkovými hospodářskými podmínkami a společenským klimatem, neplatí totéž pro zdroje existující, "staré".

Tab. 2

EMISNÍ LIMITY NOVĚ BUDOVANÝCH ZAŘÍZENÍ, SPALUJÍCÍCH TUHÁ PALIVA

DIREKTIVA EEC, 1988

ZAŘÍZENÍ S TEPELNÝM VÝKONEM   50 MW

 

 

 

      Tepelný výkon   Emisní limit [mg/Nm3]        

      [MW]    tuhé emise            oxid siřičitý1) oxidy dusíku              

 

        500       50            400          x             

      < 500     100          x              x             

        100       x              20002)    x             

      nerozlišen            x              x              650/13003)              

 

      1) v případě, že nelze dosáhnout číselné hodnoty emisního limitu         

      bez použití velmi nákladného zařízení, je třeba snížit emise      

      oxidu siřičitého minimálně o [%]:   

      

         166      40           

        500       902)         

      

      2) mezi uvedenými hranicemi tepelného výkonu se číselná hodnota     

      určí lineární interpolací     

      

      3) vyšší hodnota pro paliva s obsahem prchavých látek < 10%             

 

 

Pramen: Council Directive [...] on the limitation of emissions of certain

pollutants into the air from large combustion plants

(88/609/EEC)

 

Tab. 3

NÁRODNÍ EMISNÍ LIMITY OXIDU SIŘIČITÉHO A DUSÍKŮ

NOVĚ BUDOVANÝCH ZAŘÍZENÍ, SPALUJÍCÍCH TUHÁ PALIVA

V NĚKTERÝCH STÁTECH SVĚTA

 

 

      Stát        Tepelný výkon    Emisní limit [mg/Nm3]        

      [MW]    oxid siřičitý           oxidy dusíku 

 

 

      EEC       ......          viz tab. 2                .......        

 

(pokračuje)

(pokrač.)

 

      Stát        Tepelný výkon    Emisní limit [mg/Nm3]        

      [MW]    oxid siřičitý           oxidy dusíku 

 

 

      Belgie      300        limit ES   800         

      > 300     limit ES   650         

      

      BRD      50 ÷ 300 2000        400/1800 

      > 300     400          200         

      

      Dánsko 400 ÷ 2000             650         

      

      Francie  400 ÷ 2000             650/1300 

      

      Italie      400 ÷ 2000             200 ÷ 650 

      

      Japonsko             individuál.             205 ÷ 980 

      

      Nizozemí               200 ÷ 700               650/1300 

      

      Rakousko             200 ÷ 1620             200 ÷ 500 

      

      UK         400 ÷ 3000             500 ÷ 650 

      

      USA      740 ÷ 1480             615 ÷ 980 

 

 

      Česká republika  500 ÷ 2500             650/1100 

 

Prameny:

A.-K. Hjalmarsson, Interactions in emissions control for coal-fired plants

IEA Coal Research, London, 1992

Dokumenty EEC

 

 Pro "staré", tj. od minulosti existující zdroje se nejčastěji předepisuje celkové procentuální snížení emisí celých skupin zdrojů (celkových národních emisí), kterého je třeba dosáhnout v určitém období. Dobrým příkladem může být Direktiva EEC z r. 1988, předepisující snižování emisí oxidu siřičitého -- tab. 4 -- ve třech fázích (k r. 1993, 1998 a 2003) a oxidů dusíku ve dvou fázích (k r. 1993 a 1998) vč. stanovení cílových emisí pro každou zemi Evropského společenství, kde srovnávacími jsou emise r. 1980 (některé země mají "povoleno" emise dokonce zvýšit).

 

Za obdobný přístup (obdobný Direktivě EEC ve vztahu k existujícím zdrojům) lze považovat postupně se rozvíjející, zejména v USA, možnost nákupu/prodeje emisních limitů.

 

 

Tab. 4

SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDU SIŘIČITÉHO A DUSÍKU Z EXISTUJÍCÍCH

VELKÝCH ZDROJŮ, SPALUJÍCÍCH FOSILNÍ PALIVA

V ZEMÍCH EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

1980 = 100 %

 

   

         Průměrné snížení                  

         všech 12 zemí ES [%]         SO2        NOx        

   

         k roku 1993          -23,3      -10,1     

         1998       -41,8      -29,7     

         2003       -57,5      x            

   

 

   

            Rozpětí snížení/zvýšení      

            v jednotl. zemích ES [%]  SO2           NOx        

   

            k roku 1993          -40 ÷ +106            -20 ÷ +154           

            1998       -60 ÷ +135            -40 ÷ +178           

            2003                      -70 ÷ +79                              x                                 

 

   

            Snížení ve vybraných          

            zemích ES             [%]         SO2        NOx        

   

            GB (velký podíl uhlí)            

            k roku 1993/1998/2003       -20/-40/-60            -15/-30/x              

              

            F            (malý podíl uhlí)     

            k roku 1993/1998/2003       -40/-60/-70            -20/-40/x              

              

            I             (průměr)   

            k roku 1993/1998/2003       -27/-39/-63            -2/-26/x 

   

 

Pramen: Council Directive [...] on the limitation of emissions

of certain pollutants into the air from large combustion

plants (88/609/EEC)

 

 

Z dříve uvedeného lze ve vztahu k existujícím zdrojům odvodit, že se v zahraničí výslovně nebo implicitně uznává, že je nutným a současně výhodným individuální přístup k jednotlivým zdrojům, dovolující vzít v úvahu stáří zařízení, předpokládaný způsob jeho využívání, předpokládanou zbytkovou životnost, přiměřenost nákladů, technické možnosti/omezení, atd. Tedy nikoliv že každý jednotlivý zdroj musí dosáhnout nízké hodnoty specifické emise, ale že je třeba hledat a je možno nalézt obecně přijatelné optimum, neboť v řadě případů "hluboké vyčištění" může být velmi obtížně realisovatelné a proto i extrémně nákladné (nejčastěji u zdrojů málo perspektivních, ale na určité omezené období ještě potřebných) a přitom na celkově přijatelnou hladinu emisí se lze dostat kompensací, tj. výraznějším snížením emisí, u ostatních (perspektivních) zdrojů.

Na "americkém přístupu" je poučnou zejména až úzkostlivá snaha po co nejefektivnějším vynakládání prostředků; při volbě nápravných opatření se zachovává zásada postupných kroků od jednoduchých ke složitějším (nákladnějším) opatřením s požadavkem, aby předcházející co nejméně nepříznivě předurčilo použitelnost dalšího. Další krok nastupuje až poté, co byly beze zbytku vyčerpány možnosti předcházejícího a shledány nedostačujícími.

 

 

PŘÍSTUP V ČESKÉ REPUBLICE

 

Je v principu emisní; imise hrají výraznou roli pouze v některých speciálních případech (např. smogové situace).

 

Na rozdíl od přístupů, popsaných dříve, se český zákon o ovzduší vyznačuje:

 

- požadavkem, aby každý jednotlivý dnes (tj. před účinností zákona o ovzduší) již existující zdroj emisí, každý kotel od velmi nízké hodnoty instalovaného tepelného výkonu, dosáhl vlastností zdroje jakoby dnes nově budovaného,

 

- požadavkem, aby těchto emisí bylo dosaženo ve velmi krátkém období (několik let, všeobecně řečeno sedm),

 

- tím, že stanoví emisní limity pro nově budované zdroje (ale tím vlastně i pro dnes existující zdroje) na úrovni srovnatelné s emisními limity pro nově budované zdroje většiny zemí světa.

 

3.

 

AKTIVITY

NEJVĚTŠÍHO PRODUCENTA ELEKTŘINY

 

 

 

VLIV ELEKTRÁREN NA ČISTOTU OVZDUŠÍ

 

Základním problémem, vyplývajícím zřetelně z bilance vstupů primární energie do České republiky (stejně jako býv. ČSR) je, v porovnání se světem, nadměrný podíl tuhých paliv, v tom potom zejména domácího hnědého uhlí (viz tab. 5 a 6). Vysoká měrná emise oxidu siřičitého pak není působena zvlášť vysokým obsahem síry v palivu (jak lze ještě velice často slyšet), ale právě velkým množstvím spotřebovaného uhlí při pouze poněkud vyšším průměrném obsahu síry v něm.

V průměru se obsah síry v uhlí pro naše elektrárny pohybuje kolem 1 gramu síry na 1 MJ výhřevnosti, zatímco o velmi sirnatých typech uhlí se obvykle hovoří při specifickém obsahu síry 3,5 a více gramů; nejčastější ve světě běžnou hodnotou je kolem 0,5 gramu.

 

 

 

 

Tab. 5

VÝVOJ STRUKTURY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

V ČESKOSLOVENSKU A ES

[%]

 

__________________________________________________

 

Evropské společenství       Československo

1973 1987        1973        1990

_____________________________________________________________________

 

uhlí        23            22            62            55

ropa      61            45            26            19

zemní plyn           12            19            9              15

jádro, voda, ostatní           4              14            3              11

_____________________________________________________________________

 

 

 

Tímtéž domácím hnědým uhlí jsou významnou měrou kryty i potřeby tepla drobného a středního průmyslu, služeb a obyvatelstva, ať již malými zdroji centralisovaného zásobování teplem, nebo individuálním vytápěním.

 

 

 

 

Tab. 6

SKLADBA UŽITÝCH PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

VE SVĚTĚ A V ČESKOSLOVENSKU V R. 1989

[%;Mtoe]

 

__________________________________________________________

 

F E             GB          1)            2)            Svět        CS

_____________________________________________________________________________

 

tuhá paliva           9,3           15,6         30,1         20,5         42,1         30,1         57,4

kapalná paliva     43,9         58,3         39,8         46,7         26,1         37,7         20,3

plynná paliva      12,1         5,6           22,0         18,2         25,2         20,2         12,8

prvotní elektřina 34,7         20,4         8,0           14,7         6,6           12,O        9,5

_____________________________________________________________________________

 

energie celkem    209,6       203,9 1095,3 2595,8 8013,3  75,2

_____________________________________________________________________________

Mtoe = 42 PJ

 

1) Evropské hospodářské společenství (průměr 12 zemí)

2) země "centrálně plánovaného hospodářství"

 

Prameny: BP Statistical Review, 1990

statistické ročenky ČSFR (ČSSR)

 

 

Výsledky výpočtů imisní situace, jak na základě matematických modelů, tak i vyhodnocení terenních měření, tuzemského i zahraničního původu, shodně ukazují, že v blízkém okolí zdrojů, vypouštějících emise do vysokých vrstev atmosfery, je jejich vliv malý. A naopak: vliv zdrojů, bezprostředně vypouštějící emise do přízemního ovzduší je velký.

 

Je proto omylem činit odpovědným za stav životního prostředí např. v Podkrušnohoří provoz elektráren. Je rovněž omylem očekávat, že jakkoliv drastickým snížením emisí elektráren v této oblasti dojde k adekvátnímu snížení znečištění přízemního ovzduší (což ovšem neznamená, že nemají být emise elektráren snižovány).

"Viníkem" je nadměrná intensita veškeré činnosti v této oblasti, související přímo nebo nepřímo s těžbou paliva. Je tedy účelné výrazně zredukovat těžbu paliva; důsledkem bude omezení provozu elektráren (náhrada tam nevyrobené elektřiny je nasnadě) a snížení užití místního uhlí v oblasti (může být nahrazeno plynem nebo kvalitnějším, s životním prostředím se lépe snášejícím tuhým palivem -- černé uhlí, koks).

 

K záměně paliva je třeba dát impuls. V tržním prostředí nelze očekávat, že výrobci hnědého uhlí sami od sebe, kvůli ochraně životního prostředí, výrazně sníží jeho těžbu. Je proto na politice ochrany životního prostředí, spolu s politikou energetickou a na velkých odběratelích (např. elektrárnách), aby tyto kroky stimulovaly.

 

 

ČEZ, a.s.

 

Největším producentem elektřiny (a částečně dodávkového tepla) je a.s. ČEZ, která pokrývá asi 80% celkové potřeby. Vlastní a provozuje 24 elektráren (10 uhelných, 13 vodních a 1 jadernou), je vlastníkem a provozovatelem nadřazené přenosové soustavy. Ve výstavbě se nacházejí další jaderná elektrárna (Temelín), 2 přečerpávací vodní elektrárny a jedna malá vodní elektrárna.

 

Společnost je největším podnikem v ČR jak podle obratu, tak zisku. Uhelné elektrárny jsou její nejvýznamnější součástí; z nich pochází přes 71% celkem společností produkované elektřiny, jaderná elektřina činí cca 26 %, zbytek vodní elektrárny.

 

Spotřeba elektřiny kulminovala v r. 1990 a podle některých variant předpokládaného rozvoje bude po poklesu opět dosažena na přelomu století.

 

Přímo prodává ČEZ elektřinu jen několika velkoodběratelům, rozhodující množství (krajským) rozvodným podnikům k dalšímu prodeji a zajišťuje vývoz.

 

Společnost má dominantní a výsadní postavení v českém hospodářství, tzv. "přirozený monopol". Při budoucím rozvoji počítá

- s dokonalejším využitím výrobních kapacit,

- zvýšením efektivity dodávek

 

a má připraven

- investiční program, zahrnující rozvoj a ochranu životního prostředí.

 

K naplnění "litery" zákona o ovzduší postupně kontrahuje pro snížení emisí oxidu siřičitého opatření dle tab. 7.

 

 

Tab. 7

 

PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ELEKTRÁREN ČEZ, a.s.

 

 

 

            Elektrárna             Výkon [MW]        Typ opatření        Realisace 

 

            Počerady              5x200      odsíření 1991/97 

            Prunéřov I            4x110      odsíření 1993/95 

            Prunéřov II          5x210      odsíření 1993/96 

            Tisová I                2x55        fluid.spal.              1993/98 

            Tisová II              1x100      *odsíření               1995/97 

            Tušimice II           4x200      odsíření 1994/97 

            Ledvice 2x110      *odsíření               1994/96 

            Ledvice 1x110      fluid.spal.              1995/97 

            Mělník II              2x110      odsíření 1994/97 

            Mělník III             1x500      odsíření 1995/98 

            Chvaletice            3x200      (odsíření)              1995/98 

            Dětmarovice        4x200      (odsíření)              1995/98 

            Hodonín               2x55        fluid.spal.              1994/97 

            Poříčí     1x55        fluid.spal.              1994/96 

            Poříčí     2x55        fluid.spal.              2000/03 

 

Vysvětlivky: *odsíření ... rozprašovací absorpce

(odsíření) ... rozhodnuto o odsíření spalin,

nerozhodnuto dosud o technologii

odsíření ... mokrá vápencová technologie

 

 

 

Vedle oxidu siřičitého budou dosaženy rovněž emisní limity tuhých částic; emise oxidů dusíku budou sníženy použitím primárních opatření. V důsledku těchto opatření poklesne emise oxidu siřičitého proti stavu bez opatření o 90%.

Předpokládaný náklad na dosažení shody se zákonem o ovzduší se odhaduje na cca 50 mld. Kč.

 

Dostavba JE Temelín neodsouvá "vyčištění" ostatních elektráren a.s. ČEZ, které budou k roku 2000 potřeba. ČEZ, stejně jako na dostavbě JE Temelín, pracuje usilovně i na splnění požadavků zákona o ovzduší, neboť je odhodlán splnit požadavky zákona bez žádostí o výjimky. To je fakt, který se málo kdy vyslovuje současně s diskusemi o JE Temelín.

 

Odstavení cca 2000 MW, dohodnuté ještě s federální vládou znamená, že min. do konce tisíciletí zůstane instalovaný výkon a.s. ČEZ přibližně na úrovni r. 1989, tedy nevzroste.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.

 

DISKUSE POZADÍ A

DŮSLEDKŮ POPSANÉHO STAVU

 

 

 

Každý (a zejména nový) zákon, tedy i zákon o ovzduší, by měl vyhovovat několika kriteriím; měl by především

 

- být moderním a pokrokovým, absorbovat a respektovat vědecké poznatky,

 

- být od samého počátku realistickým, tj. splnitelným, jeho požadavky dosažitelnými při veškerém úslilí, které mohou "povinní" vynaložit,

 

- vycházet ze skutečných vlastních potřeb a v první řadě vlastní problémy účinně řešit,

 

- brát ohled na to, co je pro toho, "z něhož veškerá moc pochází" (a který má mnohdy o podstatě technického řešení jen vágní představu a spoléhá se na odbornost tvůrců zákona), skutečně prospěšné, v nejobecnějším smyslu tohoto slova,

 

- v max. možné míře brát ohled na zájmy a potřeby sousedů,

 

- být kompatibilním se zákonodárstvím větších společenství.

 

Z pohledu takto formulovaných kriterií se český zákon o ovzduší stal především demonstrací ambicí. Ve skutečnosi však, spolu s problémem ekologickým, jde o problémy technické, ekonomické a manažerské; ty však nebyly při přípravě zákona vzaty v úvahu.

Jinak by se těžko mohlo stát, že zákon

- kroky, které okolní vyspělé země plánují na desetiletí, ukládá realisovat za několik let,

- přímo nebo nepřímo vede provozovatele k neefektivnosti při alokaci investičních prostředků,

- nijak nepodporuje fundamentální obnovu výrobního parku s užitím nových technologií, které současně s nízkými emisemi lépe využívají přivedenou primární energii, naopak vede ke konservaci "středověku" ve výrobě elektřiny (což však neznamená, že jsou dnešní elektrárny ve srovnání se světem zastaralé).

 

 

Za zvlášť těžko pochopitelné (a za vnitřní rozpor platného znění zákona o ovzduší) je třeba považovat

 

- neurčení konečného termínu pro dosažení emisních limitů nově budovaných zařízení u zařízení existujících přímo ze zákona, ponechání rozhodování na ČTIO, vč. procedury stanovení přechodných emisních limitů;

 

důsledkem je zbytečná byrokracie, zvl. za situace, kdy je u velkých (od 5 MW instalovaného tepelného výkonu!) zdrojů znečišťování všeobecně očekávána a přímo nebo nepřímo podporována volba velmi drahých opatření

 

- málo určité formulování dalšího vývoje emisních limitů, zejména vyjádření toho, že již nebudou na existující zdroje aplikovány stejnou procedurou, jako v současné etapě;

 

tento chybný signál zákona, spolu s různě motivovaným, ale navenek formálně o zákon se opírajícím postojem provozovatelů, vede k dalšímu zdražení nutných investic (někteří provozovatelé se "jistí" pro budoucnost); přitom je z číselných hodnot současných emisních limitů (zejména při porovnání se zahraničními) a technických souvislostí zřejmé, že pro v budoucnosti zahajovanou výstavbu sice mohou být sníženy, ale ne natolik významně, aby bylo vůbec možno opodstatnit požadavek nových úprav právě skončeného dovybavení existujících zařízení

 

- přeurčenost zákonných požadavků (emisní limity a ještě technickoprovozní parametry, ap.);

 

vede k právní nejistotě provozovatelů a dále opět ke zbytečným byrokratickým úkonům při kontrolách, schvalování ap. a a je zcela irelevantní za situace tak nízkých (i ve srovnání se světem) emisních limitů, jaké mají být dosaženy; uvolňuje prostor pro různé partikulární zájmy a z nich pocházející tlaky, zvl. zahraniční.

 

 

*

 

 

Pokud se týká veřejně vyhlášené rozhodnutí elektrárenské společnosti ČEZ, a.s. toho, že při plánování v žádném případě neuvažuje s "pojistkou" žádostí o výjimky ze zákona o ovzduší, potud je vše v pořádku. Ochrana ovzduší však není jedinou povinností. V hrubém výčtu lze smysl aktivit dominantní elektrárenské společnosti vyjádřit takto:

 

- spolehlivá dodávka elektřiny (a příp. tepla),

- vyráběná ohleduplně k okolí (životnímu prostředí),

- hospodárně, za přijatelné (co nejnižší) ceny pro konsumenta,

- a přinášející dividendu akcionářům.

 

Dostát základním úkolům, spojeným s aktivitami elektrárenské společnosti znamená věrohodně se vypořádat s řadou otázek, které ve svých důsledcích podmiňují výsledek hospodaření společnosti a cenu elektřiny (tepla) a zahrnují: - výběr opatření ke splnění povinných cílů rozvoje - neblokování budoucího rozvoje společnosti využitím různorodých opatření,

 

- pokrývání diagramu zatížení a využití instalovaného výkonu,

 

- volbu přiměřených rozhodnutí o druhu a rozsahu investic (využití zbytkové životnosti, zvýšení účinnosti, zvýšení spolehlivosti, hospodárnost při volbě postupů ke snížení emisí),

 

- cenovou politiku.

 

K tomu je (po stránce řízení společnosti) třeba pojímat společnost jako celek a nepodléhat jednotlivým názorům elektráren, neboť ty se ve svých představách řídí jinými hledisky.

Ve skutečnosti však podnikatelský záměr a.s. ČEZ

- předpokládá pro dosažení shody se zákonem o ovzduší nejdražší opatření vůbec a jeho plošné nasazování (mokré odsiřování spalin)

- neuvažuje např. s opatřením, rovněž vedoucím k cíli, s přechodem na jiné palivo s tepelnými parametry vyhovujícími existujícím kotlům a obsahem síry vyhovujícím emisním limitům

- svévolně v kontraktech předepisuje nižší než zákonem požadované emisní koncentrace

- nevyvozuje přiměřený tlak na to, aby došlo k rozumnému výkladu zákonných opatření v ochraně životního prostředí

- namísto silných investic do zvýšení spolehlivosti předpokládá velmi nízké průměrné využití instalovaného výkonu uhelných elektráren a tím dále zvyšuje přebytek instalovaného výkonu, samozřejmě rovněž vybaveného k ochraně ovzduší.

 

 

Takový přístup, bohužel, dále do nedohledna odsouvá aplikaci opatření, která sice v současné době ještě nelze komerčně realisovat, ale velmi intensivně se na jejich průmyslové použitelnosti v různých státech světa pracuje (za všechny stačí zmínit Clean Coal Technology Demonstration Program U.S. DOE). Česká republika (rovněž její nejvýznamnější producent elektřiny) by měla mít eminentní zájem na "čistém" využívání "špinavého" uhlí, neboť domácí uhlí v určité přijatelné míře bude i v budoucnosti třeba využívat. Jde např. o

 

- technologie úpravy hnědého uhlí před spalováním, mj. i pro výrobu bezdýmného paliva k individuálnímu použití obyvatelstvem,

- technologie hlubokého fysikálně - chemického čištění uhlí k přímému použití jako paliva v kombinovaných cyklech (CC),

- technologie dokonalejšího využití uhlí typu kombinovaného cyklu s integrovaným zplyněním uhlí (IGCC) s výhodou, vedle významně nižší tvorby škodlivin bez nutnosti čistit spaliny, i vyšší termické účinnosti,

 

- technologie dokonalejšího spalování uhlí typu tlakového fluidního kotle (PFBC),

 

- a jiné.

 

Za situace, kdy je diskutována potřeba vypořádat se s požadavkem na zmrazení emisí oxidu uhličitého, je hromadné nasazování komplikovaných technologií odsíření spalin ve svých důsledcích krokem proti, vedle toho, že vede k vyšší měrné produkci oxidu siřičitého na užitečnou výrobu elektřiny v důsledku výrazně vyšší vlastní spotřeby.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5.

 

DOPORUČENÍ

 

 

Přímým důsledkem "českého přístupu" k ochraně ovzduší jsou nadměrně nákladná opatření k dosažení shody se zákonem o ovzduší. Velká elektrárenská společnost ČEZ, a.s. a jí některé podobné si prostředky na realisaci, často však ke škodě celého hospodářství, nakonec opatří. Co však ostatní "povinní" provozovatelé zařízení?

 

 

Ještě je čas, i když ho již mnoho nezbývá, zákon o ovzduší korigovat. V tom případě tak učinit v úzké návaznosti na energetickou politiku a politiku ochrany životního prostředí, které by měly vymezit rámec a priority, v tom zvláště

 

- podmínky pro ochranu vlastního území a obyvatel odstraněním emisí ze zdrojů, bezprostředně emitujících do přízemního ovzduší, včetně realistických imisních limitů pro smogové situace,

 

- zavést nástroje, odpovídající tržnímu prostředí (např. obchodovatelná emisní povolení),

 

- kodifikovat větší odpovědnost nižších úrovní řízení státu

 

- a v té souvislosti odstranit diskutované nedostatky a tím i část důsledků, které zatím zákon navodil a jež jsou obsahem této studie.

 

Nezbytnou součástí je osvěta -- vzdělávací program pro všechny úrovně, rozhodující v oblasti životního prostředí. Ta by snad zabránila, nebo alespoň omezila dnes obvyklý jev, že se k otázkám životního prostředí ke škodě životního prostředí vyjadřuje kdekdo.

 

 

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu webmaster@czp.cuni.cz.
Copyright © 2003 Centrum pro otázky životního prostředí UK
Naposledy změněno: 18. 05. 2005