 |
Centrum pro otázky životního prostředí UK |
||
|
|
|
ELEKTROENERGETIKA A OCHRANA OVZDUŠÍ
(Hlavní problémy vztahu elektrárenství a okolí a nástin možností jejich řešení)
PŘÍPADOVÁ STUDIE
Zpracoval:
Ing. Bohuslav Brix
Zpracováno pro COŽP University Karlovy, jako součást projektu UNDP "Economic Information, Accounting and Instruments for Environmental Protection in the Czech Republic"
Studie obsahuje 20 stran textu a předává se současně na disketě.
Praha, září 1994
Obsah
1. Požadavky zákona o ovzduší na zdroje typu uhelná elektrárna 2. Úskalí zákona o ovzduší Přístupy ve světě Přístup v České republice 3. Aktivity největšího producenta elektřiny Vliv elektráren na čistotu ovzduší ČEZ, a.s. 4. Diskuse pozadí a důsledků popsaného stavu 5. Doporučení
POŽADAVKY ZÁKONA O OVZDUŠÍ NA ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ TYPU UHELNÁ ELEKTRÁRNA
Zákon o ovzduší, č. 309/91 Sb. ve znění jeho novel č. 218/92 Sb. a č. 158/94 Sb., upravuje práva a povinnosti právnických a fysických osob při ochraně ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností a způsob omezování příčin a zmírňování následků znečišťování.
Z hlediska definice patří uhelné zdroje elektroenergetiky (parní elektrárny) pod § 3, odst. 1, písm. a) [technologické objekty, obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv] a z pohledu tepelného výkonu (§ 3, odst. 2) mezi zdroje velké -- tepelný výkon > 5 MW.
Tato kategorie zdrojů je považována za nejnebezpečnější (§ 3, odst. 2) a proto jsou pro ni vypsány nejpřísnější emisní limity (§ 5, odst. 1, 5 a 6) a další povinnosti (pro tuto práci zejména požadavky na měření emisí (§ 5, odst. 8).
V principu jsou emisní limity předepsány pro nově budované zdroje. Jejich aplikace na zdroje již existující se řídí § 14, odst. 3. Číselné hodnoty pro zdroje elektroenergetiky jsou v tab. 1.
To, co se prakticky málo zdůrazňuje (i když je v zákonu obsaženo) a je tedy jistým rozporem při praktické aplikaci, je vztah mezi § 6, odst. 5 "[...] musí být voleny nejlepší dostupné technologie s přihlédnutím k přiměřenosti výdajů na jejich pořízení [...]" a § 14, odst. 2, kde se souřadný požadavek přiměřenosti výdajů již neopakuje. Tuto oblast navíc umocňuje zatím běžně užívaná interpretace požadavku na emisní limit oxidu siřičitého podle příl. 3, odst. 1.1.1.1.2 Opatření FVŽP, Sbírka zákonů 1992, částka 84 v tom smyslu, že musejí být splněny obě podmínky současně, jak číselná hodnota emisního limitu, tak i minimální účinnost zařízení k odsíření spalin (viz též tab. 1).
Tab. 1 EMISNÍ LIMITY PRO VELKÉ ZDROJE SPALUJÍCÍ TUHÁ PALIVA (stanovené Opatřením federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23.6.1992 - Sbírka zákonů 1992,částka 84) A PŘIŘAZENÍ VÝROBEN ČEZ
Uhlovodíky Výrobna: 50
Tuhé látky Mělník III s 100 Dětmarovice
výkonem Oxid uhelnatý Počerady 250 Prunéřov II
Oxidy dusíku než 650 (1100)
300 MWt Oxid siřičitý 500 (*)
Uhlovodíky Ledvice II 50 Tisová II
Tuhé látky Tisová I s 100 Hodonín
výkonem Oxid uhelnatý Poříčí 250 Prunéřov I
Oxidy dusíku Tušimice I až 650 (1100)
300 MWt Oxid siřičitý 1700 (**)
Pozn.: 1) Všechny číselné údaje koncentrací jsou v mg/m3, přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a OoC a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 6 %. 2) Každý kotel s tepelným výkonem větším než 50 MWt se považuje za zdroj. 3) Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsiřování spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než (*) 15%, resp. (**) 30% hodnoty bez odsíření. 4) Hodnota 1100 mg/m3 u oxidů dusíku platí pro výtavné kotle.
ÚSKALÍ ZÁKONA O OVZDUŠÍ
PŘÍSTUPY VE SVĚTĚ O přípustnosti (zejména nového) zdroje emisí se ve světě v principu rozhoduje podle
- bu emisí (podle představy, že co se do ovzduší nevypustí, nemůže působit škody) a jejich přípustné číselné hodnoty (emisní limity) se odvozují od vlastností nejlepších dosažitelných technologií -- obvyklé pro Evropu,
- nebo příspěvku nového uvažovaného zdroje k již existujícímu znečištění přízemního ovzduší (hladině imise) v místě uvažované výstavby, obvykle ve vazbě na celkové přípustné znečištění přízemního ovzduší -- typické pro Japonsko.
Emisní limity nových, k vybudování uvažovaných zdrojů uvádějí tab. 2 a 3. Tab. 2 uvádí emisní limity dle Direktivy EEC, tab. 3 potom národní emisní limity některých států světa. (Za povšimnutí stojí, že řada zemí formuluje své národní emisní limity v souladu s Direktivou.) Z podrobnějšího prostudování emisních limitů nových zdrojů různých států světa, pokud se vezme v úvahu skladba nositelů primární energie (rozdíly v podílu tuhých, kapalných a plynných paliv, jaderné energie, vodních a jiných zdrojů energie na celkové bilanci státu) toho kterého státu, však zřetelně vyplývá jiný aspekt: při stanovení emisních limitů byl vzat ohled na technické možnosti při přiměřenosti nákladů; lze ovšem poukázat i na několik málo států, které hledisko přiměřenosti nákladů do přípravy emisních limitů asi nezahrnuly. Zatímco požadavky na nově budované zdroje mohou být, zjednodušeně řečeno, libovolně přísné (emisní limity velmi nízké), regulované pouze celkovými hospodářskými podmínkami a společenským klimatem, neplatí totéž pro zdroje existující, "staré". Tab. 2 EMISNÍ LIMITY NOVĚ BUDOVANÝCH ZAŘÍZENÍ, SPALUJÍCÍCH TUHÁ PALIVA DIREKTIVA EEC, 1988 ZAŘÍZENÍ S TEPELNÝM VÝKONEM 50 MW
Tepelný výkon Emisní limit [mg/Nm3] [MW] tuhé emise oxid siřičitý1) oxidy dusíku
500 50 400 x < 500 100 x x 100 x 20002) x nerozlišen x x 650/13003)
1) v případě, že nelze dosáhnout číselné hodnoty emisního limitu bez použití velmi nákladného zařízení, je třeba snížit emise oxidu siřičitého minimálně o [%]:
166 40 500 902)
2) mezi uvedenými hranicemi tepelného výkonu se číselná hodnota určí lineární interpolací
3) vyšší hodnota pro paliva s obsahem prchavých látek < 10%
Pramen: Council Directive [...] on the limitation of emissions of certain pollutants into the air from large combustion plants (88/609/EEC)
Tab. 3 NÁRODNÍ EMISNÍ LIMITY OXIDU SIŘIČITÉHO A DUSÍKŮ NOVĚ BUDOVANÝCH ZAŘÍZENÍ, SPALUJÍCÍCH TUHÁ PALIVA V NĚKTERÝCH STÁTECH SVĚTA
Stát Tepelný výkon Emisní limit [mg/Nm3] [MW] oxid siřičitý oxidy dusíku
EEC ...... viz tab. 2 .......
(pokračuje) (pokrač.)
Stát Tepelný výkon Emisní limit [mg/Nm3] [MW] oxid siřičitý oxidy dusíku
Belgie 300 limit ES 800 > 300 limit ES 650
BRD 50 ÷ 300 2000 400/1800 > 300 400 200
Dánsko 400 ÷ 2000 650
Francie 400 ÷ 2000 650/1300
Italie 400 ÷ 2000 200 ÷ 650
Japonsko individuál. 205 ÷ 980
Nizozemí 200 ÷ 700 650/1300
Rakousko 200 ÷ 1620 200 ÷ 500
UK 400 ÷ 3000 500 ÷ 650
USA 740 ÷ 1480 615 ÷ 980
Česká republika 500 ÷ 2500 650/1100
Prameny: A.-K. Hjalmarsson, Interactions in emissions control for coal-fired plants IEA Coal Research, London, 1992 Dokumenty EEC
Pro "staré", tj. od minulosti existující zdroje se nejčastěji předepisuje celkové procentuální snížení emisí celých skupin zdrojů (celkových národních emisí), kterého je třeba dosáhnout v určitém období. Dobrým příkladem může být Direktiva EEC z r. 1988, předepisující snižování emisí oxidu siřičitého -- tab. 4 -- ve třech fázích (k r. 1993, 1998 a 2003) a oxidů dusíku ve dvou fázích (k r. 1993 a 1998) vč. stanovení cílových emisí pro každou zemi Evropského společenství, kde srovnávacími jsou emise r. 1980 (některé země mají "povoleno" emise dokonce zvýšit).
Za obdobný přístup (obdobný Direktivě EEC ve vztahu k existujícím zdrojům) lze považovat postupně se rozvíjející, zejména v USA, možnost nákupu/prodeje emisních limitů.
Tab. 4 SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDU SIŘIČITÉHO A DUSÍKU Z EXISTUJÍCÍCH VELKÝCH ZDROJŮ, SPALUJÍCÍCH FOSILNÍ PALIVA V ZEMÍCH EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ 1980 = 100 %
Průměrné snížení všech 12 zemí ES [%] SO2 NOx
k roku 1993 -23,3 -10,1 1998 -41,8 -29,7 2003 -57,5 x
Rozpětí snížení/zvýšení v jednotl. zemích ES [%] SO2 NOx
k roku 1993 -40 ÷ +106 -20 ÷ +154 1998 -60 ÷ +135 -40 ÷ +178
Snížení ve vybraných zemích ES [%] SO2 NOx
GB (velký podíl uhlí) k roku 1993/1998/2003 -20/-40/-60 -15/-30/x
F (malý podíl uhlí) k roku 1993/1998/2003 -40/-60/-70 -20/-40/x
I (průměr) k roku 1993/1998/2003 -27/-39/-63 -2/-26/x
Pramen: Council Directive [...] on the limitation of emissions of certain pollutants into the air from large combustion plants (88/609/EEC)
Z dříve uvedeného lze ve vztahu k existujícím zdrojům odvodit, že se v zahraničí výslovně nebo implicitně uznává, že je nutným a současně výhodným individuální přístup k jednotlivým zdrojům, dovolující vzít v úvahu stáří zařízení, předpokládaný způsob jeho využívání, předpokládanou zbytkovou životnost, přiměřenost nákladů, technické možnosti/omezení, atd. Tedy nikoliv že každý jednotlivý zdroj musí dosáhnout nízké hodnoty specifické emise, ale že je třeba hledat a je možno nalézt obecně přijatelné optimum, neboť v řadě případů "hluboké vyčištění" může být velmi obtížně realisovatelné a proto i extrémně nákladné (nejčastěji u zdrojů málo perspektivních, ale na určité omezené období ještě potřebných) a přitom na celkově přijatelnou hladinu emisí se lze dostat kompensací, tj. výraznějším snížením emisí, u ostatních (perspektivních) zdrojů. Na "americkém přístupu" je poučnou zejména až úzkostlivá snaha po co nejefektivnějším vynakládání prostředků; při volbě nápravných opatření se zachovává zásada postupných kroků od jednoduchých ke složitějším (nákladnějším) opatřením s požadavkem, aby předcházející co nejméně nepříznivě předurčilo použitelnost dalšího. Další krok nastupuje až poté, co byly beze zbytku vyčerpány možnosti předcházejícího a shledány nedostačujícími.
PŘÍSTUP V ČESKÉ REPUBLICE
Je v principu emisní; imise hrají výraznou roli pouze v některých speciálních případech (např. smogové situace).
Na rozdíl od přístupů, popsaných dříve, se český zákon o ovzduší vyznačuje:
- požadavkem, aby každý jednotlivý dnes (tj. před účinností zákona o ovzduší) již existující zdroj emisí, každý kotel od velmi nízké hodnoty instalovaného tepelného výkonu, dosáhl vlastností zdroje jakoby dnes nově budovaného,
- požadavkem, aby těchto emisí bylo dosaženo ve velmi krátkém období (několik let, všeobecně řečeno sedm),
- tím, že stanoví emisní limity pro nově budované zdroje (ale tím vlastně i pro dnes existující zdroje) na úrovni srovnatelné s emisními limity pro nově budované zdroje většiny zemí světa.
3.
AKTIVITY NEJVĚTŠÍHO PRODUCENTA ELEKTŘINY
VLIV ELEKTRÁREN NA ČISTOTU OVZDUŠÍ
Základním problémem, vyplývajícím zřetelně z bilance vstupů primární energie do České republiky (stejně jako býv. ČSR) je, v porovnání se světem, nadměrný podíl tuhých paliv, v tom potom zejména domácího hnědého uhlí (viz tab. 5 a 6). Vysoká měrná emise oxidu siřičitého pak není působena zvlášť vysokým obsahem síry v palivu (jak lze ještě velice často slyšet), ale právě velkým množstvím spotřebovaného uhlí při pouze poněkud vyšším průměrném obsahu síry v něm. V průměru se obsah síry v uhlí pro naše elektrárny pohybuje kolem 1 gramu síry na 1 MJ výhřevnosti, zatímco o velmi sirnatých typech uhlí se obvykle hovoří při specifickém obsahu síry 3,5 a více gramů; nejčastější ve světě běžnou hodnotou je kolem 0,5 gramu.
Tab. 5 VÝVOJ STRUKTURY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ V ČESKOSLOVENSKU A ES [%]
__________________________________________________
Evropské společenství Československo 1973 1987 1973 1990 _____________________________________________________________________
uhlí 23 22 62 55 ropa 61 45 26 19 zemní plyn 12 19 9 15 jádro, voda, ostatní 4 14 3 11 _____________________________________________________________________
Tímtéž domácím hnědým uhlí jsou významnou měrou kryty i potřeby tepla drobného a středního průmyslu, služeb a obyvatelstva, ať již malými zdroji centralisovaného zásobování teplem, nebo individuálním vytápěním.
Tab. 6 SKLADBA UŽITÝCH PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ VE SVĚTĚ A V ČESKOSLOVENSKU V R. 1989 [%;Mtoe]
__________________________________________________________
F E GB 1) 2) Svět CS _____________________________________________________________________________
tuhá paliva 9,3 15,6 30,1 20,5 42,1 30,1 57,4 kapalná paliva 43,9 58,3 39,8 46,7 26,1 37,7 20,3 plynná paliva 12,1 5,6 22,0 18,2 25,2 20,2 12,8 prvotní elektřina 34,7 20,4 8,0 14,7 6,6 12,O 9,5 _____________________________________________________________________________
energie celkem 209,6 203,9 1095,3 2595,8 8013,3 75,2 _____________________________________________________________________________ Mtoe = 42 PJ
1) Evropské hospodářské společenství (průměr 12 zemí) 2) země "centrálně plánovaného hospodářství"
Prameny: BP Statistical Review, 1990 statistické ročenky ČSFR (ČSSR)
Výsledky výpočtů imisní situace, jak na základě matematických modelů, tak i vyhodnocení terenních měření, tuzemského i zahraničního původu, shodně ukazují, že v blízkém okolí zdrojů, vypouštějících emise do vysokých vrstev atmosfery, je jejich vliv malý. A naopak: vliv zdrojů, bezprostředně vypouštějící emise do přízemního ovzduší je velký.
Je proto omylem činit odpovědným za stav životního prostředí např. v Podkrušnohoří provoz elektráren. Je rovněž omylem očekávat, že jakkoliv drastickým snížením emisí elektráren v této oblasti dojde k adekvátnímu snížení znečištění přízemního ovzduší (což ovšem neznamená, že nemají být emise elektráren snižovány). "Viníkem" je nadměrná intensita veškeré činnosti v této oblasti, související přímo nebo nepřímo s těžbou paliva. Je tedy účelné výrazně zredukovat těžbu paliva; důsledkem bude omezení provozu elektráren (náhrada tam nevyrobené elektřiny je nasnadě) a snížení užití místního uhlí v oblasti (může být nahrazeno plynem nebo kvalitnějším, s životním prostředím se lépe snášejícím tuhým palivem -- černé uhlí, koks).
K záměně paliva je třeba dát impuls. V tržním prostředí nelze očekávat, že výrobci hnědého uhlí sami od sebe, kvůli ochraně životního prostředí, výrazně sníží jeho těžbu. Je proto na politice ochrany životního prostředí, spolu s politikou energetickou a na velkých odběratelích (např. elektrárnách), aby tyto kroky stimulovaly.
ČEZ, a.s.
Největším producentem elektřiny (a částečně dodávkového tepla) je a.s. ČEZ, která pokrývá asi 80% celkové potřeby. Vlastní a provozuje 24 elektráren (10 uhelných, 13 vodních a 1 jadernou), je vlastníkem a provozovatelem nadřazené přenosové soustavy. Ve výstavbě se nacházejí další jaderná elektrárna (Temelín), 2 přečerpávací vodní elektrárny a jedna malá vodní elektrárna.
Společnost je největším podnikem v ČR jak podle obratu, tak zisku. Uhelné elektrárny jsou její nejvýznamnější součástí; z nich pochází přes 71% celkem společností produkované elektřiny, jaderná elektřina činí cca 26 %, zbytek vodní elektrárny.
Spotřeba elektřiny kulminovala v r. 1990 a podle některých variant předpokládaného rozvoje bude po poklesu opět dosažena na přelomu století.
Přímo prodává ČEZ elektřinu jen několika velkoodběratelům, rozhodující množství (krajským) rozvodným podnikům k dalšímu prodeji a zajišťuje vývoz.
Společnost má dominantní a výsadní postavení v českém hospodářství, tzv. "přirozený monopol". Při budoucím rozvoji počítá - s dokonalejším využitím výrobních kapacit, - zvýšením efektivity dodávek
a má připraven - investiční program, zahrnující rozvoj a ochranu životního prostředí.
K naplnění "litery" zákona o ovzduší postupně kontrahuje pro snížení emisí oxidu siřičitého opatření dle tab. 7.
Tab. 7
PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ELEKTRÁREN ČEZ, a.s.
Elektrárna Výkon [MW] Typ opatření Realisace
Počerady 5x200 odsíření 1991/97 Prunéřov I 4x110 odsíření 1993/95 Prunéřov II 5x210 odsíření 1993/96 Tisová I 2x55 fluid.spal. 1993/98 Tisová II 1x100 *odsíření 1995/97 Tušimice II 4x200 odsíření 1994/97 Ledvice 2x110 *odsíření 1994/96 Ledvice 1x110 fluid.spal. 1995/97 Mělník II 2x110 odsíření 1994/97 Mělník III 1x500 odsíření 1995/98 Chvaletice 3x200 (odsíření) 1995/98 Dětmarovice 4x200 (odsíření) 1995/98 Hodonín 2x55 fluid.spal. 1994/97 Poříčí 1x55 fluid.spal. 1994/96 Poříčí 2x55 fluid.spal. 2000/03
Vysvětlivky: *odsíření ... rozprašovací absorpce (odsíření) ... rozhodnuto o odsíření spalin, nerozhodnuto dosud o technologii odsíření ... mokrá vápencová technologie
Vedle oxidu siřičitého budou dosaženy rovněž emisní limity tuhých částic; emise oxidů dusíku budou sníženy použitím primárních opatření. V důsledku těchto opatření poklesne emise oxidu siřičitého proti stavu bez opatření o 90%. Předpokládaný náklad na dosažení shody se zákonem o ovzduší se odhaduje na cca 50 mld. Kč.
Dostavba JE Temelín neodsouvá "vyčištění" ostatních elektráren a.s. ČEZ, které budou k roku 2000 potřeba. ČEZ, stejně jako na dostavbě JE Temelín, pracuje usilovně i na splnění požadavků zákona o ovzduší, neboť je odhodlán splnit požadavky zákona bez žádostí o výjimky. To je fakt, který se málo kdy vyslovuje současně s diskusemi o JE Temelín.
Odstavení cca 2000 MW, dohodnuté ještě s federální vládou znamená, že min. do konce tisíciletí zůstane instalovaný výkon a.s. ČEZ přibližně na úrovni r. 1989, tedy nevzroste.
4.
DISKUSE POZADÍ A DŮSLEDKŮ POPSANÉHO STAVU
Každý (a zejména nový) zákon, tedy i zákon o ovzduší, by měl vyhovovat několika kriteriím; měl by především
- být moderním a pokrokovým, absorbovat a respektovat vědecké poznatky,
- být od samého počátku realistickým, tj. splnitelným, jeho požadavky dosažitelnými při veškerém úslilí, které mohou "povinní" vynaložit,
- vycházet ze skutečných vlastních potřeb a v první řadě vlastní problémy účinně řešit,
- brát ohled na to, co je pro toho, "z něhož veškerá moc pochází" (a který má mnohdy o podstatě technického řešení jen vágní představu a spoléhá se na odbornost tvůrců zákona), skutečně prospěšné, v nejobecnějším smyslu tohoto slova,
- v max. možné míře brát ohled na zájmy a potřeby sousedů,
- být kompatibilním se zákonodárstvím větších společenství.
Z pohledu takto formulovaných kriterií se český zákon o ovzduší stal především demonstrací ambicí. Ve skutečnosi však, spolu s problémem ekologickým, jde o problémy technické, ekonomické a manažerské; ty však nebyly při přípravě zákona vzaty v úvahu. Jinak by se těžko mohlo stát, že zákon - kroky, které okolní vyspělé země plánují na desetiletí, ukládá realisovat za několik let, - přímo nebo nepřímo vede provozovatele k neefektivnosti při alokaci investičních prostředků, - nijak nepodporuje fundamentální obnovu výrobního parku s užitím nových technologií, které současně s nízkými emisemi lépe využívají přivedenou primární energii, naopak vede ke konservaci "středověku" ve výrobě elektřiny (což však neznamená, že jsou dnešní elektrárny ve srovnání se světem zastaralé).
Za zvlášť těžko pochopitelné (a za vnitřní rozpor platného znění zákona o ovzduší) je třeba považovat
- neurčení konečného termínu pro dosažení emisních limitů nově budovaných zařízení u zařízení existujících přímo ze zákona, ponechání rozhodování na ČTIO, vč. procedury stanovení přechodných emisních limitů;
důsledkem je zbytečná byrokracie, zvl. za situace, kdy je u velkých (od 5 MW instalovaného tepelného výkonu!) zdrojů znečišťování všeobecně očekávána a přímo nebo nepřímo podporována volba velmi drahých opatření
- málo určité formulování dalšího vývoje emisních limitů, zejména vyjádření toho, že již nebudou na existující zdroje aplikovány stejnou procedurou, jako v současné etapě;
tento chybný signál zákona, spolu s různě motivovaným, ale navenek formálně o zákon se opírajícím postojem provozovatelů, vede k dalšímu zdražení nutných investic (někteří provozovatelé se "jistí" pro budoucnost); přitom je z číselných hodnot současných emisních limitů (zejména při porovnání se zahraničními) a technických souvislostí zřejmé, že pro v budoucnosti zahajovanou výstavbu sice mohou být sníženy, ale ne natolik významně, aby bylo vůbec možno opodstatnit požadavek nových úprav právě skončeného dovybavení existujících zařízení
- přeurčenost zákonných požadavků (emisní limity a ještě technickoprovozní parametry, ap.);
vede k právní nejistotě provozovatelů a dále opět ke zbytečným byrokratickým úkonům při kontrolách, schvalování ap. a a je zcela irelevantní za situace tak nízkých (i ve srovnání se světem) emisních limitů, jaké mají být dosaženy; uvolňuje prostor pro různé partikulární zájmy a z nich pocházející tlaky, zvl. zahraniční.
*
Pokud se týká veřejně vyhlášené rozhodnutí elektrárenské společnosti ČEZ, a.s. toho, že při plánování v žádném případě neuvažuje s "pojistkou" žádostí o výjimky ze zákona o ovzduší, potud je vše v pořádku. Ochrana ovzduší však není jedinou povinností. V hrubém výčtu lze smysl aktivit dominantní elektrárenské společnosti vyjádřit takto:
- spolehlivá dodávka elektřiny (a příp. tepla), - vyráběná ohleduplně k okolí (životnímu prostředí), - hospodárně, za přijatelné (co nejnižší) ceny pro konsumenta, - a přinášející dividendu akcionářům.
Dostát základním úkolům, spojeným s aktivitami elektrárenské společnosti znamená věrohodně se vypořádat s řadou otázek, které ve svých důsledcích podmiňují výsledek hospodaření společnosti a cenu elektřiny (tepla) a zahrnují: - výběr opatření ke splnění povinných cílů rozvoje - neblokování budoucího rozvoje společnosti využitím různorodých opatření,
- pokrývání diagramu zatížení a využití instalovaného výkonu,
- volbu přiměřených rozhodnutí o druhu a rozsahu investic (využití zbytkové životnosti, zvýšení účinnosti, zvýšení spolehlivosti, hospodárnost při volbě postupů ke snížení emisí),
- cenovou politiku.
K tomu je (po stránce řízení společnosti) třeba pojímat společnost jako celek a nepodléhat jednotlivým názorům elektráren, neboť ty se ve svých představách řídí jinými hledisky. Ve skutečnosti však podnikatelský záměr a.s. ČEZ - předpokládá pro dosažení shody se zákonem o ovzduší nejdražší opatření vůbec a jeho plošné nasazování (mokré odsiřování spalin) - neuvažuje např. s opatřením, rovněž vedoucím k cíli, s přechodem na jiné palivo s tepelnými parametry vyhovujícími existujícím kotlům a obsahem síry vyhovujícím emisním limitům - svévolně v kontraktech předepisuje nižší než zákonem požadované emisní koncentrace - nevyvozuje přiměřený tlak na to, aby došlo k rozumnému výkladu zákonných opatření v ochraně životního prostředí - namísto silných investic do zvýšení spolehlivosti předpokládá velmi nízké průměrné využití instalovaného výkonu uhelných elektráren a tím dále zvyšuje přebytek instalovaného výkonu, samozřejmě rovněž vybaveného k ochraně ovzduší.
Takový přístup, bohužel, dále do nedohledna odsouvá aplikaci opatření, která sice v současné době ještě nelze komerčně realisovat, ale velmi intensivně se na jejich průmyslové použitelnosti v různých státech světa pracuje (za všechny stačí zmínit Clean Coal Technology Demonstration Program U.S. DOE). Česká republika (rovněž její nejvýznamnější producent elektřiny) by měla mít eminentní zájem na "čistém" využívání "špinavého" uhlí, neboť domácí uhlí v určité přijatelné míře bude i v budoucnosti třeba využívat. Jde např. o
- technologie úpravy hnědého uhlí před spalováním, mj. i pro výrobu bezdýmného paliva k individuálnímu použití obyvatelstvem, - technologie hlubokého fysikálně - chemického čištění uhlí k přímému použití jako paliva v kombinovaných cyklech (CC), - technologie dokonalejšího využití uhlí typu kombinovaného cyklu s integrovaným zplyněním uhlí (IGCC) s výhodou, vedle významně nižší tvorby škodlivin bez nutnosti čistit spaliny, i vyšší termické účinnosti,
- technologie dokonalejšího spalování uhlí typu tlakového fluidního kotle (PFBC),
- a jiné.
Za situace, kdy je diskutována potřeba vypořádat se s požadavkem na zmrazení emisí oxidu uhličitého, je hromadné nasazování komplikovaných technologií odsíření spalin ve svých důsledcích krokem proti, vedle toho, že vede k vyšší měrné produkci oxidu siřičitého na užitečnou výrobu elektřiny v důsledku výrazně vyšší vlastní spotřeby.
5.
DOPORUČENÍ
Přímým důsledkem "českého přístupu" k ochraně ovzduší jsou nadměrně nákladná opatření k dosažení shody se zákonem o ovzduší. Velká elektrárenská společnost ČEZ, a.s. a jí některé podobné si prostředky na realisaci, často však ke škodě celého hospodářství, nakonec opatří. Co však ostatní "povinní" provozovatelé zařízení?
Ještě je čas, i když ho již mnoho nezbývá, zákon o ovzduší korigovat. V tom případě tak učinit v úzké návaznosti na energetickou politiku a politiku ochrany životního prostředí, které by měly vymezit rámec a priority, v tom zvláště
- podmínky pro ochranu vlastního území a obyvatel odstraněním emisí ze zdrojů, bezprostředně emitujících do přízemního ovzduší, včetně realistických imisních limitů pro smogové situace,
- zavést nástroje, odpovídající tržnímu prostředí (např. obchodovatelná emisní povolení),
- kodifikovat větší odpovědnost nižších úrovní řízení státu
- a v té souvislosti odstranit diskutované nedostatky a tím i část důsledků, které zatím zákon navodil a jež jsou obsahem této studie.
Nezbytnou součástí je osvěta -- vzdělávací program pro všechny úrovně, rozhodující v oblasti životního prostředí. Ta by snad zabránila, nebo alespoň omezila dnes obvyklý jev, že se k otázkám životního prostředí ke škodě životního prostředí vyjadřuje kdekdo.
|
Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo
komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu
webmaster@czp.cuni.cz.
|
