Ekologické náklady výroby
živičných směsí
Vypracoval: Ing. Eva Horálková
Ing. Ivana Lundáková
Ing. Josef Tomášek, CSc.
Schválil: Ing. Josef Tomášek, CSc.
Mníšek pod Brdy
červen 1995
Identifikační údaje
Název práce: Ekologické náklady výroby živičných
směsí
Zadavatel: Univerzita Karlova,
Centrum pro otázky životního
prostředí
Ovocný trh 3, Praha 1
IČO: 00216208
kontaktní pracovník: Ing. Josef Kubíček
tel.: 02/2315334
Zpracovatel: Středisko odpadů Mníšek, s.r.o.
252 10 Mníšek pod Brdy
IČO: 46349316
DIČ: 060-46349316
kontaktní pracovník: Ing. Josef Tomášek, CSc.
tel., fax: 0305 92492
Přílohy
Výsledky měření emisí obaloven
Měření emisí - Obalovna Středokluky
obalovna Benninghoven o výkonu 160 t/rok
palivo zemní plyn
tkaninový filtr GTFSL z r. 1993
měřeny emise z filtru
|
|
INPEX s.r.o.
|
TESO s.r.o.
|
|
|
15.10.1993 *)
|
4.12.1993
|
31.10.1994
|
|
tuhé znečišťující látky
|
|
|
|
|
hmotnostní koncentrace mg/m3
|
1,1
|
-
|
3,97
|
|
hmotnostní tok g/hod
|
28,1
|
-
|
121,0
|
|
oxid uhelnatý
|
|
|
|
|
hmotnostní koncentrace mg/m3
|
2075,0
|
373,8
|
156,0
|
|
hmotnostní tok g/hod
|
52014,1
|
10327,0
|
4707
|
|
oxid siřičitý
|
|
|
|
|
hmotnostní koncentrace mg/m3
|
47,5
|
-
|
162,0
|
|
hmotnostní tok g/hod
|
1158,07
|
-
|
4000,0
|
|
uhlovodíky
|
|
|
|
|
hmotnostní koncentrace mg/m3
|
426,3
|
23,5
|
4,0
|
|
hmotnostní tok g/hod
|
10700,5
|
649,0
|
121,0
|
|
oxidy dusíku
|
|
|
|
|
hmotnostní koncentrace mg/m3
|
-
|
-
|
93,0
|
|
hmotnostní tok g/hod
|
-
|
-
|
2806,0
|
*) špatně seřízený hořák
O b
s a h
1. Historie a v současné době používané obalovny
2. Vstupní suroviny pro výrobu obalovaných směsí
3. Technologie výroby živičných směsí
4. Obalovny živičných směsí a životní prostředí
4.1 Legislativní předpisy životního prostředí týkající se
obaloven
4.2 Problematika ovzduší
4.3 Problematika vod
4.4 Problematika odpadů
4.5 Problematika horninového prostředí
5. Investiční náklady výroby živičných směsí
5.1 Náklady v období přípravy investice
5.2 Vlastní investiční náklady
5.3 Další jednorázové náklady
6. Provozní náklady výroby živičných směsí
7. Problematika spotřebovaných živičných povrchů
8. Závěr
První obalovny živičných směsí se u nás začaly
zavádět v padesátých letech. Z počátku se jednalo o malovýkonné jednoduché
obalovny
- polské SOKP
- 8 - A 6-8 t/hod
SOKP
- 25 - A 25 t/hod
- sovětské D
325 2 t/hod
- NDR SSM
70 20t/hod
Pokusy o zavedení domácí výroby byly vesměs
neúspěšné
Od roku 1964 byly dováženy výhradně obalovny
Teltomat - VEB TELTOMAT WERK FÜR STRASSENBAUMASCHINEN. Výjimku tvoří velmi
sporadický dovoz od firem Wibau; Marini
nebo Barber-greene.
Základní typová řada obaloven Teltomat se liší
výkonově
Teltomat I. - 25 t obalované
směsi /hod
Teltomat II. - 30 t obalované
směsi /hod
Teltomat III. - 45 t obalované směsi /hod
Teltomat IV. - 60 - 80 t obalované směsi /hod
Teltomat V. - 80 - 100 t obalované
směsi /hod
Teltomat 150 (VI.) - 25 t obalované směsi
/hod
Teltomat I.a II. byly vyřazeny již na počátku
osmdesátých let. Nejvíce rozšířené jsou Teltomat IV. a V.; Teltomat III. a VI.
se vyskytují sporadicky.
Dovážené obalovny byly postupně výrobcem
vybavovány těmito odlučovacími zařízeními : - odprašování
suché
- odprašování s vodním
skrápěním
- odprašování suché
zjednodušené
- odprašování suché
jednalo se o multicyklon k
odloučení pevných úletů
mnozí provozovatelé nahradily
původní zařízení tuzemským - např. typu SEB (ZVUZ Milevsko) s ventilátorem RSA
( Janka Radotín)
- odprašování s vodním skrápěním
tento způsob nedoznal u nás
širšího uplatnění pro značné pořizovací a provozní nároky (nutný zdroj vody.
neutralizace vody, odstraňování a skladování kalů, nízká životnost)
- odprašování suché zjednodušené
bylo dodáváno u obaloven
Teltomat od roku 1983; základem byl
velkoobjemový cyklón; účinnost tohoto
zařízení byla nízká (85 - 90%) a již tehdy nevyhovovala tuzemským předpisům.;
přesto se však u obaloven
používalo a to jako první suchý stupeň odprašování před druhým (mokré
odlučování nebo látkové filtry).
V tuzemsku byly vyvinuty a odzkoušeny látkové
filtry, kterými byly postupně nahrazovány odlučovací zařízení na obalovnách
Teltomat. Filtrační jednotky vyráběla řada výrobců. ZVUZ Milevsko, ZNZ Praha,
Silnice Plzeň pod různým typovým označením - FKB 400, FV, FKC.
Od počátku 90. let se u nově realizovaných obaloven
uplatňují zejména tyto firmy :
Benninghoven
GmbH&Co.KG
Ammann
Gibat
v menší míře Bernardi, případně další firmy.
Typová řada firmy Benninghoven
|
výkon
|
množství čištěných
spalin
|
|
t/hod
|
Nm3/hod
|
|
40
|
14 000
|
|
60
|
18 500
|
|
80
|
23 000
|
|
100
|
28 000
|
|
130
|
36 000
|
|
160
|
44 000
|
|
200
|
54 000
|
|
240
|
64 000
|
|
320
|
84 000
|
|
400
|
105 000
|
Základní výkonová řada firmy Ammann :
80 t/hod
120 t/hod
160 t/hod
240 t/hod
Firma Gibat realizovala obalovnu v Hradišti u Chebu s
kapacitou 160 t/hod jako náhradu Teltomat V. Tato firma se rovněž zabývá
rekonstrukcí starých obaloven.
Od firmy Bernardi je obalovna v Letkově u Plzně
V Českých Budějovicích je realizovaná obalovna
(Jihočeská obalovna) od firmy Wibau s kapacitou 160 t/hod.
Ze starých obaloven západní provenience je v
provozu obalovna v Klecanech (Marini).
V Písku se právě nyní zprovozňuje obalovna firmy
Benninghoven s kapacitou 160 t/hod, přičemž míchací zařízení má kapacitu 200
t/hod. Od této firmy je v provozu také starší obalovna ve Středoklukách s
kapacitou 160 t/hod.
V současnosti je v provozu v ČR kolem 65
obaloven, v nichž převahu stále tvoří rekonstruované obalovny typu Teltomat.
Kamenivo frakce 0 - 4 mm cca 23,5 % vsázky
4 - 8 mm
23,5 %
8 - 16 mm
19,0 %
16 - 22 mm
5,0 %
Písek
19,0 %
Filer (mletý vápenec a zachycený pevný úlet
z filtračního zařízení) 4,5 % **)
Asfalt - asfalt silniční ropný dle ČSN 65 7201
- polofoukané silniční asfalty dle
ČSN 65 7206 5,5 %
- meodifikované asfalty dle
technologických norem výrobků
(zdroj Vialit Soběslav,
Schwechat Vídeň)
Recyklát *) -vratné živičné povrchy z
údržby a oprav komunikací
Poměr jednotlivých komponent závisí na druhu
požadované živičné směsi.
*) produkty z recyklátu jsou použitelné
na méně namáhané povrchy - např. pěší zóna - nebo jako vyrovnávací vrstva.
**) mletý vápenec; vlastní filer z
filtračního zařízení činí cca 25 % mletého vápence
Lokalizace obaloven se neprovádí podle zdroje
surovin, ale podle spádové oblasti. Za spádovou oblast obalovny lze považovat
vzdálenost 40 - 50 km bez ztráty kvality vyrobené živičné směsi.
Spotřeby energií:
elektrická energie cca 25 kWh/t směsi
palivo - lehký topný olej cca 5
kg/t směsi
- zemní plyn cca 9
Nm3/t směsi
Voda
Ve vlastní technologii není voda potřeba. Voda
je potřeba pouze pro sociální účely; dále pro přípravu mýdlového roztoku pro
postřik korb aut transportujících živičné směsi - cca 0,3 l vody/t směsi.
Kamenivo a písek jsou z boxových zásobníků
čelním nakladačem dopravovány do násypek dávkovacího zařízení. Podle stanovené
receptury se jednotlivé komponenty odměřují dávkovacím pásem v určeném poměru
na transportní pás do předlohy bubnové sušárny. Dávkovače jsou řízeny ručně
nebo automaticky prostřednictvím mikroprocesorového řídícího systému z
ovládacího pultu. V protiproudé bubnové sušárně materiál postupuje proti
spalinám hořáku na zemní plyn. V sušárně dochází k vysušení materiálu,
homogenizaci a ohřevu na požadovanou teplotu. Zpracovaný materiál se dále
dopravuje horkým ekvátorem do třídícího zařízení. Zde dochází k prosévání,
meziskladování a posléze se materiál odvažuje a spolu se samostatně odváženou
filerovou moučkou dopravuje do míchačky. Do míchačky jde rovněž odvážené
množství pojiva (asfaltu). Po dosažení homogenity je hotová směs vypouštěna
přes kruhové šoupě do zásobníku produktu. Ze zásobníku se již plní korby aut,
které jsou pro snížení přilnavosti postříkány mýdlovou vodou.
Zjednodušené technologické schéma je uvedeno na
následujícím obrázku.
Opatření Federálního výboru pro životní prostředí
z 23. 6. 92, kterým se mění a doplňuje opatření FVŽP ze dne 1. 10. 1991 k
zákonu č. 309 z 9. 7. 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami.
3.1.4. Obalovny živičných směsí a mísírny živic
a) U všech
operací při nichž dochází k úniku tuhých znečišťujících látek nesmí jejich
hmotností koncentrace překročit 20 mg/m3.
b) Obsah síry
v používaném palivu nesmí být vyšší než 1% hm. Pokud bude použito palivo s
vyšším obsahem síry, nesmí měrná emise oxidu siřičitého vztažená k výhřevnosti
paliva překročit 0,5 g/MJ.
c)
Odcházející kouř nesmí být tmavší než stupeň 1 při měření a hodnocení tmavosti
kouře Ringchmannovou stupnicí s výjimkou doby max. 10 minut při najíždění
spalovacího procesu, který nesmí být tmavší než stupeň 3 Ringelmannovy
stupnice.
Obalovny s kapacitou vyšší než 10 000 t/rok
podléhají posuzování vlivu na životní prostředí podle zákona ČNR 244/92 Sb.
Pokud se jedná o území chráněné podle zvláštních předpisů, např. 114/92 Sb.,
může být předmětem posuzování dle 244/92 Sb. i obalovna s kapacitou nižší.
Nutno konstatovat, že obalovny s kapacitou pod 10.000 t směsi za rok se nově
nebudují ani nerekonstruují, takže procesu E.I.A. podléhají všechny obalovny.
Jinak pro obalovny platí obecně závazná
legislativa z hlediska ochrany životního prostředí.
Hlavní rizika obaloven z hlediska ochrany životního
prostředí :
- ovzduší
vlastní obalovna - emise z
čištění spalin
zásobníky fileru - emise z
látkového filtru
zásobníky asfaltu - emise
polyaromatických uhlovodíků z výduchu
areál obalovny l- prašnost -
filer vlastní
-
písek
-
vápenec - filer cizí
-
komunikace
- voda
splašková voda ze sociálních
zařízení
dešťová voda s obsahem ropných
látek
nakládání s rizikovými látkami z
hlediska ochrany vod :
- topná média -
lehký topný olej
-
těžký topný olej
- teplonosná média -
s obsahem PCB
-
bez PCB
- odpady
odpady z vlastní výroby
zpracovaný recyklát
- horninové prostředí
znečištění ropnými látkami, příp.
jinými rizikovými látkami
Emise z čištění spalin obalovny
Problém tuhých emisí je vyřešen
instalací tkaninových filtrů s velkou účinností;
tyto filtry jsou aplikovány i u obaloven Teltomat.
Větší problém je s emisí SO2; platné emisní limity prakticky vylučují
použití těžkého topného oleje; použití
paliva - zemní plyn, svítiplyn - je z hlediska dodržení emisí bezproblémové.
Použití lehkého topného oleje s
obsahem síry 1% hmotnostní je podle emisních limitů zdánlivě vyloučeno. Je však
již mnoha měřeními prokázáno, že jemný podíl zachycený na tkaninovém filtru
vzhledem k vysokému obsahu vápence působí jako odsiřovací činidlo. Obecně
účinnost tohoto odsiřovaní činí cca 30%, což je dostatečné aby mohlo být i
nadále lehkého topného oleje s uvedeným obsahem síry používáno.
Mimo to jsou již na trhu v
tuzemsku lehké topné oleje s obsahem síry pod 1% hmotnostní. (Např. extra lehký
topný olej Litvínov - 0,2 % S).
Emise ze sil filerů
Určité problémy byly s dodržením
emisních limitů na výduších sil (zásobníků) filerů. I zde platí podle naší
legislativy emisní limit 20 mg tuhých látek na m3. tento limit je
přísnější než běžně v EHS a proto zahraniční dodavatelé obaloven nabízeli
zařízení nesplňující podmínky naší legislativy. Přechodně bylo využíváno
filtrační zařízení vyvinuté v VVZZ Milevsko a předané do výroby na Slovensko
(F11) s filtrační plochou 11 m2 a filtrační tkaninou Finet PES 1.
Tato zařízení splňují emisní limity, nejsou však technicky spolehlivá.
Mezitím se zahraniční dodavatelé
přizpůsobily naší legislativě a nabízejí odpovídající filtrační zařízení na sila
filerů.
Další emise
obalovny jsou z kotelny pro ohřev teplonosného média, příp pro vytápění
provozní budovy. Spotřeba paliva pro tyto účely je více než o řád nižší než pro
vlastní obalovnu. Palivo je obecně stejné jako pro vlastní hořák obalovny. V několika
případech je používána nafta.
V omezené míře se uplatňuje ohřev
asfaltů elektrickou energií v různých modifikacích.
Prašnost
Prašnost filerů je řešena
odpovídajícím filtračním zařízením na silech;
doprava filerů je řešena bezprašným způsobem;
Dopravní cesty ve vlastním
zařízení obalovny jsou odtahovány a vzdušnina je vedena do filtračního zařízení
obalovny.
Vstupní suroviny jsou skladovány
v boxech. Z nich pouze písek se vyznačuje prašností. Proto ve většině případů
je box s pískem oplášťovaný alespoň ze strany převládajících větrů. Zdrojem
prašnosti pak zůstává doprava uvnitř areálu obalovny. Toto je řešeno výsadbou
pásu stromů kolem celého obvodu areálu. V příliš suchém počasí jsou pak
komunikace zkrápěny vodou.
Zásobníky asfaltu
Při plnění zásobníků asfaltů
dochází k úniku škodlivin do ovzduší výduchem zásobníku. Jedná se především o
polyaromatické uhlovodíky ve formě aerosolů, které jsou podezřelé karcinogeny.
Vzdušnina z výduchu je proto buď čištěna přes aktivní uhlí nebo zneškodňována v
hořáku sušícího bubnu. V českých hygienických předpisech není uváděna hodnota
pro aerosol polyaromatických uhlovodíků. Doporučená hodnota dle Státního
zdravotnického ústavu z roku 1983 je 0,2 mg/m3. V obalovnách bez
čištění vzdušniny zásobníků asfaltu byly při stáčení asfaltu naměřeny hodnoty
0,3 - 1 mg/m3.
Odpadní vody
Odpadní vody ze sociálních
zařízení obalovny jsou řešeny žumpou na vyvážení nebo malou čističkou odpadních
vod. Napojení na kanalizaci je spíše výjimkou. Jako čističky odpadních vod se
uplatňují nejvíce typu Aktibent. Nevýhodou čističek je nárazový chod obaloven a
tím i produkce odpadních vod ze sociálního zařízení.
Dešťové vody
Dešťové vody ze zpevněných ploch
jsou charakteristické vysokým obsahem nerozpustných látek. Vzhledem k velké
frekvenci dopravy je možné znečištění ropnými látkami. Ve většině případů je
nutno realizovat retenční nádrž a záchyt ropných látek v lapolu (příp. s
vapexem).
Odpady spojené s vlastním provozem obalovny:
314 35 - Upotřebené filtry a adsorbční hmoty
znečištěné Z,N
škodlivými příměsemi (aktivní uhlí)
Zneškodnění ve spalovně
313 01 - Popílek a prach Z,N
(prach z tkaninových filtrů)
využití ve vlastní technologii
obalovny jako filerová moučka
582 04 - Filtrační plachetky a rukávy znečištěné
organickými Z,N
škodlivinami
Zneškodnění ve spalovně
541 06 - Odpadní oleje Z,N
(hydraulické, teplonosné)
využití specializovanou firmou
549 12 - Odpad bitumanu a asfaltu Z,N
Využití ve vlastní technologii
314 10 ¨ Odpad z demolic vozovek O
(vybourané živičné povrchy)
recyklát pro využití v obalovně
547 01 - Zbytky lapáků písku Z,N
(retenční nádrž)
Využití ve vlastní technologii
547 02 - Odpad z odlučovačů olejů Z.N
Odvoz specializovanou firmou na
zneškodnění
Ostatní odpad
911 02 - Ostatní odpad z obcí podobný domovnímu Z
Technické služby nebo jiná
specializovaná firma
351 06 - Nádoby ze železných kovů se zbytkovým
obsahem Z,N
škodlivin
571 27 - Nádoby z plastů se zbytkovým obsahem Z,N
škodlivin
Zneškodnění specializovanou firmou
382 03 - Textilní materiál znečištěný organickými
škodlivinami Z,N
(údržba)
Zneškodnění specializovanou firmou
(spalovna)
Při výstavbě obalovny
314 11 - Výkopová zemina O
Odpady obaloven nepředstavují velký problém.
Staré zásoby teplonosných medií na bázi Delorů již prakticky neexistují.
Problematika horninového prostředí je vážná
především v lokalitách starých obaloven. Souvisí jednak s druhem používaného
paliva v hořáku sušícího bubnu obalovny, jednak s teplonosným mediem pro ohřev
asfaltů.
Jako teplonosná media se používaly:
Delory (s obsahem polychlorovaných
bifenylů)
triethylenglykol
Duboterm (s obsahem
triethylenglykolu)
teplonosné oleje
Teplonosná média na bázi Delorů,
triethylenglykolu se již nepoužívají; nejběžnější jsou teplonosné oleje.
V případě paliv na bázi lehkého nebo těžkého
topného oleje docházelo k znečištění horninového prostředí především špatným
skladováním a neodbornou manipulací. Nafta se navíc používala i pro ohřev
zásobníků asfaltu. Vzhledem k tomu, že zásobníky asfaltu byly vesměs na
nezpevněných plochách, je běžné znečištění ropnými látkami i okolí těchto
zásobníků u starých obaloven.
V současnosti je nejběžnější ohřev asfaltů
teplonosnými medii, přičemž zásobník asfaltu je řešen jako duplikátor a
teplonosné medium se předehřívá v malé kotelně. Spíše vyjímečně se používá
ohřev asfaltu elektrickou energií.
Nejzávažnějším zdrojem znečišťování životního
prostředí byly právě Delory. Dříve okruhy teplonosných medií nebyly zcela
uzavřené a při neznalosti jejich skutečné rizikovosti se s nimi nakládalo
značně hazardním způsobem - např. nahřívání motorů nákladních aut v době mrazů.
Výsledkem je velmi závažné znečištění PCB u mnoha obaloven.
Zatímco znečištění ropnými látkami většinou
neproniká do větších hloubek a je snadněji odstranitelné, odstranění znečištění
polychlorovanými bifenyly je mnohem problematičtější. K tomu v mnoha případech
přistupuje znečištění povrchových, příp. i podzemních vod.
U nových obaloven se látky s obsahem PCB
nepoužívají a použití ropných látek je omezeno na minimum. Mimoto u nových
obaloven je již v projektové přípravě řešena ochrana horninového prostředí a
povrchových a podzemních vod.
Je nutné se zmínit o tom, že u obaloven se může
vyskytovat znečištění PCB z trafostanic, kde se používaly kondenzátory na bázi
Delorů.
U privatizovaných obaloven je v mnoha případech
v současné době znečištění horninového prostředí předmětem sanačních prací
hrazených z Fondu národního majetku.
U investičních nákladů u obaloven je nutno
odlišit, zda se jedná o
obalovnu na nové lokalitě
obalovnu jako náhradu staré
rekonstrukci obalovny
Obalovna na nové lokalitě má výhodu v tom, že se
ve většině případů jedná o neznečištěné horninové prostředí. Nevýhodou je, že
obyvatelstvo není zvyklé na daný typ povozu a proces E.I.A bývá složitější.
Na staré lokalitě lze předpokládat znečištění
ropnými látkami nebo i PCB. Náklady na odstranění tohoto znečištění závisí na
rozsahu znečištění.
Odstranění znečištění ropnými látkami je
relativně jednodušší, vzhledem k tomu, že neproniká do hloubky. Odstranění lze
provést odtěžením nebo biodegradací in situ, příp. sanačním čerpáním
znečištěných podzemních vod.
Naproti tomu PCB proniká do větších hloubek. V
současnosti existuje u nás jediný způsob zneškodnění - ve spalovně, příp. odvoz
do zahraničí na zneškodnění. Jediná spalovna (Kettenbauer - pásová - roštová)
na zneškodňování škodlivin v zeminách v Milovicích byla však na delší dobu
odstavena z provozu. V současnosti má být znovu uvedena do provozu jinou
firmou.
Úspěšně byla ověřena možnost biodegradace PCB in
situ nebo na zabezpečené ploše. Tato metoda však nebyla dosud u nás schválena.
V zahraničí je však již využívána.
Screeningový průzkum na znečištění lze odhadnout
na 50 tis. Kč.
Pokud se znečištění horninového prostředí a vod
prokáže, podrobný průzkum se bude pohybovat v rozmezí 100 - 350 tisíc Kč.
Náklady na odstranění znečištění horninového
prostředí je možné uvést pouze jako orientační jednotkové:
Náklady na odstranění ropných látek 2
000 - 2 500 Kč/t
Náklady na odstranění PCB 40
000 - 80 000 Kč/t
V některých případech je nutno zařadit ještě
sanační čerpání znečištěných spodních vod - tyto náklady jsou zcela
individuální.
V případě nové investice je nutno počítat s
náklady na proces posuzování vlivu na životní prostředí.
Náklady na tento proces, které zahrnují náklady
na zpracování dokumentace, posudku a vlastní náklady investora lze odhadnout
takto :
u obalovny jako náhrady staré 200 - 300 tis. Kč
(stejně lze uvažovat u celkové rekonstrukce obalovny)
u obalovny na nové lokalitě 350
- 600 tis. Kč
Do nákladů v období přípravy investice je nutno
zahrnout náklady na radonový průzkum, příp. předprovozní monitoring - např.
zjištění kvality vod v blízkém okolí, prašnost, hluk, stávající imisní
zatížení.
a) Nová obalovna o kapacitě 160 t/hod
Celkové investice lze odhadnout na 80 mil. Kč (bez ceny
pozemku).
z toho náklady mající přímý vztah k ekologii:
vlastní obalovna
kompletní filtrační jednotka
spalin 7000
odtahy obalovny včetně dopravních
cest 2200
retenční nádrž včetně lapolu 400
čištění výduchů zásobníku asfaltu 100
filtrace výduchů sil fileru 250
zelený pás 200
čistička odpadních vod 650
opláštění boxu písku 200
zpevněné plochy 600
zabezpečení odpadového
hospodářství 250
zabezpečení rizikových látek z
hlediska ochrany vod 200
ostatní nezahrnuté ekologické
náklady 200
celkem 12250
Investiční náklady spojené se zabezpečením
ochrany životního prostředí činí takto 15 - 16 % celkové investice.
Ekologické investiční náklady s novou obalovnou
na staré lokalitě jsou prakticky shodné. Liší se prakticky pouze v odstranění
znečištěných částí likvidované staré obalovny.
b) Rekonstrukce obalovny
Investiční náklady jsou velmi variabilní a liší
se případ od případu. Většinou byly obalovny postupně doplňovány různými
zařízeními tak, aby vyhovovaly platným legislativním předpisům. Týká se to
především dodržování emisních limitů, ochrany povrchových a podzemních vod a
zabezpečení rizikových látek.
Při celkových rekonstrukcích obaloven se
přistupuje k řešení tak, aby mimo technické obnovy došlo k sladění jednotlivých
uzlů s tím, aby zařízení byla spolehlivá. Investiční náklady na rekonstrukci se
mohou pohybovat v rozmezí 6 - 18 mil. Kč, přičemž podíl ekologických investic
se může pohybovat ve velmi širokém rozmezí.
Před zahájením provozu je nutno vypracovat
program odpadového hospodářství, zajistit předběžně odbyt odpadů, zapracovat
příslušné části do provozního řádu obalovny
Náklady cca
80 tis. Kč
Orientační jednorázové náklady spojené s
ochranou životního prostředí jsou uvedené v následující tabulce:
Jednorázové „ekologické“ náklady v tis. Kč.
|
|
stará lokalita
nová obalovna
|
stará lokalita
rekonstrukce
|
nová lokalita
nová obalovna
|
|
průzkum
|
50 - 400
|
50 - 400
|
20 - 150
|
|
E.I.A.
|
200 - 300
|
150 - 250
|
350 - 600
|
|
odstranění staré zátěže
|
náklady velmi
individuální
|
náklady velmi
individuální
|
ve většině případů
není potřeba
|
|
monitoring
|
40 - 150
|
40 - 150
|
20 - 100
|
|
investiční náklady
|
12.250
|
2.000 - 10.000
|
12.250
|
|
program odp. hospodářství a další náklady
|
100
|
100
|
100
|
|
jednorázové náklady celkem
|
12.640 - 13.200
|
2.340 - 10.900
|
12.740 - 13.200
|
Propočet je proveden pro obalovnu v nové
lokalitě při běžném provozu.
(Nejsou uvažovány
údržba zařízení palivo palivo
LTO zemní plyn
filtrační zařízení
výměna filtračních vložek
u LTO a TTO 1x za rok 800
u ostatních paliv 1x za dva roky 400
opravy mřížek a klapek regeneračních panelů
filtrů
LTO, TTO 80
ostatní paliva 50
výměna filtrů u sil filerů 20 20
údržba vzduchotechniky
LTO, TTO 100
ostatní paliva 80
čistička odpadních vod 50 50
údržba zpevněných ploch 50 50
údržba zeleně 40 40
odpady
náklady na zneškodnění 80 80
vedení evidence odpadů 6 6
monitoring 60 60
autorizované měření
emisí 25
- 30
pracovního prostředí 7
- 10
vedení evidence středního zdroje znečišťování
ovzduší 6 6
poplatky za znečišťování ovzduší
(při výrobě 100.000 obalované směsi
v obalovně o kapacitě 160 t/hod
= palivo zemní plyn) 6
(podle účinnosti filtračního
zařízení)
- palivo LTO 20
_____________________
1348 884
úhrada jednorázových nákladů
20 % ročně 2594 2594
______________________
c e l k e m 3942 3478
další nezahrnuté náklady
10 % z předešlé položky 394 348
______________________
c e l k e m tis Kč/rok 4336
3825
Výrobní cena živičné směsi činí u nové obalovny
cca 620 Kč/t.
Podíl „ekologických“ nákladů činí cca 7,1 % u
obaloven, kde je používán lehký topný olej jako základní palivo; v případě zemního
plynu se podíl „ekologických“ nákladů snižuje na 6,2 %.
U starých, příp. rekonstruovaných obaloven je
výrobní cena nižší - cca 550 Kč/t; podíl „ekologických“ nákladů zůstává zhruba
zachován.
Z hlediska jednotlivých složek životního
prostředí lze „ekologické“ náklady rozčlenit cca takto:
Kč/t
ochrana ovzduší 35,70 81
%
vod 3,50 8
%
odpady 1,60 4
%
ostatní 3,20 7
%
c e l k e m 44
Kč/t vyrobené směsi
Toto rozdělení nákladů je průměrné a může se u
jednotlivých obaloven podstatně lišit a to především z důvodů jejich
lokalizace.
Recyklace spotřebovaných nebo vybouraných
živičných povrchů je zatím využívána jen v omezeném rozsahu. Přes omezenou
vyluhovatelnost jsou tyto odpady ve většině případů považovány za odpady
kategorie Z a tudíž jsou problémy s jejich ukládáním na skládku nebo i když jde
o přechodné skládkování.
V případě uložení na skládku jako odpadu
kategorie Z je nutno počítat s náklady cca 800 Kč/t mimo dopravu. V
případě přechodného skládkování je nutno zajistit odpovídající zabezpečenou
skladovací plochu.
Je proto účelné vybudovat zabezpečené plochy
přímo u obaloven. Pro účely recyklace obalovny staré živičné povrchy naopak
vykupují v ceně 10 - 20 Kč/t, přičemž výrobní cena konečného produktu se
pohybuje kolem 380 Kč/t.
Zdálo by se takto, že problém recyklace
živičných směsí je vyřešen. Vzniklý produkt však nemá potřebnou kvalitu,
především únosnost a je vhodný pouze na méně náročné účely - pěší zóna, málo zatěžované
zpevněné plochy, vyrovnávací vrstva pod další vrstvy klasických živičných
koberců, apod. Z toho vyplývá, že i nabídka pro recyklaci je vyšší než
poptávka. Skutečností je i to, že jen malá část obaloven recykláty zpracovává.
Podíl recyklátů většinou nepřesahuje 5 % celkové
produkce obalovny. Problém zvýšení recyklace živičných směsí lze spatřovat
pouze vyřešení přídavku recyklátů do konvenčních živičných směsí bez ztráty
jejich kvality.
Zpracovaná studie si vytkla za cíl zmapovat
problematiku obaloven z hlediska životního prostředí a zobecnit ekologické
náklady spojené s ochranou životního prostředí a to jak jednorázové tak
provozní. Dostupnými technickými prostředky lze dostát stávajícím legislativním
předpisům. Nedořešeným problémem zůstává zvýšení podílu recyklace
opotřebovaných živičných povrchů.
Ve studii bylo použito podkladů z několika nově
postavených nebo rekonstruovaných obaloven, další podklady byly získány od
firmy Strabag Bohemia, a.s., která je provozovatelem šesti obaloven a další dvě
připravuje do realizace.
