Současný stav financování akcí k ochraně životního prostředí

Ing. Miroslav Hájek

1. Úvod

Problematika financování akcí k ochraně životního prostředí náleží ke klíčovým otázkám praktického uskutečňování ekologické politiky, neboť definuje proces realizace (či nerealizace) těchto investic po finanční stránce. Veškerá opatření směřující k vynaložení finančních prostředků musí být proto předem důsledně zvážena o to jak z makroekonomického pohledu, tak i z mikroekonomického pohledu a z celkově vynakládaných prostředků i po stránce možných zdrojů financování.

Tato úvodní studie má za úkol vymezit danou problematiku, definovat současný stupeň ekonomické transformace, vymezit úlohu finančního, resp. kapitálového trhu a státní podpory. Navazující práce budou hlouběji analyzovat problematiku financování a navrhovat další postup při využívání kapitálového trhu, zvyšování účinnosti státních podpor a posuzování ekologických investic.

2. Charakteristika dosaženého stupně ekonomického rozvoje

Současná etapa ekonomického vývoje je ve znamení dokončení transformačního procesu a přechodu k ekonomice řízené cenami. Přechod k tržní ekonomice je opodstatněný zájmem o zvýšení produktivity společenské práce na úroveň odpovídající úrovni produktivity ve vyspělých ekonomikách. Tento cíl současně souvisí s naplněním ekologických cílů, které korespondují s dosaženým stupněm ekonomického vývoje.

V tržní ekonomice je nutno uvažovat s kombinací svobodného individuálního hospodářského rozhodování s určitou mírou centrální regulace. Některé souvislosti akumulačního procesu to přímo vyžadují. Oživení ekonomiky předpokládají i nové technologické stimuly směřující ke snížení nároků na neobnovitelné přírodní zdroje energie a surovin.

Cíle hospodářské politiky lze v obecné poloze charakterizovat dosažením odpovídající výše ukazatelů hospodářského, sociálního a ekologického rozvoje.

Rok 1993 proběhl ve znamení rozvoje kapitálového trhu v ČR. Výrazným impulsem bylo v tomto směru především ukončení první vlny kupónové privatizace a předání akcií investorům. Rozvoj kapitálového trhu dále podpořil vstup kapitálu do české ekonomiky.

Privatizací a dynamickým rozvojem drobného a středního podnikání se postupně restrukturalizuje mikrosféra a zvýšil se význam nestátního sektoru (soukromý sektor včetně družstev a organizací pod zahraniční kontrolou). V roce 1993 podíl nestátní sféry na tvorbě HDP dosáhl v průměru 45,7 % a od 3. čtvrtletí převyšoval 50 % (v porovnání s 20 % roku 1992). Na průmyslové produkci se nestátní sféra podílela 39,4 % (21,9 % v roce 1992), na výkonech stavebnictví 72,5 % (proti 65,7 % v roce 1992), v odvětví tržních služeb již přes 80 %.

Pokračoval trend postupné restrukturalizace průmyslové a stavební výroby ve prospěch našich firem, kde je nejvyšší váha soukromých podniků. Organizace strukturálních změn svědčí i přesuny v oblasti zaměstnanosti. Pokračovala tendence úbytku pracujících v primární sféře, příliv zaměstnanosti směřoval především do sféry služeb. Zaměstnanost v soukromém sektoru převýšila zaměstnanost v organizacích státního a komunálního vlastnictví.

Rozsáhlá privatizace podpořila zvýšený příliv zahraničního kapitálu do české ekonomiky. Přímé investice se sice v roce 1993 proti roku 1992 snížily na cca polovinu, naopak však vzrostly portfoliové investice z téměř nulového objemu na 1,06 mld. USD a saldo úvěrů z cca - 0,9 mld. USD na 1,11 mld. USD. Investice českých podniků v zahraničí v roce 1993 dosáhly 70 mil. USD.

Spolu se sektorovou restrukturalizací se měnila i struktura poskytnutých úvěrů bankovním sektorem ve prospěch soukromých podniků. Jejich objem ke konci roku 1993 činil 350 mld. Kč, což je o 65 % více než na konci roku 1992. Podíl úvěrů soukromého sektoru dosáhl ke konci roku 1993 49,0 % proti 33,5 % ke konci roku 1992.

Předností české ekonomiky je již po tři roky stabilita makroekonomického prostředí. Základní ukazatele hospodářského výkonu roku 1993 byly poněkud zkresleny vývojem v závěru roku 1992. V ekonomice převažovaly v průběhu roku 1993 náznaky růstových tendencí.

Základními faktory tohoto vývoje na straně poptávky byly reálný růst poptávky domácností a výrazný růst exportu. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách byl v roce 1993 o 0,3% nižší oproti roku 1992.

Výrazným rysem ekonomického vývoje byla stabilizace cen. Po počátečním výkyvu, daném zavedením nových daní, se pohyb cen zklidnil. Míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen za rok 1993 činila 20,8%, z toho vliv daňové reformy je odhadován na 8 procentních bodů. Ceny prosince 1993 proti prosinci 1992 se zvýšily o 18,2%.

Pokles nezaměstnanosti z roku 1992 pokračoval ještě do května roku 1993. Od června měla nezaměstnanost vzestupnou tendenci, Ke konci roku 1993 dosáhla míra nezaměstnanosti 3,5% , tj. 185 tis. osob o proti konci předchozího roku se zvýšila o 50 tis. osob. Tento vývoj byl z pohledu zachování sociálního smíru příznivý.

Pozitivní posuny nastaly v roce 1993 v oblasti vnějších vztahů. Celkový exportní výkon se zvýšil o 6,0% při velmi umírněném vývoji importu - celkový import se snížil o 3,1%. Přebytkové saldo obchodní bilance v pojetí celní statistiky ve výši 5,9 mld. Kč vyniká v porovnání s pasivem 45,3 mld. Kč v roce 1992.

Bilance běžného účtu platební bilance měla spolu s dominantní rolí přílivu zahraničního kapitálu pozitivní vliv i na devizové hospodaření. Celkové devizové rezervy vzrostly ke konci roku na 6,2 mld. USD, z toho rezervy ČNB z 0,8 mld. USD na počátku roku 1993 na 3,8 mld. USD. Směnný kurs české koruny byl v průběhu roku 1993 stabilní. Tím byly vytvořeny příznivé výchozí podmínky pro postupné zavádění plné směnitelnosti české měny.

Stabilita veřejných financí se projevila přebytkem státního rozpočtu (1,1 mld. Kč), i přírůstkem disponibilních zdrojů místních rozpočtů proti roku 1992 ve výši 3,9 mld. Kč.

3. Definice financování a souvisejících pojmů

Při řešení problematiky financování ochrany životního prostředí je nutno vycházet především z přijaté ekologické politiky a legislativy. Je tedy výrazem vládní politiky, kdy vláda usměrňuje oblast financování ekologických akcí a to jak do kvantity, tak do kvality, tzn. způsobu, či zdrojů financování.

Pod kvantitou lze chápat tlak na realizaci ekologických akcí, tzn. celkovou výši nákladů nutných k profinancování, která by měla odpovídat především hledisku únosného stupně znečištění a růstu životní úrovně. Úroveň financování akcí k ochraně životního prostředí musí vycházet na jedné straně z minimalizace znečištění daného zejména nepřekročitelným limitem, který je stanoven na základě posouzení působení znečišťujících látek na člověka a složky přírodního prostředí vlivu na zdraví člověka a na druhé straně ze schopnosti profinancovat potřebná opatření a to jak na úrovni makroekonomické, tak mikroekonomické.

Z hlediska makroekonomického jsou nejdůležitější makroekonomické proporce, které nelze výrazně měnit ve prospěch staveb k ochraně životního prostředí. Jestliže podle současných úvah Ministerstva životního prostředí by se měly výdaje na ochranu životního prostředí pohybovat okolo 2% z HDP, neměla by mít tato proporce výrazné výchylky, neboť by mohlo dojít k narušení strukturálního vývoje.

Stabilní podíl ekologických výdajů na hrubém domácím produktu (bude-li meziročně na stejné úrovni) bude zaručovat růst financování ve vztahu k celkovému nárůstu hrubého domácího produktu, což se předpokládá v nejbližších letech ve výši 3 až 4%. Na druhé straně nelze z obecného pohledu zhodnotit, co přinesou takto vynaložené prostředky na ochranu životního prostředí jak pro ekonomiku, tak pro životní prostředí. To závisí na konkrétním posouzení vycházejícím z charakteru opatření, tzn. zda se jedná o

- čistící zařízení,

- novou technologii,

- řešení výzkumného úkolu či projektu,

- realizace investice,

- kompenzační opatření,

- preventivní opatření ap.

Pro další úvahy budeme předpokládat, že byla stanovena určitá (reálná) úroveň výdajů na ochranu životního prostředí na makroekonomické úrovni. Po tom je nastolena otázka kvality, resp. zdrojů financování.

Zdroje financování mohou být buď vlastní nebo cizí. Cizí zdroje lze získat formou běžného komerčně založeného kapitálového trhu, nebo formou různých podpor. Každá podpora vychází z určitého stanoveného cíle a má svá zvláštní pravidla. Nejrozšířenější podporou je podpora státní, která směřuje k dosažení cílů obsažených ve státní ekologické politice.

Tato regulační funkce státu v oblasti financování vyplývá především z nutnosti kompenzace dopadu znečištění na člověka a okolní přírodu a internalizace externalit vznikajících při výrobních a jiných aktivitách lidí. Významná je z hlediska postupného snižování znečištění zejména internalizace externalit, která je prakticky nahrazena limity a termíny nebo je řešena formou poplatků stanovených v příslušných zákonech.

Obecně lze proto shrnout, že realizace ekologických investic je založena na internalizaci externalit, kdy znečisťovatel, který svojí výrobou vyvolává značný rozsah negativních externalit by měl nést náklady spojené s jejich odstraněním. Prvním krokem je včlenění zásady "znečisťovatel platí" do legislativy a dále promítnutí prostřednictvím příslušných nástrojů vznikajících externalit do vnitřní ekonomiky znečisťovatele. Důsledkem je, že znečisťovatel je touto cestou přinucen k realizaci ekologických investic.

Z hlediska současných informací o financování životním prostředí musíme konstatovat, že nelze provést podrobnější finanční rozbory ani posuzování efektivnosti vynaložených prostředků na odstranění znečištění. Vyplývá to z přetrvávající neujasněnosti pojmu "výdaje na ochranu životního prostředí" a absence ekologického účetnictví, které zakládá systematické sledování těchto ukazatelů.

V současné době je sledování výdajů na ochranu životního prostředí obtížné a zakládá se často na odhadech, protože je nutno vycházet z různých zdrojů informací vykazovaných na různých úrovních řízení. Uváděné údaje proto mají spíše orientační charakter. Při prezentaci údajů je nutno uvádět celou řadu podmínek, za kterých byly uváděné údaje vykazovány. Zejména je třeba vymezit

- pojem "výdaje na ochranu životního prostředí" po technické stránce,

- charakterizovat zdroje financování,

- specifikovat druhy výdajů (např. investiční a neinvestiční),

- stanovit časové období vykazovaných výdajů aj.

Současně dosažitelné údaje o výdajích na ochranu životního prostředí pramení zejména ze statistických výkazů (tzv. ekologické investice) jejichž kvalita je však sporná, neboť definice těchto investic není zřejmě přesná. Například při porovnání statistických údajů a výdajů ze státního rozpočtu (jako druhého, nepoměrně přesnějšího dosažitelného pramenu) dojdeme k závěrům, že meziročně stále stoupá podíl státních podpor na financování ekologických investic:

Rok	1991	1992	1993	Oček.skut.1994
Podíl v %	65,0	69,1	72,6	77,9

Tato tabulka již naznačuje, že s vykazováním není něco v pořádku, neboť se již podíl centrálních zdrojů přibližuje částce 80 %, což je například horní mez pro účast Státního fondu životního prostření při podpoře obcí nebo státního rozpočtu při podpoře vodohospodářských staveb. Vyjdeme-li z toho, že vykázané výdaje z centrálních zdrojů jsou v pořádku, dojdeme k závěru, že dochází k určitým nepřesnostem ve statistickém vykazování.

Potřebu přesnějších údajů o ekologických výdajích se dosud nepodařilo překlenout. Nicméně lze předpokládat, že tato situace dozná již brzy kvalitativní změny a to nejen v souvislosti s připravovaným "zeleným účetnictvím". Těchto iniciativ bude zřejmě více a bude je třeba koordinovat. Významný je například tlak poslanců na zprůhlednění státního rozpočtu a zahájený přechod rozpočtové soustavy ze současného systému na účelové členění (viz příloha č.2), kde bez větších potíží lze vyčíst i výdaje na ochranu životního prostředí. Návrh na definování výdajů k ochraně životního prostředí bude i samostatným výstupem tohoto dílčího úkolu.

Z prováděných kvantifikací výdajů na ekologické investice vyplývá, že dochází k jejich postupnému zvyšování s rostoucím zapojováním vlastních finančních zdrojů (příloha č. 3), což odpovídá záměrům finanční politiky, neboť se přenáší zodpovědnost za realizaci ekologických akcí ze státu na jednotlivé subjekty. V současné době však nelze konstatovat, zda jsou tyto výdaje k ochraně životního prostředí dostatečné, respektive o kolik je třeba výdaje zvýšit. Nelze přitom vycházet například z počtu žadatelů o podporu ve Státním fondu životního prostředí, ale z kvalifikovaného rozboru na makroúrovni vycházejícího z jasných požadavků státní ekologické politiky.

4. Nástroje ekologické politiky

Finanční zdroje nelze chápat pouze izolovaně, ale jako součást systému financování ovlivňovaného příslušnými nástroji používanými při ochraně životního prostředí. Z dynamiky vývoje výdajů na ekologické akce a stavu životního prostředí lze posuzovat účinnost těchto nástrojů. Jedná se proto o důležitý zdroj informací pro řízení na makroúrovni.

Ekologické nástroje dávají znečisťovateli podnět k realizaci ekologických akcí, neboť ochrana životního prostředí je z převážné části nákladová záležitost a bez patřičných nástrojů včetně státních podpor by byla nerealizovatelná.

Ekologická politika působí jako retardační faktor. Je proto velmi důležité stanovit míru celospolečenských nákladů na ochranu životního prostředí například na základě známého vztahu mezi náklady na prevenci a náklady odstranění následků znečištění a současně míru omezení hospodářské činnosti z hlediska vztahu mezi nebezpečím destrukce přírodního prostředí a ekonomickým růstem.

Řízení ochrany životního prostředí je složitá multidisciplinární problematika. K dosažení jejích cílů slouží systém nástrojů vzájemně se ovlivňujících a společně působících, který je zasazen do prostředí příslušných ekologických zákonů.

Při prosazování ekologické politiky je třeba stále více využívat tržních nástrojů v ochraně životního prostředí. Často jsou těmito nástroji chápány ekonomické nástroje (jako protiklad regulačních či administrativních nástrojů), konkrétně nepřímé nástroje (poplatky a daně) na rozdíl od přímých ekonomických nástrojů (dotace, "měkké úvěry", garance ap.).

Pod pojmem tržní nástroje je třeba v našich podmínkách spatřovat nástroje odpovídající svým charakterem tržnímu prostředí. Rozumí se jimi především nepřímé ekonomické nástroje, které stanovují určité "ekonomické klima" v rámci kterého se jednotlivé subjekty pohybují a zvažují ze svého pohledu nejvhodnější "ekonomické chování" a nejvhodnější způsob a čas realizace akcí k ochraně životního prostředí.

Jako krajně nepříznivé z hlediska rozhodování o realizaci ekologických akcí je zastávání názoru, že plně postačují přímé nástroje. Uplatnění těchto nástrojů je charakteristické tím, že zužuje řízení ochrany životního prostředí pouze na normy a dotace. Vychází přitom z názoru, že pokud je něco škodlivého pro životní prostředí, je to třeba zakázat a pokud se jedná o prosazení realizace ekologických opatření (které nelze provést na komerčním základě), pak musí stát poskytnout dotaci nebo jinou podporu.

Tato metoda je sice transparentní a bezprostředně účinná, ale má řadu nevýhod, které zdaleka převyšují její klady. Je to zejména

- nízká ekonomická efektivnost normativních nástrojů, neboť je cílem snížit znečistění takřka za každou cenu,

- nízká efektivnost dotací a dalších podpor, neboť nakládání z cizími finančními prostředky je vždy méně hospodárné než nakládání s vlastními finančními zdroji, záleží zde pouze na míře omezení či dohledu ze strany dárce,

- nerovná nákladová zátěž jednotlivých znečisťovatelů, která následně negativně působí na konkurenceschopnost na trhu výrobků (normami jsou znečisťovatelé nuceni vynakládat neúměrně velké finanční prostředky a při obdržení dotace jsou naopak zvýhodňováni minimálními náklady na realizaci příslušných opatření),

- není motivace znečisťovatele ke snížení znečistění nad rámec norem, a proto ani neexistuje stimul k vývoji technologií dále snižujících znečistění,

- přímé nástroje zakládají velký správní aparát ke kontrole dodržování norem a k rozhodování o uvolnění dotací.

Přímé nástroje proto lze využít spíše ve výjimečných případech, kdy je nutno v poměrně krátké době zabránit dalšímu dopadu na životní prostředí, zejména na zdraví lidí.

Použití přímých nástrojů má zřejmě své opodstatnění v zemích či oblastech se silně znečistěným životním prostředím, kde je nutné dosáhnout v krátkém čase výrazného zlepšení, neboť je zde nebezpečí špatného zdravotního stavu lidí a nevratnost změn v přírodním prostředí. Tato úvaha vyplývá m.j. z toho, že nákladovost opatření k ochraně životního prostředí stoupá se snižováním znečistění podle známého vztahu mezi náklady na ochranu životního prostředí a dosažené úrovně znečistění.

Z analýz a praktických zkušeností zemí s vyspělou tržní ekonomikou vyplývá, že z hlediska ekonomicky efektivního přístupu k ochraně životního prostředí jsou nejvhodnější ekonomické nástroje. Svědčí o tom zkušenosti těchto zemí při regulaci znečištění a doporučení publikovaná v posledních letech zejména ze strany OECD.

Předností ekonomických nástrojů je, že je využíváno jejich tržních vlastností při regulaci ochrany životního prostředí a nevyžadují proto administrativní zásahy z centra, které jsou vždy spojeny s ekonomickou neefektivností. To co je přiřazeno přímým nástrojům jako negativa působí u nepřímých nástrojů jako pozitiva, neboť tyto nástroje eliminují nedostatky přímých nástrojů a podporují ekonomickou a ekologickou efektivnost. Jejich konkrétní využití však musí vycházet z důsledné analýzy a musí být dostatečně zvážen důsledek jejich zavedení.

U nás uplatňované poplatky za znečisťování životního prostředí mají vedle fiskální funkce i funkci stimulační. Stimulační funkci však nelze chápat jako sankční působení na znečisťovatele. Slouží k internalizaci negativních externalit, čímž se liší od obdobných poplatků používaných v zahraničí. Nicméně v zahraničí je patrný trend k zavádění ekonomických nástrojů, které by dokázaly internalizovat externality a dochází se zatím k názoru, že nejvhodnějším nástrojem jsou ekologické daně (např. Carbon Taxes). V souvislosti se zaváděním takovýchto poplatků či daní je nutno vycházet z faktu, že bez vládní intervence nemají firmy ani jednotlivci příčinu pro internalizaci externalit.

Účelem poplatků za znečistění uplatňovaných v České republice je promítnout do nákladů znečisťovatele odpovídající výdaje spojené s provozem příslušného zařízení na odstranění znečistění. Z tohoto pohledu rozlišujeme 3 stupně působení na znečisťovatele:

1. Vypouštěné znečištění je tak malého rozsahu, že znečisťovatel neplatí poplatky ani pokuty.

2. Znečisťovatel platí poplatky za vypouštěné znečištění, jejichž výše odpovídá a mírně převyšuje náklady na provoz zařízení k odstranění znečištění a je tím stimulován k výstavbě příslušného zařízení.

3. Znečisťovatel vypouští nepřípustné znečistění z hlediska kvality i kvantity a je proto pokutován (je sankčně postihován).

Návrhy na uplatnění ekologických daní v České republice dosud zahrnovaly v podstatě dvě části. Daně postihující ekologicky nevhodné výrobky a daně za čerpání přírodních zdrojů. V obou případech se vlastně jedná o charakter spotřebních daní se stimulačním účinkem na snížení dopadu na životní prostředí.

Vycházíme-li z dosavadních návrhů daně znevýhodňující ekologicky nepříznivé výrobky má obdobnou funkci (i když v obráceném smyslu) jako daň z přidané hodnoty, kde jsou do nižší sazby této daně zařazeny některé ekologicky příznivé výrobky. Zásadní problém však není v tom, že se tyto dvě daně určitým způsobem překrývají. Jde spíše o to, že je nutné, aby na trhu bylo dostatečné množství druhů jednoho výrobku, a pak by bylo teoreticky možné ekologicky nepříznivý výrobek určitým způsobem znevýhodnit, bez dopadu na spotřebitele, který bude nejspíš kupovat nejlevnější výrobek při zachování stejné úrovně kvality. Při nedostatku jednotlivých druhů výrobků by však spotřebitel musel koupit ten výrobek, který je na trhu a v případě výrobku s ekologickou daní s podstatně vyššími náklady.

Z tohoto pohledu není návrh daně ještě dořešen a zdá se spíše schůdné řešení prostřednictvím daně z přidané hodnoty, avšak v omezeném rozsahu vyplývajícím ze současné verze zákona (zvýhodněním některých ekologicky příznivých výrobků) a v případě nepříznivého působení výrobku na životní prostředí zákaz jeho prodeje. Významným nástrojem je i značka "Ekologicky šetrný výrobek" udělovaná na dobu dvou let Ministerstvem životního prostředí, mající významný výchovný aspekt a sloužící k orientaci spotřebitele.

Druhá část ekologických daní směřuje k ochraně přírodních zdrojů a snížení energetické náročnosti výroby a je typickým nástrojem k dosažení myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Z hlediska ochrany přírodních zdrojů by daň převzala funkci již zmíněných poplatků, které zatím působí při čerpání podzemní vody, odnětí zemědělské půdy a dobývání vyhrazených nerostů a byla by doplněna o další tituly (např. zábor lesní půdy) a podstatně by zvýšila sazby. Tuto část ekologických daní nelze žádným způsoben nahradit jako v případě ekologicky nevhodných výrobků a navíc vyžaduje dlouholetou přípravu. V prvé řadě je potřebné dokončit transformační proces ekonomiky, zejména liberalizaci cen včetně odstoupení od centrální regulace cen energie. Souvisí s tím i přesunutí cen energií z 5-ti procentní daně z přidané hodnoty do 23-ti procentní, čímž se zabrání protichůdným účinkům daní. Bez odstranění cenových deformací by ekologická daň neměla žádoucí stimulační účinek a působila by pouze na zvýšení cen.

Z hlediska výdajů na ochranu životního prostředí by se zavedení ekologických daní projevilo zvýšením provozních výdajů a při dlouhodobějším působení by mělo vliv na výrobu ekologicky příznivých výrobků a na postupné snižování spotřeby přírodních zdrojů.

5. Kapitálový trh a ochrana životního prostředí

Rok 1993 byl rokem začátku fungování kapitálového trhu v České republice a jeho dynamického rozvoje. Atraktivnost kapitálového trhu přispěla spolu s rostoucí důvěryhodností České republiky ve světě k prudkému nárůstu portfoliových investic ze zahraničí.

V dubnu 1993 došlo k přeměně Prozatímního sekundárního trhu cenných papírů na Burzu cenných papírů Praha. V červnu byly vedle několika emisí obligací a podílových listů na burze umístěny i akcie z kupónové privatizace. Od listopadu se na burze obchodovalo 2x týdně. Koncem roku zde bylo možno obchodovat již z 982 emisemi cenných papírů. V květnu 1993 zahájil i druhý organizovaný trh - RM-Systém, který je zaměřen výlučně na obchody s dematerializovanými cennými papíry. Ke konci roku obchodoval RM-Systém s 1083 emisemi cenných papírů. Objem obchodů na organizovaných trzích v průběhu roku dynamicky rostl. Celkový registrovaný obrat činil v roce 1993 11,72 mld. Kč.

Celkový příliv zahraničního kapitálu na český kapitálový trh v roce 1993 se odhaduje přibližně na 250 mil.USD, což je vzhledem k odhadovanému celkovému objemu obchodů velmi významný podíl, který měl podstatný vliv na růst cen.

Tržní kapitalizace českého kapitálového trhu k 31.12.1993 se odhaduje na 500 mld.Kč, což je řádově více proti tržní kapitalizaci ostatních transformujících se ekonomik. Vztaženo k rozsahu ekonomiky tak český kapitálový trh umožňuje řádově větší možnosti efektivní alokace kapitálu než v uvedených zemích. Dynamický rozvoj obchodů na kapitálových trzích ČR přispívá k efektivnější alokaci zdrojů k hlubšímu zapojení české ekonomiky do mezinárodních finančních systémů.

Vzhledem k tomu, že v naší ekonomice není dosud ukončen transformační proces vlastnických, ekonomických a sociálních vztahů a zásady tržního mechanizmu se uplatňují postupně, nejsou dosud vytvořeny běžné podmínky pro rychlou realizaci investičních akcí ekologického charakteru, které obvykle vyžadují poskytování úvěrů dlouhodobých, splatných v období do 10 let, s případnými úlevami úrokových či garančních podmínek. Jedinou výjimkou je v současné době Česká spořitelna a.s., která nabízí tyto dlouhodobé úvěry pro obce a města.

S určitými problémy je proto v současné době spojeno získávání finančních prostředků na akce k ochraně životního prostředí. Bez ohledu na případný vysoký ekologický efekt volí banky přístup čistě na komerční bázi, tj. při rozhodování provádějí selekci návratnosti a rizikovosti poskytnutých úvěrů. Znamená to, že zde platí stejná kriteria jako pro každý jiný obchodní případ. Nemohou preferovat ekologické projekty, protože jejich obchodní chování má čistě podnikatelský charakter.

Selekce projektů z hlediska návratnosti úvěrů se bude ještě zpřísňovat, neboť v českých peněžních ústavech nejsou k dispozici finanční prostředky, které by umožňovaly poskytnout dlouhodobé úvěry na uvedené akce.

Vzhledem k většinou dlouhodobé návratnosti menších i drobných akcí ekologického charakteru by bylo vhodné zajistit za běžných komerčních podmínek dlouhodobě stabilní zdroje (cca 5-10 let). U větších investičních akcí však nepomůže pouze doba návratnosti. Zde je potřebná v některých případech i dotace (při minimální návratnosti) nebo "bonifikace" úspěšných ekologických investic a technologií (spojené s různými formami podpor).

Další otázkou je rizikovost takovýchto úvěrů. Tu lze řešit tím, že určitým způsobem odhadnuté riziko akcí celkem tj. např. 5-10% bude vyjmuto z celkového objemu zdrojů jako zvláštní rezervní fond na úhradu případných nedobytných rizik. Cenu úvěru lze odvodit z ceny zdrojů, tj. nákladové úroky + marže.

Specifické řešení bude vyžadovat také otázka garancí. Současné možnosti garancí ze strany obcí, Státního fondu životního prostředí či jiného subjektu jsou omezené a mohou pokrýt pouze malou část úvěrů na ekologické stavby.

Z naznačené situace na kapitálovém trhu vyplývá, že je nutná podpora státu k zajištění realizace akcí k ochraně životního prostředí. Je však třeba zvážit, jaké formy podpory jsou v současném ekonomickém prostředí nejvhodnější a nejúčinnější.

6. Úloha státu při financování akcí k ochraně životního prostředí

Úroveň ochrany životního prostředí vychází z dosaženého stupně transformace naší ekonomiky a uplatňované státní politiky životního prostředí. Nejvýznamnějším opatřením státní politiky k realizaci vytýčených cílů v uvedené oblasti jsou ekonomické nástroje, zahrnující i státní podporu ekologických akcí.

Pod pojmem státní podpora akcí k ochraně životního prostředí se v daném případě rozumí především účast centrálních finančních zdrojů při ochraně životního prostředí. Nejde však pouze o izolovanou skupinu ekonomických nástrojů, ale o nedílnou součást již výše zmíněných nástrojů ekologické politiky.

Státní podpory rozdělujeme podle zdroje financování, tj. na Státní fond životního prostředí, Fond národního majetku a státní rozpočet. V následujícím popisu konkrétních podpor jsou uváděny přístupy platné pro rok 1994.

6.1 Státní fond životního prostředí

Státní fond životního prostředí byl zřízen výhradně k podpoře akcí k ochraně životního prostředí a z tohoto pohledu je nejvýznamnějším centrálním finančním zdrojem. Byl založen v roce 1991 jako samostatný státní fond relativně nezávislý na státním rozpočtu. Zdroje fondu tvoří především poplatky za znečišťování životního prostředí. V roce 1994 představují zdroje tohoto fondu částku cca 3,3 mld. Kč.

Na rozdíl od podpor ze státního rozpočtu (které jsou popsány níže) poskytuje Státní fond životního prostředí podpory na všechny akce směřující k ochraně životního prostředí. Vzhledem k tomu, že přece jenom soustřeďuje pouze omezené množství finančních prostředků, je jedním z důležitých kritérií pro výběr akcí stanovení priorit, které jsou obsaženy pro rok 1994 v "Příloze směrnice ministerstva životního prostředí ČR o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR na rok 1994".

Podrobná analýza působení Státního fondu životního prostředí byla samostatně předložena Ing. Nevyjelem.

6.2. Fond národního majetku

Podstatou privatizačního procesu je přechod majetku státu na jiné osoby. Přitom je třeba závazně řešit přechod některých práv i povinností na tyto osoby. Mezi zmíněné povinnosti mezi jiným patří vypořádání ekologických závazků podniků.

Legislativní opatření k řešení těchto otázek prošla mnoha úpravami a novelizacemi, kdy se postupně doplňovaly a upřesňovaly jednotlivé přístupy. Základních pravidel zabezpečujících právní postup privatizačního procesu je celá řada. Nejvýznamnější pro řešení ekologických závazků podniků v procesu privatizace je usnesení vlády č. 123/1993.

V rámci přijatých legislativních předpisů bylo stanoveno, že z titulu ekologických závad nebudou nabyvateli poskytovány slevy z kupní ceny, ani jiné formy zvýhodnění, s výjimkou zvýhodnění vyplývajícího z aplikace zásad podle usnesení č. 123/1993. Ekologickými závadami se přitom rozumí znečištění podzemních vod, znečištění půdy a skládky nebezpečných odpadů, které mohou při současném stavu zabezpečení ohrozit životní prostředí.

Uvolňování finančních prostředků z Fondu národního majetku je založeno na ekologickém auditu. Úhrada nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací je prováděna na základě smlouvy nabyvatele majetku s Fondem národního majetku po souhlasu vlády.

Od konce minulého roku již odsouhlasila vláda úhradu nákladů spojených s odstraněním starých ekologických zátěží u řady privatizovaných podniků a lze předpokládat že v roce 1994 vynaloží Fond národního majetku první finanční prostředky k tomuto účelu.

6.3. Státní rozpočet

6.3.1 Státní rozpočet v procesu transformace

V procesu transformace je klíčovým úkolem napravení úlohy státního rozpočtu jako nejvýznamnější centrální instituce, podle které odvisí zdraví celého ekonomického systému. Úkolem státního rozpočtu v přechodném období je tedy obnovení rovnováhy ekonomiky a vytvoření jednotných podmínek pro podnikatelské subjekty odstraněním dřívější ochranářské politiky, kdy nejhůře hospodařící podniky dostávaly nejvyšší podporu ze státního rozpočtu.

Jedním z výrazných rysů státního rozpočtu v procesu transformace ekonomiky je pokles transferů podnikům, zejména neinvestičních (viz příloha č.5). Navzdory tomu, že tyto výdaje poklesly, výrazně narostly výdaje státního rozpočtu na ekologii a pitnou vodu. Tyto výdaje se staly již dlouhodobě prioritou státního rozpočtu. V roce 1994 se jedná o 18,7 % z celkových investičních výdajů státního rozpočtu.

6.3.2. Přístupy k řešení ekologických problémů ze státního rozpočtu

Výdaje na ekologické akce ze státního rozpočtu jsou zaměřeny převážně na realizaci ekologických programů schvalovaných vládou a v žádném případě nepokrývají celé spektrum akcí k ochraně životního prostředí tak jako Státní fond životního prostředí.

V delším časovém horizontu se předpokládá snižování rozpočtových výdajů na ekologické akce, což je zejména způsobeno již zmíněnou restrikcí přímých finančních toků na investiční činnost v hospodářské sféře a prosazování vazeb na kapitálový trh, který by měl být hlavním mechanizmem pro získávání finančních zdrojů k investování včetně oblasti ekologie. Celý objem investičních výdajů je účelově vázán na konkrétní stavby, jejichž financování je realizováno v režimu individuálních dotací nebo návratných bezúročných půjček.

Po věcné stránce není rozlišeno mezi tím, co má podporovat státní rozpočet a Státní fond životního prostředí, vyjma akcí k zajištění pitné vody pro obyvatelstvo, které jsou výhradně hrazeny ze státního rozpočtu a prakticky všech akcí (až na některé výjimky) zajišťovaných státními rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi.

6.3.3. Podpora ekologických akcí ze státního rozpočtu v roce 1994

6.3.3.1 Výdaje státního rozpočtu

Pravidla pro poskytování podpor na ekologické akce vychází především ze zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) ve znění pozdějších úprav a pro rok 1994 jsou upravena "Zásadami pro poskytování a čerpání neinvestičních dotací ze státního rozpočtu" a "Zásadami pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu pro pořizování investičního majetku" (Finanční zpravodaj č. 4/1994).

V zásadách dotační politiky je patrná v posledních letech tendence především k účelovosti dotací. Z toho vyplývá, že dotace směřují na konkrétní akce, případně na konkrétní programy jejichž ekonomická i ekologická efektivnost je předem řádně zvážena.

V současné době jsou tyto výdaje pouze účelové a to ve formě systémových a individuálních investičních dotací a neinvestičních dotací na základě předem stanovených pravidel pro financování vládou přijatých ekologických programů.

Pro názornost je níže uvedena struktura hlavních výdajů státního rozpočtu na ekologické akce v roce 1994 a následně podrobnější podmínky pro čerpání jednotlivých položek.

Rozhodující výdaje státního rozpočtu na ekologii a pitnou vodu (rozpočet na rok 1994 v mil. Kč):

Individuelní dotace okresním úřadům	817
Investiční dotace v resortu MZe	2 499
Investiční dotace v resortu MPO	722
Dotace na ekologická opatření v severních Čechách	700
Systémová dotace na ekologické komunální investice	1 080
Dotace lesnímu hospodářství	850
Drobné vodohospodářské stavby	200
Neinvestiční dotace vodnímu hospodářství	200
Zateplování a úspory paliv a energie	398
Systémová dotace na protiradonová opatření	150
Systémová dotace na opatření u nádrže Švihov	105
Systémová dotace na opatření v pásmech hyg. ochrany	100
Systémová dotace na revitalizaci vodních toků	150
Programy péče o životní prostředí	100
Odstraňování škod po býv. Sovětské armádě	140
Monitoring potravinového řetězce	20
Ekologické projekty (Labe, Teplice, Temelín ap.)	58
Neinvestiční dotace MPO - radioaktivní odpad	25

Největší podíl na uvedených výdajích mají systémové a individuelní investiční dotace. Tyto dotace jsou směrovány zejména na výstavbu čistíren odpadních vod a akcí k zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Jedná se převážně o rozestavěné akce, kde jsou investory a.s. vodovody a kanalizace a svazky obcí.

Druhý největší podíl představují dotace do ekologicky nejpostiženější oblasti. Tyto dotace se dělí na tři tituly:

1. Podpora při přechodu na ekologicky příznivější systém vytápění a ohřev vody se řídí "Instrukcí Ministerstva financí pro okresní úřady a jim na roveň postavené obecní úřady ve vybraných lokalitách České republiky pro poskytování prostředků státního rozpočtu investorům přestavby systémů vytápění i ohřevu vody z tuhých paliv na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v bytech a bytových objektech". Podle této směrnice postupují územní orgány státní správy ve vymezených postižených oblastech. Podpora je určena pro fyzické i právnické osoby (zejména bytová družstva).

2. Poskytování podpory na realizaci komunálních ekologických akcí (tzv. ekomiliarda) je v roce 1994 usměrňováno "Podmínkami pro čerpání dotace na komunální ekologii ze státního rozpočtu v roce 1994". Žádosti o podporu předkládá okresní úřad Ministerstvu životního prostředí ČR k věcnému posouzení a dotace uvolňuje Ministerstvo financí ČR. Předpokládá se, že předmětem podpory budou akce ke zlepšení ochrany ovzduší ve vymezených oblastech (ve smyslu státní politiky životního prostředí).

3. Jako v předcházejícím roce je uvolňována částka 7OO mil. Kč pro oblast severních Čech a okresu Sokolov. Poskytování podpor se řídí "Instrukcí Ministerstva životního prostředí a Ministerstva financí pro okresní úřady, příp. pověřené obecní (městské) úřady a obce v České republice k hospodaření s prostředky vyčleněnými v účelové rezervě státního rozpočtu na rok 1994 podle usnesení vlády č. 315/1992 pro ekologicky postižené oblasti severních Čech a okresu Sokolov".

Třetí významná část podpor ze státního rozpočtu spadá do působnosti resortu zemědělství. Jedná se zejména o podpory podle "Zásad pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu v resortu zemědělství v letech 1994 a 1995". Mimo vyjmenované podpory v oblasti zemědělské činnosti zahrnují citované zásady i lesní hospodářství a vodní hospodářství.

Pro lesní hospodářství se uvažuje s dotací ve výši 350 mil. Kč na podporu řešení důsledků imisí na hospodaření v lesích a s částkou 150 mil. Kč na podporu vybraných lesnických činností uživatelům lesa do 250 ha rozlohy lesa. Kromě titulů vyplývajících z výše uvedených zásad budou poskytovány dotace z neinvestičních prostředků kapitoly Ministerstva zemědělství ČR až do výše 350 mil. Kč na podporu mimoprodukčních funkcí v lesích podle "Pravidel MZe o postupu při financování prací celospolečenského významu v lesním hospodářství v roce 1994". Uvedené dotace se poskytují všem vlastníkům lesů s výjimkou působnosti resortu Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva obrany ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Kanceláře presidenta republiky. Vlastníci lesů mohou od letošního roku získat i podporu prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.

Vodní hospodářství je podporováno prostřednictvím již výše zmíněních individuálních a systémových investičních dotací a ve smyslu titulu "Podpora řešení problematiky vodního hospodářství" uvedeného v "Zásadách pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu v resortu zemědělství v letech 1994 a 1995". Kromě toho je ve státním rozpočtu vytvořen prostor pro podporu drobných vodohospodářských staveb souvisejících se zajištěním pitné vody pro obyvatelstvo. Požadavky o tyto podpory se předkládají na regionální odbory Ministerstva zemědělství ČR a o poskytnutí bude rozhodovat komise při Ministerstvu financí ČR a Ministerstvu zemědělství ČR.

Významný z hlediska ochrany životního prostředí je i příspěvek na zateplování bytů, který je v působnosti ministerstva průmyslu a obchodu (366 mil. Kč) a příspěvek na úspory paliv a energie v obytných budovách podle usnesení býv. vlády ČSFR č. 132/1991 (32 mil. Kč).

Na poskytování státního příspěvku na protiradonová opatření je ve státním rozpočtu určeno 150 mil. Kč. Příspěvky se uvolňují podle "Směrnice Ministerstva financí ČR o financování radonového programu".

Dále následuje řada drobnějších titulů dotací, z nichž každá má svá pravidla čerpání. U většiny z nich je uvolnění finančních prostředků v působnosti Ministerstva životního prostředí ČR.

Je třeba připomenout, že existují i tituly dotací, ze kterých lze částečně podporovat ochranu životního prostředí. Jedná se například o "Program obnovy vesnice", na který je ve státním rozpočtu uvažováno s částkou 100 mil. Kč. Má sloužit k obnově vesnice, jejího přírodního a životního prostředí a rozvoji jejího hospodářského a společenského života a z vyčleněných finančních prostředků lze podporovat i komunální ekologické akce. Tento program je zabezpečován Ministerstvem zemědělství ČR.

Státní rozpočet podporuje každoročně i Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která poskytuje podpory drobným a středním podnikatelům, včetně podnikání v oblasti ochrany životního prostředí.

Výjimečně lze využít i státní záruku k zajištění splátek úvěrů k financování vládou schválených rozvojových programů. Záruky je možno poskytovat do výše, v níž souhrn splátek těchto úvěrů v jednotlivých kalendářních rocích nepřekročí 8 % předpokládaných příjmů státního rozpočtu. Z okruhu ekologických staveb byla doposud poskytnuta záruka na odsíření elektráren v severních Čechách (14,5 mld. Kč) a na vybavení elektrárny Třebovice fluidními kotli ve výši 5 mld. Kč.

6.3.3.2 Daňový systém

Mezi nepřímé ekonomické nástroje řadíme především daně. Lze konstatovat, že v roce 1994 nedojde k zásadním změnám v daňovém systému z pohledu ochrany životního prostředí.

Do nižší sazby daně z přidané hodnoty je zahrnuto následující zboží, které je důležité z hlediska ochrany životního prostředí:

- vodou ředitelné nátěrové hmoty,

- plastové folie z polyvinylalkoholu,

- bioplyn,

- náplně do čistíren odpadních vod pro rodinné domky (podle použitého materiálu),

- dřevěné piliny zbytky a odpad,

- papíry , kartony a lepenky vyráběné v České republice z více než 70 % z recyklovaného papíru,

- tepelná isolace ze sběrového papíru,

- vodní turbíny o výkonu nepřesahujícím 100 kW,

- tepelná čerpadla,

- solární zařízení,

- čistírny odpadních vod pro rodinné domky,

- katalyzátory pro motorová vozidla,

- části a součásti k čistírnám odpadních vod pro rodinné domky,

- stroje a přístroje pro filtrování a čištění vzduchu,

- větrné turbíny s výkonem nepřesahujícím 75 kVA,

- zářivky, výbojky a součásti výbojek,

- vodoměry pro spotřebu vody v domácnostech,

- měřiče množství spotřebovaného tepla v domácnostech.

Od spotřebních daní jsou osvobozeny bionafta a bioplyn. Automobilové benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova do 0,013 g/l mají sníženou sazbu daně.

Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy z provozu malých vodních elektráren do 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek (podle nařízení vlády č. 238/1993 Sb., kterým se pro účely zákona o daních z příjmů stanoví zařízení na výrobu biologicky rozložitelných látek) a zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu a v následujících pěti letech.

U daně z příjmů právnických osob lze od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutým obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na ekologické účely, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. Výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (pro zjištění základu daně se odečítají) jsou výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů.

Od daně z nemovitosti jsou osvobozeny pozemky, které tvoří jeden funkční celek se stavbami, sloužící výlučně ke zlepšení životního prostředí a zároveň osvobozuje také tyto stavby. Osvobození se týká staveb (a pozemků tvořících s nimi funkční celek) sloužících výlučně

- k umístění a provozu veřejné monitorovací sítě zajišťující informace o stavu jednotlivých složek životního prostředí financované z prostředků státního rozpočtu nebo rozpočtu obcí,

- k úpravě odpadů pro jejich další využití,

- k asanaci a rekultivaci skládek odpadů,

- k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů,

- pro tepelné, biologické a chemické a fyzikální zneškodňování odpadů,

- pro skládky odpadů splňující podmínky stanovené pro provoz skládek zvláštními předpisy,

- pro provoz malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,

- pro generátory s větrným pohonem,

- pro generátory bioplynu včetně systémů jejich využití, pokud je získaná energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům,

- pro zdroje využívající geotermální energii včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo spotřebitelům,

- jako funkční sluneční kolektory (pouze stavby),

- jako zdroje energie z biomasy (pouze stavby),

- pro čistírny odpadních vod.

Dále jsou od daně z nemovitosti osvobozena území, chráněná podle předpisů o ochraně přírody a krajiny, pozemky rekultivované investičním a biologickým zúrodňováním, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly vrácené zemědělské výrobě na dobu 5 let a lesní výrobě na dobu 25 let. Zdaněny jsou pouze hospodářsky využívané lesy. Umožňuje poskytnutí daňových úlev u pozemků, jejichž hospodářské využití je omezeno z důvodu nadměrného zatížení, poddolování, extrémních půdněekologických podmínek, ochrany přírody a krajiny, dále z důvodů umístění ve vyhlášených oblastech přirozené akumulace vod, ve vyhlášených pásmech ochrany lázeňských míst a přírodních léčivých zdrojů. Na základě žádosti poplatníka je možno poskytnout úlevu na dani ze staveb v případě, že poplatník změní systém vytápění z pevných paliv na vytápění plynem a elektřinou nebo na systém využívající obnovitelné zdroje energie a při snížení tepelné náročnosti budovy.

Od silniční daně jsou osvobozena do 31.12.1995 vozidla splňující emisní limity Evropské hospodářské komise a vozidla na elektrický pohon. Trvale jsou od daně osvobozena vozidla používaná výlučně pro dopravu věcí z místa uskladnění na místo překládky k železniční nebo lodní dopravě nebo z tohoto místa na místo určení. Přepravní vzdálenost však musí být menší než 50 km. Dále je od daně osvobozena kombinovaná přeprava dle stanovené výše podle počtu jízd.

Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku určená pro oblast ekologie.

7. Současné problémy financování ekologických akcí

V této části se již nebudu zabývat problémy, které již byly výše nastoleny, spíše bych chtěl poukázat na problematiku účinnosti využívání finančních prostředků. Tato otázka je totiž významná bez ohledu na množství peněz, naopak v případě že se zdá, že je množství finančních prostředků pro ochranu životního prostředí na nízké úrovni, tím více se musíme zamýšlet nad jejich co nejefektivnějším vynaložením.

V podmínkách současné praxe se jeví ekologická efektivnost jako velmi nejasná. Samotný tento pojem se nepoužívá a tuzemská metodika k posuzování efektivnosti ekologických akcí neexistuje. Dořešení této problematiky je jak v zájmu podniků a regionů při svém rozhodování o realizaci těchto akcí, tak i v zájmu státu, který by měl poskytovat podpory pouze na akce k ochraně životního prostředí s prokázaným ekonomickým i ekologickým efektem.

Posoudíme-li současnou úroveň zajišťování efektivnosti poskytovaných prostředků na ekologické akce a pitnou vodu ze státního rozpočtu dojdeme k závěru, že se nezakládá na žádných analýzách, pouze na odborném posouzení nutnosti daného opatření před realizací a téměř žádném posouzení po realizaci. Tímto způsobem lze vynakládat malé či velké finanční prostředky ze státního rozpočtu bez toho, aniž se zaznamená v dohledné době nějaká výrazná změna ve stavu životního prostředí.

Ve Státním fondu životního prostředí je situace o trochu lepší i když také ne ideální. Posuzuje se zde snížené znečištění na jedmotku nákladů, což je nedostačující pro analýzu efektivnosti těchto investic. Tento jednoduchý ukazatel nevyjadřuje ekonomickou efektivnost stavby ani účinnost ve vztahu k životnímu prostředí, nehledě k k tomu, že u některých ekologických investic nelze měřit přínos sníženým znečistěním.

Stále více konkrétních příkladů prokazuje úzkou sepjatost mezi dosahováním ekologických a ekonomických efektů. Tato problematika se týká nejen jednotlivých investičních celků, resp. jednotlivých technologií, ale je bezprostředně aplikovatelná na konkrétní výrobek.

Je nesporné, že přesné vyčíslení ekologických zisků a ztrát vztaženo na konkrétní technologii či výrobek by přineslo nemalé efekty pro podnikatele i orgány státní správy. Jednoznačné metodické určení ekologických nákladů se v podmínkách současné praxe může stát účinným způsobem kontroly efektivnosti a návratnosti poskytnutých finančních prostředků.

Při zjišťování efektivnosti však není významná jen analýza před realizací, ale také po realizaci. Tato zpětná kontrola se u nás ještě neuplatňuje ale je zřejmá v případě pomoci ze zahraničí, kdy v případě obdržení grantu chce každý dárce dokázat na konkrétních ukazatelích kvality životního prostředí, jak svým "malým příspěvkem" zlepšil životní prostředí v České republice. Z těchto případů bychom se také měli poučit a dostatečným způsobem zpětně dokázat efektivnost vynaložených finančních prostředků do ochrany životního prostředí.

Na první pohled se snad zdají tyto náměty složité, nic však nebrání tomu, abychom sáhli po zahraničních zkušenostech s analýzami ekologických investic a využili jich v našich podmínkách, což lze učinit bez větších obtíží. Taktéž již stávající monitorovací síť může dostatečným způsobem dokázat, do jaké míry jsou či nejsou účinné některé podpory z centra, resp. realizace jednotlivých ekologických opatření. Posuzování efektivnosti ekologických investic by se mělo stát samozřejmostí při poskytování podpor z centrálních finančních prostředků a mělo by sloužit i k rozhodování v regionech a v jednotlivých podnicích.

8. Závěr

Uvedená studie uvádí některé pohledy na současnou situaci ve financování akcí v ochraně životního prostředí, a naznačuje některá řešení, která je třeba přijmout v nejbližší době.

Ze zhodnocení současného stavu transformace naší ekonomiky vyplývá, že ukazatele ekonomického vývoje se v posledních letech vyvíjejí příznivě a je proto předpoklad k dosažení postupného a trvalého zlepšování stavu životního prostředí. Postup privatizace, stability státního rozpočtu a vytvoření finančního trhu je významným předpokladem i pro řešení otázek souvisejících s životním prostředím a trvale udržitelným rozvojem.

Samotná problematika financování bude ještě vyžadovat hlubší rozbory a náměty na opatření zejména v otázce zdokonalení kapitálového trhu ve vztahu k realizaci investic k ochraně životního prostředí a podpor z centrálních zdrojů. Stále více je třeba postupovat od pasívního poskytování podpor na požadavky plynoucí od podnikatelů, obcí a občanů k cíleným podporám z centra, které by podporovaly prostřednictvím kapitálového trhu cíle nastolené ve státní politice životního prostředí.

Literatura

[1] Brown,C.V., Jackson,P.M.: Public Sector Economics. Blackwell 1992. Oxford UK & Cambridge USA.

[2] Čechová, R.: Státní rozpočet ČR v procesu transformace ekonomiky - vývoj rozpočtového hospodaření od roku 1990. Diplomová práce, VŠE v Praze 1992.

[3] Economic Instrument for Environmental Management in Developing Countries. OECD, Paris 1993.

[4] Environmental Policy: How to Apply Economic Instrument. OECD, Paris 1991.

[5] Hájek, M.: Výdaje na ochranu životního prostředí. Finance a úvěr, 1993, č. 10.

[6] Novotný, V.: Cíle současné hospodářské politiky. Národní hospodářství č. 4/1993.

[7] Samuelson, P.A., Nordhaus, W.D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda. Praha 1991.

[8] World Development Report 1992. Development and the Environment. Oxford University Press

[9] Životní prostředí České republiky. Ročenka 1992.

Příloha 1

Základní ukazatele ekonomického vývoje

	Jednotka	1992	1993	Index v %
HDP v s.c.	mld.Kč	403,6	402,3	99,7
HDP v b.c.	mld.Kč	803,3	923,3	114,9
Míra inflace (ze spotřebních cen)	%	11,1	20,8	x
Míra nezaměstnanosti ke konci roku	%	2,6	3,5	x
Běžný účet platební bilance	mld.Kč	1,5	18	x
Devizové rezervy ČNB	mld.USD	0,8	3,8	x
Saldo státního rozpočtu	mld.Kč	x	1,1	x
Přírůstek disponibilních zdrojů místních rozpočtů	mld.Kč	x	3,9	x

Příloha č. 2

Návrh rozpočtové skladby - funkční členění

1. SKUPINA: ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ

Oddíl 10 - Zemědělství a lesní hospodářství

101 - Podpora rozvoje a restrukturalizace v zemědělství a potravinářství

1011 - Podpora restrukturalizace zemědělské produkce

1012 - Podpora vzniku soukromých zeměd. hospodářství

1013 - Podpora podnikání v potravinářství a službách

1014 - Podpora udržení genetického potenciálu

1015 - Podpora zkvalitnění půdy

1019 - Formy podpory rozvoje a restrukturalizace jinde nespecifikované

102 Regulace zemědělského trhu

1021 - Regulace trhu s potravinářskou pšenicí

1022 - Regulace trhu s hovězím masem

1023 - Regulace trhu s vepřovým masem

1024 - Regulace trhu s mlékárenskými výrobky

1025 - Regulace trhu s cukrem

1026 - Regulace trhu s komoditami jinde nespecifikovanými

1029 - Výdaje spojené s regulací zemědělského trhu jinde nespecifikované

103 - Podpora ochrany lesů

1031 - Podpora pěstební činnosti

1032 - Podpora ochrany proti lesním škůdcům

1039 - Programy podpory ochrany lesů jinde nespecifikované

106 - Správa v zemědělství

1061 - Činnost ústředního orgánu státní správy v zemědělství a lesním a vodním hospodářství

1062 - Činnost ostatních orgánů správy v zemědělství

1063 - Činnost ostatních orgánů správy v lesnictví

107 - Ekologické programy v zemědělství a lesním hospodářství

1070 - Ekologické programy v zemědělství a lesním hospodářství

108 - Zemědělský a lesnický výzkum a vývoj

1081 - Pokusná hospodářství v zemědělství a lesnictví

1089 - Zemědělský výzkum a vývoj jinde nespecifikovaný

109 - Ostatní činnost a nespecifikované výdaje

1091 - Mezinárodní spolupráce v zemědělství a lesnictví

1099 - Výdaje na zemědělství a lesnictví blíže nespecifikované

SKUPINA 2: NEZEMĚDĚLSKÁ ODVĚTVÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Oddíl 21 - Průmysl, stavebnictví, obchod a služby

211 - Programy podpory a útlumu v těžebním průmyslu

2111 - Těžba uhlí

2112 - Těžba rud

2113 - Těžba uranu

2119 - Programy v těžebním průmyslu jinde nespecifikované

212 - Programy paliv a energetiky

2121 - Jaderná energetika

2122 - Programy zateplování a úspor energie

2129 - Energetické programy jinde nespecifikované

213 - Ostatní odvětvové a oborové programy

2131 - Stavebnictví

2132 - Zpracovatelská odvětví

2139 - Odvětvové a oborové programy jinde nespecifikované

214 - Podpora obchodu, služeb a turismu

2141 - Programy podpory exportu

2142 - Propagační, výstavnická činnost a podpora veletrhů

2143 - Programy podpory služeb a turismu

2149 - Podpora obchodu jinde nespecifikovaná

215 - Programy podpory podnikání

2150 - Obecné programy podpory podnikání odvětvově a regionálně nespecifikované

216 - Správa v odvětví průmyslu, stavebnictví, obchodu a služeb

2161 - Činnost ústředního orgánu státní správy

2162 - Činnost ostatních orgánů správy v průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách

217 - Ekologické programy v průmyslu a stavebnictví

2170 - Ekologické programy v průmyslu a stavebnictví

218 - Výzkum v průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách

2180 - Výzkum v průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách

219 - Ostatní činnosti a nespecifikované výdaje

2191 - Mezinárodní spolupráce v průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách

2199 - Podpora průmyslu, stavebnictví, obchodu a služeb jinde nespecifikovaná

Oddíl 22 - Doprava a spoje

220 - Silniční doprava

2201 - Výstavba a opravy silnic

2202 - Výstavba a opravy dálnic

2203 - Správa a údržba pozemních komunikací

2209 - Záležitosti v silniční dopravě

221 - Vodní doprava

2210 - Záležitosti vodní dopravy

222 - Železniční doprava

2221 - výstavba a opravy železničních tratí

2229 - Záležitosti železniční dopravy jinde nespecifikované

223 - Letecká doprava

2231 - Výstavba a opravy letišť

2232 - Nákup a údržba letecké techniky

2239 - Záležitosti letecké dopravy jinde nespecifikované

224 - Potrubní doprava

2240 - Záležitosti potrubní dopravy

225 - Spoje

2250 - Záležitosti spojů

226 - Správa v dopravě a spojích

2261 - Činnost ústředních orgánů státní správy v dopravě a spojích

2262 - Činnost ostatních orgánů správy v dopravě

2263 - Činnost ostatních orgánů správy ve spojích

227 - Ekologické programy v dopravě a spojích

2270 - Ekologické programy v dopravě a spojích

228 - Výzkum v dopravě a spojích

2280 - Výzkum v dopravě a spojích

229 - Ostatní činnost a nespecifikované výdaje

2291 - Mezinárodní spolupráce v dopravě a spojích

2299 - Záležitostí v dopravě a spojích jinde nespecifikované

Oddíl 23 - Vodní hospodářství

231 - Zdroje a zásobování vodou

2311 - Získávání a údržba zdrojů pitné vody

2312 - Záležitosti zásobování pitnou vodou

232 - Ochrana čistoty vodních toků a čištění odpadních vod

2320 - Ochrana čistoty vodních toků a čištění odpadních vod

233 - Regulace vodních toků

2330 - Záležitosti regulace vodních toků

236 - Správa ve vodním hospodářství

2361 - Činnost ústředních orgánů státní správy ve vodním hospodářství

2362 - Činnost ostatních orgánů správy ve vodním hospodářství

238 - Vodohospodářský výzkum

2380 - Vodohospodářský výzkum

239 - Ostatní nespecifikované výdaje

2391 - Mezinárodní spolupráce v oblasti vodního hospodářství

2399 - Záležitosti vodního hospodářství jinde nespecifikované

SKUPINA 3: SLUŽBY PRO OBYVATELSTVO

Oddíl 30: Vzdělání a věda (odvětvově nespecifikovaná)

301 - Zařízení předškolní výchovy a základního všeobecného vzdělání

3011 - Předškolní zařízení

3012 - Základní školy

3013 - Speciální zařízení základního vzdělávání

3014 - Školy v přírodě

3019 - Záležitosti předškolní výchovy a základního vzdělávání jinde nespecifikované

302 - Střední vzdělávání

3021 - Gymnázia

3022 - Střední odborné školy

3023 - Střední odborná učiliště

3024 - Speciální zařízení a programy středního vzdělávání

3029 - Záležitosti středního vzdělávání jinde nespecifikované

303 - Ostatní zařízení související s výchovou a vzděláním mládeže

3031 - Školní stravování

3032 - Zařízení výchovného poradenství

3039 - Ostatní zařízení související s výchovou a vzděláváním

mládeže jinde nespecifikované

304 - Vysoké školství

3041 - Činnost vysokých škol

3042 - Vysokoškolské koleje a menzy

3043 - Vysokoškolská stipendia

3048 - Výzkum na vysokých školách

305 - Další vzdělávání pracovníků

3050 - Další vzdělávání pracovníků

306 Správa ve vzdělávání a výzkumu

3061 - Ústřední státní správa ve vzdělávání a výzkumu

3062 - Ostatní správa ve vzdělávání a výzkumu

308 - Výzkum jinde nespecifikovaný

3080 - Výzkum jinde nespecifikovaný

309 - Ostatní činnost a nespecifikované výdaje

3091 - Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání a výzkumu

3099 - Záležitosti vzdělávání a výzkumu jinde nespecifikované

Oddíl 31 - Kultura, tělovýchova, zájmová činnost a církve

310 - Kulturní záležitosti

3101 - Divadla

3102 - Kina

3103 - Knihovny

3104 - Muzea

3105 - Umělecké soubory

3106 - Památková péče

3107 - Archívy

3109 - Kulturní zařízení a činnosti jinde nezařazené

311 - Tělovýchovná činnost

3111 - Základní a rekreační tělesná výchova

3112 - Výkonnostní sport

3113 - Vrcholový sport a státní reprezentace

3114 - Tělovýchovná činnost jinde nespecifikovaná

312 Zájmová činnost a rekreace

3121 Podpora činnosti zájmových sdružení

3122 - Obecné programy podpory rekreace obyvatelstva

3123 - Podpora rekreace vlastních zaměstnanců

3129 - Zájmová činnost a rekreace jinde nespecifikovaná

313 - Církve

3131 - Příspěvky na činnost církevních řádů

318 - Výzkum v oblasti kultury, tělovýchovy, zájmové činnosti a církví

3181 - Výzkum v oblasti kultury, tělovýchovy, zájmové činnosti a církví

319 - Ostatní výdaje na kulturu, tělovýchovu, zájmovou činnost a církve

3191 - Mezinárodní spolupráce v kultuře, tělovýchově, zájmové činnosti a církvích

3199 - Záležitosti kultury, tělovýchovy, zájmové činnosti a církví jinde nespecifikované

Oddíl 32 - Zdravotnictví

321 - Zařízení zdravotní péče

3211 - Lázně, sanatoria a ozdravovny

3212 - Všeobecná zdravotní péče

3213 - Zubní zdravotní péče

3214 - Zvláštní zdravotnická zařízení

322 - Jiná zdravotní zařízení

3221 - Hygienická služba

3222 - Lékárenská služba

3223 - Záchranná služba

3229 - Zdravotnická zařízení jinde nespecifikovaná

323 - Zvláštní zdravotní programy

3231 - Prevence AIDS

3232 - Výchova k rodičovství

3233 - Léčba a prevence drogových závislostí

3234 - Cenová podpora diabetických potravin

3239 - Zvláštní zdravotní programy jinde nespecifikované

324 - Léky, protézy a přístroje vně zdravotnických zařízení

3240 - Léky přístroje a protézy vně zdravotnických zařízení

326 - Správa ve zdravotnictví

3261 - Ústřední státní správa ve zdravotnictví

3262 - Ostatní správa ve zdravotnictví

328 - Výzkum ve zdravotnictví

3280 - Výzkum ve zdravotnictví

329 - Ostatní činnost ve zdravotnictví

3291 - Mezinárodní spolupráce ve zdravotnictví

3299 - Záležitosti zdravotnictví jinde nespecifikované

Oddíl 33 - Bydlení, komunální služby, územní rozvoj a ekologie

331 - Programy rozvoje bydlení

3311 - Programy podpory individuální bytové výstavby

3315 - Obecní výstavba

3319 - Programy rozvoje bydlení jinde nespecifikované

332 - Bytové hospodářství

3321 - Služby a činnosti bytového hospodářství

333 - Komunální služby

3341 - Veřejné osvětlení

3342 - Pohřebnictví

3343 - Odvoz domovního odpadu

3344 - Výstavba a údržba místních inženýrských sítí

3349 - Komunální služby a územní rozvoj jinde nespecifikované

336 - Správa v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje

3360 - Správa v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje

338 - Výzkum v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje

3380 - Výzkum v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje

339 - Ostatní činnost v oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje

3391 - Mezinárodní spolupráce v oblasti bydlení a územního rozvoje

3399 - Záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje jinde nespecifikované

Oddíl 34 - Ekologie

341 - Ekologické činnosti jinde nespecifikované

3411 - Ochrana ovzduší

3412 - Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň

3413 - Ochrana zvláštních přírodních lokalit

3414 - Podpora některých zoologických a botanických aktivit

3419 - Ostatní ekologické činnosti jinde nespecifikované

346 - Správa v ekologii

3461 - Ústřední státní správa v ekologii

3422 - Ostatní správa v ekologii

348 - Ekologický výzkum

3480 - Ekologický výzkum

349 - Ostatní činnosti v ekologii

3491 - Mezinárodní spolupráce v ekologii

3499 - Ekologické záležitosti jinde nespecifikované

SKUPINA 4: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Oddíl 40 - Sociální zabezpečení a programy zaměstnanosti

400 - Dávky důchodového pojištění

4OO1 - Starobní důchody

4002 - Invalidní důchody

4009 - Dávky důchodového pojištění jinde nespecifikované

401 - Dávky nemocenského pojištění

4011 - Nemocenské

4012 - Peněžitá pomoc v mateřství

4019 - Dávky nemocenského pojištění jinde nespecifikované

402 - Dávky pojištění v nezaměstnanosti

4021 - Příspěvek v nezaměstnanosti

403 - Dávky státní sociální podpory

4031 - Rodičovský příspěvek

4032 - Přídavek na děti

4033 - Pěstounské příspěvky

4034 - Příspěvek při narození dítěte

4035 - Příspěvek na nájemné

4036 - Státní vyrovnávací příspěvek

4037 - Dávky podpory a rehabilitace členům odboje a politicky perzekuovaným osobám

4039 - Dávky státní sociální podpory jinde nespecifikované

404 - Záležitosti sociální pomoci

4041 - Pomoc starým a sociálně slabým občanům

4042 - Sociální pomoc fyzicky a duševně postiženým

4043 - Sociální pomoc mládeži

4044 - Sociální pomoc rodině a manželství

4045 - Sociální programy ve vztahu k vybraným etnikům, utečencům a přistěhovalcům

4046 - Sociální pomoc pro společensky hůře přizpůsobivé občany

4049 - Záležitosti sociální pomoci jinde nespecifikované

405 - Programy zaměstnanosti

4051 - Programy rekvalifikace

4052 - Veřejně prospěšné práce

4053 - Podpora vytváření společensky účelných pracovních míst

4059 - Programy zaměstnanosti jinde nespecifikované

406 - Správa v sociálním zabezpečení

4061 - Ústřední státní správa v SZ a politice zaměstnanosti

4062 - Ostatní správa v SZ

4063 - Ostatní správa v politice zaměstnanosti

407 - Obecné sociální programy

4071 - Cenová podpora dodávek tepla

4072 - Podpora penzijního připojištění

4073 - Cenová podpora jízdného

4079 - Obecné sociální programy jinde nespecifikované

408 - Výzkum v sociálním zabezpečení a zaměstnanosti

4080 - Výzkum v sociálním zabezpečení a zaměstnanosti

409 - Ostatní činnost a nespecifikované výdaje

4091 - Mezinárodní spolupráce v sociálním zabezpečení programech zaměstnanosti

4099 - Záležitosti sociálního zabezpečení a programů zaměstnanosti jinde nespecifikované

SKUPINA 5: OBRANA, BEZPEČNOST A PRÁVNÍ OCHRANA

Oddíl 50 - Obrana

501 - Vojenská obrana

5011 - Záležitosti vojenské obrany

502 - Civilní obrana a hmotné rezervy státu

5021 - Záležitosti civilní obrany

5022 - Hmotné rezervy státu

508 - Výzkum týkající se obrany

5081 - Výzkum týkající se obrany

509 - Ostatní záležitosti obrany

5091 - Mezinárodní spolupráce v obraně

5099 - Záležitosti obrany jinde nespecifikované

Oddíl 51 - Bezpečnost, veřejný pořádek a protipožární ochrana

510 - Bezpečnost a veřejný pořádek

5100 - Bezpečnost a veřejný pořádek

511 - Protipožární ochrana

5110 - Protipožární ochrana

518 - Výzkum týkající se bezpečnosti

5180 - Výzkum týkající se bezpečnosti

519 - Ostatní záležitosti bezpečnosti, veřejného pořádku a protipožární ochrany

5191 - Mezinárodní spolupráce a oblasti bezpečnosti

5199 - Záležitosti bezpečnosti, veřejného pořádku a protipožární ochrany jinde nespecifikované

Oddíl 52 - Právní ochrana

511 - Soudnictví

5110 - Soudy

512 - Státní zastupitelství

5120 - Státní zastupitelství

513 - Vězeňství

5130 - Vězeňství

516 - Správa v oblasti právní ochrany

5161 Ústřední orgán státní správy v oblasti právní ochrany

5162 - Ostatní orgány správy v oblasti právní ochrany

518 - Výzkum v oblasti právní ochrany

5181 - Výzkum v oblasti právní ochrany

519 - Ostatní záležitosti právní ochrany

5191 - Mezinárodní spolupráce v oblasti právní ochrany

5199 - Záležitosti právní ochrany jinde nespecifikované

SKUPINA 6: VŠEOBECNÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA A SLUŽBY

Oddíl 60 - Orgány státní moci, státní správa a územní samospráva, politické strany

601 - Zastupitelské orgány

6011 - Parlament České republiky

6012 - Regionální a místní zastupitelské orgány

6013 - Volby do zastupitelských sborů

6014 - Instituce zřízené při zastupitelských orgánech

602 - Prezidentská kancelář

6020 - Prezidentská kancelář

603 - Ústřední orgány vnitřní státní správy a jejich dislokovaná pracoviště

6030 - Ústřední orgány státní správy a jejich dislokovaná pracoviště

604 - Zahraniční služba a záležitosti

6041 - Ústřední orgán státní správy v zahraniční službě

6041 - Zastupitelství a stálé mise ČR v zahraničí

6032 - Účast v mezinárodních vládních organizacích

605 - Ostatní státní správa

6051 - Daňová správa

6052 - Celní správa

6053 - Pozemkové úřady

6054 - Živnostenské úřady

6059 - Ostatní státní správa jinde nespecifikovaná

605 - Regionální a místní správa

6051 - Činnost regionální správy jinde nezařazená

6052 - Činnost místní správy jinde nezařazená

606 - Podpora politických stran

6060 - Podpora politických stran

608 - Výzkum ve státní správě a samosprávě

6080 - Výzkum ve státní správě a samosprávě

Oddíl 61 - Jiné veřejné služby a činnosti

611 - Zahraniční pomoc a vládní úvěry do zahraničí

6111 - Zahraniční pomoc

6112 - Zahraniční vládní úvěry

612 - Technické služby

6121 - Hydrometeorologická služba

6122 - Služby diplomatického sboru

6129 - Technické služby jinde nespecifikované

Oddíl 62 - Finanční operace

621 - Dluhová služba

6211 - Úrokové platby

6112 - Záležitosti správy dluhu

6213 - Splátky jistiny dluhů

622 - Pojištění funkčně nespecifikované

6220 - Pojištění funkčně nespecifikované

623 - Poskytnuté domácí úvěry

6230 - Poskytnuté domácí úvěry a finanční výpomoci jinde nespecifikované

624 - Úhrada restitučních nároků

6240 - Úhrada restitučních nároků

629 - Ostatní finanční operace

6290 - Finanční operace jinde nespecifikované

Oddíl 63 - Jiné výdaje a nespecifikované rezervy

630 - Jiné výdaje a nespecifikované rezervy

6300 - Jiné výdaje a nespecifikované rezervy

Příloha 3

Podíl vlastních zdrojů na financování eklogických investic

	1991	1992	1993
Vlastní zdroje	1,7	2,2	3
Státní zdroje	7,8	10,3	11,9

Příloha 4

Příloha 5

Podíl jednotlivých položek státního rozpočtu (v %)

U k a z a t e l	Skutečnost 1989	Skutečnost 1990	Skutečnost 1991	Odh.skut. 1992	Schvál.rozp. 1993
Daňové příjmy celkem	44,3	72,5	93,8	91,3	66,1
v tom: daň z obratu/DPH a spotř.daň	2,1	12,3	21,8	20,8	36,9
daň ze zisku/z příjmů práv.osob	14,4	18,1	20,8	19,8	25,1
daň z objemu mezd	24,6	39,3	27,3	29,5	0
zemědělská daň	1,1	1	0,7	0,6	0
osobní daně/daň z příjmu fyz.os.	9	1	22,3	20,4	0,4
ostatní daně	1,2	0,8	0,9	0,2	0,3
silniční daň	0	0	0	0	1,2
clo	0	0	0	0	2,2
Příspěvky sociálního zabezpečení	3	0,3	2,1	3,5	28,2
Nedaňové příjmy	6,4	5,2	4,1	3,9	5,5
v tom: odvody peněž. a pojišť./SBČS	2,4	2,2	1,7	1,6	0,6
příjmy RO a odvody PO	8	0,7	0,8	0,7	1,3
přijaté úroky	0	0	0	0	1
příjmy z vládních úvěrů	0	0	0	0	2,3
ostatní	3,1	2,3	1,6	1,6	0,3
Dotace z federace	49	22	0	1,3	0
P ř í j m y c e l k e m	100	100	100	100	100
Transfery podnikům	19,7	17,9	7,1	5,9	9,1
v tom: investiční	1,2	1,2	1,6	1,7	1,6
neinvestiční	18,5	16,6	5,5	4,2	7,5
Investice RO a PO	1,4	1,6	5,1	6	6,9
Transfery pro obyvatelstvo	40,9	41,7	35,1	35,7	35
v tom: dávky soc. zabezpečení	40,8	39	33,8	35,7	29,5
státní vyrovnávací příspěvek	0	0	0	0	3,6
řešení nezaměstnanosti	0	0	0	0	1,9
ostatní	0,1	2,7	1,2	0	0
Veřejná spotřeba obyvatelstva	6,5	5,2	14,8	28,3	16,8
v tom: zdravotnictví	0,5	0,4	4	14,8	5,6
školství	2,1	2,5	8,7	10,2	10,2
kultura	0,5	1,4	0,6	0,6	0,6
ostatní	3,5	1	1,4	2,7	0,5
Veřejná spotřeba státu	7,7	9,3	10,9	10,9	21,2
v tom: obrana	0	0	0	0	6,3
bezpečnost	2,8	2,6	2,8	3,4	4,6
ostatní	5	6,7	8,1	7,5	10,3
Dotace místním rozpočtům	23,8	24,3	27	13,2	5
Vládní úvěry	0	0	0	0	2,1
Dluhová služba	0	0	0	0	3,9
V ý d a j e c e l k e m	100	100	100	100	100
Rozdíl příjmů a výdajů	-0,8	0,1	-5,7	-0,4	0