Analýza financování akcí k podpoře ochrany životního prostředí ze Státního fondu životního prostředí České republiky.
**********************************
Ing. Jaroslav Nevyjel
Cílem této analýzy je vyhodnotit účast Státního fondu životního prostředí České republiky na financování akcí k podpoře ochrany životního prostředí, dosavadní zkušenosti s činností Fondu a srovnání této činnosti s obdobím před vznikem Fondu. Součástí této analýzy je i vyhodnocení přínosů činnosti Fondu. Do konce roku 1991 existovaly v České republice Státní fond vodního hospodářství, Státní fond pro zúrodnění půdy a Fond ochrany ovzduší, který však disponoval s minimálním objemem finančních prostředků. Další finanční podpory do životního prostředí v omezené míře poskytovaly jednotlivé rezorty. Systém financování investičních opatření na ochranu životního prostředí byl velmi nekoordinovaný a roztříštěný.
Výdaje předcházejících Fondů na ochranu životního prostředí před vznikem SFŽP ČR byly následující:
|
v mil. Kč |
1990 |
1991 |
1991/90 |
|
Státní fond vodního hospodářství |
1 428 |
1 050 |
73,5% |
|
Fond ochrany ovzduší |
89 |
133 |
149,4% |
|
Státní fond pro zůrodnění půdy |
429 |
354 |
82,5% |
|
Celkem za předcházející fondy |
1 946 |
1 537 |
78,9% |
Z uvedeného je zřejmé, že došlo v roce 1991 proti roku 1990 k poklesu výdajů předcházejících fondů do životního prostředí o 21,1%, přitom nově vzniklý SFŽP ČR převzal počáteční stav finančních prostředků k 1.1.1992 ve výši - 10,5 mil. Kč.
Formou podpory předcházejících fondů byly výhradně nenávratné dotace. Tato forma podpory však není zcela efektivní a zejména u podnikatelských subjektů nevytváří potřebné srovnatelné podmínky hospodářské soutěže. V souvislosti se souborem tvorby nových ekonomických nástrojů byly hledány i cesty, jak finanční prostředky vybrané prostřednictvím úplat a poplatků za znečišťování životního prostředí efektivně zpět investovat do životního prostředí.
Nedostatek finančních prostředků v podnikové sféře a municipalitách,to jsou obce a města, je tak výrazný, že nelze v plném rozsahu vyžadovat, aby byla ekologická opatření zajišťována z vlastních zdrojů pokud nechceme, aby došlo ke zmrazení nebo dokonce zastavení investiční činnosti na podporu životního prostředí.Proto byl založen Státní fond životního prostředí ČR.
Státní fond životního prostředí Č R je jedním z nástrojů uskutečňování ekologické politiky státu a byl zřízen zákonem ČNR č. 388 z roku 1991 Sb. jako jeden z finančních zdrojů na podporu ochrany a zlepšování životního prostředí. Působnost Fondu je upravena především Statutem Fondu, který stanovuje rozsah činnosti Fondu a byl vydán ministrem životního prostředí ČR a schválen usnesením vlády ČR č. 72/1992 Sb. Dalšími dokumenty, které upravují činnost Fondu, jsou Jednací řád a Směrnice pro poskytování finančních prostředků z Fondu. Tento Fond ŽP je organickou součástí systému environmentální regulace rodící se tržní ekonomiky České republiky. Je nedílnou součástí subsystému ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Má-li dobře fungovat, nemůže se jednostranně zabývat pouze výdajovou stránkou svojí činnosti, ale musí také aktivně ovlivňovat stránku příjmovou.
Příjmy fondu jsou vytvářeny na bázi úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, odvodů za odběry podzemní vody, poplatků za vypouštění škodlivých látek do ovzduší, odvodů za odnětí zemědělské půdy a poplatků za ukládání odpadů. Zákon o Fondu vymezuje i další možnosti zdrojů např. dotace ze státního rozpočtu, dary apod.
Poplatky za znečišťování životního prostředí byly u nás zavedeny již před rokem 1989 např. úplaty za vypouštění odpadních vod od roku 1979 a poplatky za znečišťování ovzduší od roku 1967. Jejich funkce a výše byly kvalitativně odlišné od přístupů po roce 1989. Funkcí současných poplatků není jen funkce fiskální resp. zdrojová, ale zejména stimulativní. Znečišťovatel má být těmito ekonomickými nástroji stimulován k tomu,aby svá znečištění minimalizoval nebo úplně odstranil. Výše poplatků jsou proto tak vysoké, aby se každému znečišťovateli vyplatilo vynaložit finanční prostředky na realizaci a provoz zařízení k odstranění zdroje znečištění, než aby stále tyto poplatky platil. V nových zákonech jsou i další stimulativní ustanovení, např. že znečišťovatel, který zahájí výstavbu investičního zařízení na odstranění zdroje znečištění má možnost v rámci správního řízení požádat o podmínečné upuštění od placení 40%, nebo 60% vyměřené výše poplatků.
Jednotlivé zákony vymezují nejen systém úplat a poplatků za znečišťování životního prostředí, ale přesně specifikují, kdo vykonává funkci státní správy a kdo je příjemcem těchto finančních prostředků.
Výši příjmů v jednotlivých letech existence SFŽP ČR ve srovnání rokem 1991 charakterizuje následující přehled:
|
Druh příjmu |
skutečnosti |
rozpočet |
||
|
|
1991 |
1992 |
1993 |
1994 |
|
úplaty za vypouštění odpadních vod |
1119 |
964 |
1079 |
960 |
|
odvody za odběry podzemní vody |
27 |
63 |
42 |
40 |
|
poplatky za vypouštění škodl. látek do ovzduší |
66 |
783 |
819 |
1 400 |
|
odvody za odnětí zemědělské půdy |
460 |
209 |
324 |
350 |
|
poplatky za ukládání odpadů |
0 |
48 |
356 |
490 |
|
dary ze zahraničí /USA/ |
0 |
275 |
0 |
0 |
|
dotace ze státního rozpočtu |
42 |
0 |
0 |
0 |
|
splátky půjček poskytnutých Fondem |
0 |
0 |
40 |
133 |
|
ostatní příjmy /úroky,pokuty apod/ - |
122 |
92 |
108 |
95 |
|
Příjmy celkem |
1 592 |
2 434 |
2 768 |
3 468 |
|
meziroční index |
1.000 |
1.529 |
1.137 |
1.253 |
Přehled zahrnuje skutečné příjmy /v roce 1994 rozpočtované/.
Celkové zdroje v jednotlivých letech se kterými Fond hospodařil byly vždy /vyšší/ upravené o počáteční zůstatek.
Oblast příjmů byla za existence SFŽP provázena řadou problémů, zejména z hlediska nerovnoměrnosti příjmů v jednotlivých složkách životního prostředí, které měly přímou vazbu na rozdělování těch to prostředků, což mělo ve svém důsledku vliv na nežádoucí vysoký finanční zůstatek ke konci roku 1992 a 1993. Z těchto důvodů je této oblasti věnována větší pozornost.
V oblasti úplat za vypouštění odpadních vod se projevovala po celou dobu existence Fondu výrazná nerovnoměrnost při tvorbě zdrojů např. v měsících leden až květen 1992 nepřesáhly příjmy 6% rozpočtovaných příjmů na rok 1992, zatímco v měsíci prosinci činily příjmy v této oblasti 23,7%. Podobná situace byla i v roce 1993 a vývoj pokračuje i v roce 1994, kdy za I.Q. činily zdroje v této oblasti jen 19 % ročního rozpočtu v této složce.
Na celkový vývoj příjmů za vypouštění odpadních vod mělo vliv i postupné snižování produkce odpadních vod v důsledku omezování některých průmyslových výrob. Zvyšuje se množství čištěných odpadních vod, neboť se uvádějí do provozu nové ČOV. Dále se zvyšuje čistící efekt starých ČOV z důvodu přivádění menšího množství odpadních vod /dříve látkově přetížené ČOV jsou nyní dostatečné./ Úplaty za vypouštění odpadních vod platí znečišťovatel zálohově a po ukončení roku v průběhu dubna, až května provádí vyúčtování podle skutečného množství vypouštěných zpoplatněných látek do vodních toků. Vyúčtování za rok 1991 tak snížilo příjmy Fondu roku 1992 o 162 mil. Kč a za rok 1992 tak snížilo příjmy roku 1993 o 111 mil. Kč.
Největší podíl na snížení příjmů Fondu v důsledku vyúčtování měly organizace v Povodích Labe, Vltavy a Moravy. Podklady pro vyúčtování úplat předkládají hlavně větší znečišťovatelé, kteří provádějí rozbory svých odpadních vod vypouštěných do vodních toků s velkou četností, zatímco Povodí provádějí laboratorní kontroly u jednotlivých znečišťovatelů 4x -12x za rok.Při větších četnostech měření mají výsledky rozborů provedených znečišťovateli větší váhu pro stanovení úplaty.
Dalším problémem v oblasti příjmů je neplnění předepsaných úplat ze strany znečišťovatelů z důvodu jejich ekonomické nesolventnosti.
Porovnání předepsaných a uhrazených úplat dle jednotlivých Povodí za rok 1993 /podobná situace byla i v roce 1992/
------------------------------------------------------------------
Povodí předepsané uhrazené rozdíl
úplaty úplaty v mil.Kč %
------------------------------------------------------------------
Labe 385.2 364.7 20.5 5.3%
Vltavy 235.9 228.5 7.4 3.1%
Ohře 167.0 155.1 11.9 7.1%
Moravy 265.4 225.9 39.5 14.9%
Odry 113.4 104,7 8,7 7.7%
-------------------------------------------------------------------
Celkem 1 166.8 1 079,0 87.8 7.5%
-------------------------------------------------------------------
Z uvedené tabulky je zřejmé, že 7% z vyměřených úplat nebylo uhrazeno pro nesolventnost plátců. Nezaplacené úplaty však od roku 1991 stoupají a k 31.12.1993 zůstává neuhrazeno 108,4 mil. Kč. Nejvíce neplatičů je v rámci Povodí Moravy 45.5 mil. Kč, tj. 17.1% z pohledávek a Povodí Labe 36.8 mil. Kč, tj. 9.5% z pohledávek.
Úplaty neplatí jak velcí tak méně významní znečišťovatelé, někteří už neplatí od roku 1991 jako podnik Briliant Nova Mochov, který dluží 5.6 mil. Kč. Další významní dlužníci jsou Lučební závody Kolín 4.9 mil. Kč, Cukrovar Staré Město 16.3 mil. Kč, Cukrovar Němčice 5.5 mil. Kč apod.. Mezi největší dlužníky patří cukrovary a konzervárny. Neplatičům je sice vyměřeno penále, které vyměřují jednotlivá Povodí,ale dlužné částky jsou jen velmi stěží dobytné.
Celková výše vyměřených penále činí jen 2.4 mil. Kč, což nemůže přinést potřebný efekt. Neplátci jsou na svůj dluh upozorňováni.
Vymáhání nezaplacených úplat a penále žalobou provádí zatím jen Povodí Vltavy a Labe.
Dalším významným vlivem na výši příjmů Fondu je možnost odkladu placení úplat ve smyslu zákona č. 281/1992 Sb.. Tuto možnost mají znečišťovatelé, kteří prokazatelně zahájí výstavbu opatření na odstranění zdroje znečištění. Odklad činí 60% vyměřené úplaty.
Tuto možnost v roce 1993 využilo 156 znečišťovatelů, nejvíce v Povodí Moravy a Labe. Celková výše odkladů z placení úplat činila 341,4 mil. Kč. Snížení příjmů z placení úplat je významně vyšší než se předpokládalo. Největší výše odkladu byla u podniků Synthesia Semtín /43 mil. Kč/ a Spolchemie Ústí n. Labem /39 mil. Kč/ a u veřejných kanalizací v Ústí n.Labem /29.6 mil. Kč/, v Olomouci /28 mil. Kč/.
Přestože zákonem č. 281/1992 Sb. došlo k valorizaci úplatových sazeb u veřejných kanalizací od 1.1.1993 a u ostatních znečišťovatelů od 1.7.1992 koeficientem 2,nedošlo v roce 1993 ani v dalších letech k vyšším příjmům z úplat za vypouštění odpadních vod vzhledem k výše uvedeným vlivům. Naopak v rozpočtech Fondu je uvažováno s poklesem těchto příjmů o 10% ročně. Již v roce 1994 nepřekročí tyto příjmy 1 mld. Kč a v roce 1995 0.9 mld. Kč. V souvislosti s narůstajícími problémy v placení úplat je bezpodmínečně nutné zvýšit účinnost orgánů státní správy tj. Povodí a ČIŽP. Toto lze dosáhnout především cílevědomým provázáním výkonu dozoru nad vypouštěním odpadních vod s výkonem dozoru nad dodržováním ustanovení o úplatách.
Podobně i v oblasti poplatků za vypouštění škodlivých látek do ovzduší docházelo v roce 1992 a 1993 k výrazné nerovnoměrnosti a tato situace je obdobná i v roce 1994. V roce 1992 byl náběh zákona č. 389/1991 Sb. o státní správě ochrany ovzduší a o poplatcích za znečišťování ovzduší, což se projevilo v příjmech v průběhu roku. Za I.Q.1992 činily příjmy v této oblasti jen 0.9% z rozpočtovaných příjmů roku. V průběhu XI.a XII. měsíce roku 1992 činily tyto příjmy přes 25%.Rozpočtované příjmy roku 1992 i roku 1993 však byly naplněny. Průběh roku 1993 zaznamenal podstatné zlepšení v rovnoměrnosti příjmů.
I v této oblasti je několik neplatičů z důvodu nesolventnosti. O této situaci však chybí analýza,která bude později provedena ČIŽP a jednotlivými okresními úřady, které zajišťují státní správu středních zdrojů znečišťování ovzduší. Odhadem se úroveň nezaplacených poplatků pohybuje v úrovni do 50 mil. Kč.
U příjmů v oblasti poplatků za ukladání odpadů / sazba II/ byla podchycena největší nerovnoměrnost a to zejména z důvodu náběhu zákona o poplatcích za ukládání odpadů. Např. za období I.-IX. 1992 obdržel Fond pouze 1,3% rozpočtovaných příjmů na rok 1992, zatímco v měsíci XII/1992 došlo na účet Fondu 48,1% rozpočtovaných příjmů. V roce 1993 byla situace podstatně lepší, do V/1993 však Fond obdržel necelých 20% rozpočtovaných příjmů.
U příjmů v oblasti odnětí zemědělské půdy je sice určitá nerovnoměrnost tvorby příjmů, ta je však pochopitelná neboť tyto příjmy jsou závislé na tom, kdy došlo k odnětí půdy, protože tyto odvody jsou většinou splatné jednorázově.
Ve výdajové části Fondu je třeba předeslat, že výdaje Fondu jsou určeny výhradně na akce k ochraně životního prostředí.
Všechny žádosti investorů, které se předkládají na předepsaných formulářích jsou nejdříve posouzeny Kanceláří Fondu a projednány v hodnotící komisi. Návrhy na rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků z Fondu jsou potom posouzeny v poradním orgánu ministra životního prostředí ČR v Radě Fondu. Takto projednané návrhy jsou předloženy ke konečnému rozhodnutí ministrovi životního prostředí, který je správcem Fondu. V případě kladného rozhodnutí ministra o podpoře jednotlivých opatření k ochraně životního prostředí jsou Kanceláří Fondu uzavírány
s žadateli smlouvy o poskytnutí finančních prostředků.
Počáteční stav činnosti Fondu byl výrazně ovlivněn převzetím závazků na dofinancování od bývalého Státního fondu vodního hospodářství a Fondu ochrany ovzduší.
Výdaje SFŽP ČR v roce 1992 a převzaté závazky:
------------------------------------------------------------------
výdaje SFŽP ČR 1992 z toho
mil. Kč převzaté závazky %
------------------------------------------------------------------
ochrana čistoty vody 943,1 906,0 96,0%
ochrana čistoty ovzduší 509,5 94,3 18,5%
------------------------------------------------------------------
Nepříznivá byla i skutečnost, že převzaté závazky byly ve formě dotací, což bylo v rozporu s přílohami Směrnice MŽP ČR na rok 1992, kde bylo stanoveno že pro podnikatelské subjekty lze
poskytnout výhradně půjčku. Převzaté závazky však zněly na dofinancování formou dotace. Tím zatížily výdaje Fondu např. podniky VCHZ Synthesia Kč 432 mil. Kč, Solo Sušice 61 mil. Kč, VAK Ostrava 118 mil. Kč, Gala Prostějov 47 mil. Kč a Massag Bílovec 75 mil. Kč apod..
Výdaje SFŽP ČR v letech 1992 a 1993 ve srovnání s rokem 1991 byly
následující:
------------------------------------------------------------------
skutečnost v mil. Kč rozpočet
------------------------------------
složka životního prostředí 1991 1992 1993 1994
------------------------------------------------------------------
ochrana čistoty vody 1 050 943 1 672 1 967
ochrana čistoty ovzduší 133 510 937 1 568
nakládání s odpady 0 12 214 302
ochrana přírody a půdy 354 11 45 182
ostatní vč.kanceláře Fondu x 16 26 48
-------------------------------------------------------------------
Celkem 1 537 1 492 2 895 4 067
-------------------------------------------------------------------
Meziroční index 1.000 0.971 1.940 1.405
-------------------------------------------------------------------
Hlavní příjemci podpory / v období od založení Fondu k 31.12.1993 byly: /souhrn finančních prostředků v rozhodnutí, neodpovídá realizaci/
obce a města 332 akcí v hodnotě 3 850 mil. Kč z toho dotace 72% a půjčky 28%
podnikatelská sféra 100 akcí v hodnotě 1 506 mil. Kč z toho dotace 20% a půjčky 80%
státní organizace /zdravotnická zařízení a školy/ 54 akcí v hodnotě 652 mil. Kč z toho dotace 87% a půjčky 13%
ostatní organizace / ČIŽP, nadace a spolky/ 26 akcí v hodnotě 22 mil. Kč z toho dotace 95% a půjčky 5%
Podle složek životního prostředí bylo rozhodnuto o podpoře :/výše podpory po celou dobu výstavby/
-----------------------------------------------------------------
čistírny odpadních vod a kanalizace 154 akcí 3 055 mil. Kč
plynofikace obcí 116 akcí 592 mil. Kč
plynofikace kotelen 88 akcí 800 mil. Kč
snížení emisí a odprášení 34 akcí 361 mil. Kč
skládky 19 akcí 131 mil. Kč
spalovny 5 akcí 172 mil. Kč
ostatní akce 96 akcí 920 mil. Kč
-----------------------------------------------------------------
Realizací ekologické politiky státu dojde během několika let postupně k odstranění velkých zdrojů znečištění životního prostředí, a tím k podstatnému snížení zdrojů Fondu. V České republice však bude ještě velké množství zdrojů znečišťování životního prostředí, na jejichž odstranění nebudou vybrané poplatky postačovat, bude je však třeba řešit.
Státní fond životního prostředí již nyní tento problém řeší, a to tím, že jako jednu z forem podpory investičních akcí využívá výhodných půjček, jejichž splátky, které se vrátí Fondu v horizontu 7- 10 let bude moci znovu zpět použít do životního prostředí. Jestliže ještě v roce 1991 bylo v předcházejících Fondech využíváno jen dotační politiky, dnes již celkový objem půjček na celkových výdajích Fondu představuje téměř 40 %.
Výše poskytnutých půjček ze SFŽP ČR v jednotlivých letech:
/půjčky na které byla uzavřena smlouva/
------------------------------------------------------------------
rok 1992 1993 1994 1995
------------------------------------------------------------------
Celkem /mil. Kč/ 87,9 836,8 491,1 154,6
------------------------------------------------------------------
Výše poskytnutých půjček podle subjektů:
-----------------------------------------------------------------
mil. Kč 1992 1993 1994 1995
-----------------------------------------------------------------
podnikatelské subjekty 87,9 647,7 74,8 17,5
obce a města 0 180,8 377,6 137,1
ostatní /školy, nemocnice/ 0 8,3 38,7 0
-----------------------------------------------------------------
Z celkového množství poskytnutých půjček činí 48,0 % bezúročné půjčky, ostatní půjčky jsou s úrokem v rozmezí 5-10%. Největší zastoupení 10.2% mají půjčky s úrokem 7%.
Počínaje rokem 1994 jsou součástí rozpočtu i splátky půjček pro rok 1994 ve výši 133 mil. Kč. Již nyní se projevují problémy z hlediska finanční disciplíny, tj. nedodržování termínů splatnosti úroků a splátek půjčky. Po urgenci jsou tyto platby většinou uhrazeny. Trvale nesolventní z hlediska splácení úroků i splátek je ČKD Praha, kde jsou tyto povinnosti vymáhány soudní cestou.
Z těchto důvodů byla od května 1994 provedena racionalizace organizační struktury, mimo jiné byl zřízen útvar úvěrové politiky, který bude provádět vyhodnocování úvěrové způsobilosti žadatelů o půjčky. Předložením ekonomických podkladů o důchodové situaci podnikatelského subjektu, ale i města či obce bude posouzeno zda je subjekt schopen požadovanou výši půjčky splatit.
Při množství poskytnutých půjček z celkového objemu finančních prostředků je tento postup velmi nutný a v bankovních institucích běžně používaný. K datu zpracování této analýzy zůstává 5 klientů, kteří nezaplatili buď úroky nebo splátky za I.Q.1994.
Státní fond životního prostředí ČR vede veškeré příjmy a výdaje podle jednotlivých složek životního prostředí tj. ochrana vody, ochrana ovzduší, nakládání s odpady a ochrana přírody a půdy a dle jednotlivých regionů v souladu se Směrnicí MŽP ČR o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR, kde byla pro roky 1992 a 1993 zakotvena obecná zásada, že 60 % zdrojů je směřováno zpět do toho regionu, kde zdroje vznikly. Vzhledem k problémům, které se za existence Fondu projevovaly bylo od zásady relativní samostatnosti jednotlivých složek ŽP upuštěno, přesto však evidence podle složek ŽP je stále vedena.
Počínaje rokem 1993 zavedl Fond evidenci příjmů a výdajů dle jednotlivých regionů a okresů, jak z hlediska rozpočtového,tak za rok 1993 i za skutečnost. Tento materiál byl projednán v Radě Fondu a ve vedení MŽP ČR.
Od roku 1993 v oblasti ochrany ovzduší /viz bilance / jsou zvýhodněny regiony vyžadující zvláštní ochranu dle vyhlášky MŽP ČR č. 41/1992 s návratností 70 % a u chomutovského regionu minimálně 100 % vzniklých zdrojů. Tyto informace jsou součástí rozborů hospodaření Fondu, které jsou předkládány k projednání Radě Fondu, Ministerstvu životního prostředí ČR a Ministerstvu financí ČR.
Následující graf znázorňuje výši podpory v jednotlivých regionech ČR. První sloupec znázorňuje celkovou výši podpory o které bylo rozhodnuto na celou dobu výstavby ekologické akce, tedy jsou zde zahrnuty i převzaté závazky předcházejících Fondů. Druhý sloupec znázorňuje výši podpory o které bylo rozhodnuto novým SFŽP ČR.
Rozdíl mezi těmito sloupci jsou převzaté závazky. Další sloupce rozlišují formu podpory tj. dotace a půjčky.
Požadavky investorů na finanční podporu z Fondu jsou několikrát vyšší než reálné zdroje Fondu. K 31.12.1993 za svou existenci 2 let obdržel Fond celkem 1633 žádostí s požadavkem na finanční spoluúčast ve výši 26,5 mld. Kč. Jedná se o požadavek na celou dobu výstavby. Z celkové výše požadavků bylo kladně vyřízeno 444 žádostí a u 460 žádostí bylo rozhodnuto záporně, zejména z důvodů nízkých přínosů pro životní prostředí nebo z důvodů ekonomické neefektivnosti akce. Ve vyřizování zůstalo ke konci roku 1993 celkem 729 žádostí. K datu zpracování analýzy obdržel fond cca 200 žádostí s požadavkem na další 2,3 mld.Kč.Celkový počet kladně vyřízených žádostí se zvýšil na 492. Záporně je celkem rozhodnuto o 711 akcích. K vyřízení zůstává přes 600 žádostí s požadavkem na finanční spoluúčast ve výši 8,7 mld. Kč.
Ke dni vypracování analýzy je podle složek životního prostředí následující stav žádostí o podporu
------------------------------------------------------------------
počet žádostí celkový požadavek
ks mil. Kč
------------------------------------------------------------------
ochrana vod 686 16 187
ochrana ovzduší 898 9 311
ochrana přírody 114 497
nakládání s odpady 123 2 818
ostatní 8 58
-------------------------------------------------------------------
Následující grafy charakterizují počty žádostí podle jednotlivých složek životního prostředí v letech 1992 - 1994. Další graf charakterizuje počet vyřízených žádostí v jednotlivých letech z hlediska stavu vyřízení žádostí.
Základní přístupy Fondu k poskytování finančních podpor jsou definovány ve Směrnici ministerstva životního prostředí ČR. Tato Směrnice stanovuje předmět užití a podmínky pro poskytování finančních prostředků.
Finanční podporu lze podle této Směrnice poskytnout na:
- výstavbu zařízení, jejichž provozem dojde ke snížení vypouštěného znečištění do povrchových nebo podzemních vod, ovzduší nebo půdy,
- převody z pevných na ušlechtilá paliva zejména v nejvíce postižených oblastech se znečištěným ovzduším,
- rekonstrukci, modernizaci a rozšíření dosavadního zařízení k ochraně životního prostředí, které je prováděné za účelem dosažení vyšší účinnosti čistícího procesu
- úpravu režimu ve výrobním procesu ke snížení množství vypouštěného znečištění,
- úpravu výrobních technologií, které jsou prováděny za účelem snížení nebo likvidace vypouštěného znečištění,
- výstavbu výrobních zařízení s novou výrobní technologií, jejímž provozováním ve srovnání s dosud používanými technologiemi bude dosaženo výrazného snížení množství vypouštěného znečištění (např. maloodpadové a bezodpadové technologie),
- výstavbu výrobních a účelových zařízení, která zabrání vypouštění znečišťujících látek,
- realizaci opatření na ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů, povrchových a podzemních vod,
- výstavbu zařízení pro nezávadné zpracování škodlivin,
- výstavbu zařízení pro třídění, využívání nebo zneškodňování odpadů a výstavbu zabezpečených skládek odpadů,
- odstraňování starých zátěží (např. skládek),
- opatření na ochranu půdy včetně dekontaminace znečištěných půd,
- zakládání územních systémů ekologické stability,
- opatření na ochranu geofondu včetně rostlin a volně žijících živočichů,
- zřizování specializovaných výrob přístrojů a zařízení na ochranu ovzduší, vod a půdy, k nakládání s odpady a pro monitorování kvality životního prostředí,
- zavádění ekologicky vhodných výrobků opatřených atestem,
- zavádění alternativních zdrojů energie,
- zvyšování účinnosti využití energie a úspor energie,
- omezování soukromé ( individuální) automobilové dopravy,
- řešení úkolů rozvoje vědy a techniky pro vývoj a zdokonalování metod a zařízení ke snížení znečištění ovzduší, vod a půdy, ekologické efektivní využívání energetických a nerostných zdrojů, využívání alternativních zdrojů energie a omezování produkce odpadů nebo jejich využívání,
- výstavbu modelových demonstračních experimentálních zařízení na špičkové úrovni, která by byla využitelná oblastně a zejména v celé České republice,
- ověřování a testování nových výrobků, které proti dosud vyráběným mají příznivější vliv na kvalitu ovzduší, vod a půdy,
- realizaci opatření zvyšující samočistící funkci vodních toků a vodních ploch,
- realizaci opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů,
- výstavbu zařízení sloužících k měření, kontrole a regulaci vznikajících škodlivin u zdrojů včetně počítačů a software,
- výstavbu monitorovacích stanic pro plošný monitoring jednotlivých složek životního prostředí včetně počítačů.
- vybrané projekty ekologické výchovy,
- zveřejňování důležitých informací o životním prostředí nebo opatřeních na tomto úseku,
- zpracování zvláště náročných studií, rozborů a experetíz pro řešení ochrany životního prostředí,
- opatření při havarijním zhoršení jakosti vod
- provedení nutných neodkladných opatření v případech, kdy znečištěním ovzduší, vod, půdy nebo nebezpečnými odpady by mohly být ohroženy životy nebo zdraví lidí.
Přílohou ke Směrnici jsou stanoveny formy finanční podpory, které Fond může poskytovat.
Pro podnikatelský subjekt a akce komerčního charakteru lze poskytovat výhradně půjčku a to půjčku s úrokem,s dobou splatnosti maximálně 5 let nebo půjčku s odkladem splatnosti maximálně 5 let, pro podporu řešení zvlášť závažných opatření a řešení na vysoké technické úrovni s maximálním ekologickým přínosem a minimální dobou realizace. Půjčky jsou s úrokem ve výši 8% - 10 %.
Výše úroku se stanovuje podle technické úrovně řešení, doby realizace a dosažených ekologických přínosů. Souhrn doby odkladu a splatnosti půjčky v zásadě nepřevýší 7 let.
Pro jiné subjekty a ostatní opatření lze poskytovat půjčky a dotace s tím, že výše dotace bude poskytována v zásadě do 40 % nákladů, výjimečně do 80 % nákladů za předpokladu, že se jedná o řešení zvlášť závažných opatření a řešení na vysoké technické úrovni s maximálním ekologickým přínosem a minimální dobou realizace nebo o subjekt rozpočtové sféry.
Záruky na úvěry do předem stanovené výše budou poskytovány jen ve zcela vyjímečných případech. Souběh různých forem podpory ze SFŽP ČR je možný, ovšem celková podpora může dosáhnout maximálně 80 % nákladů. Dotace ze SFŽP ČR nebudou zásadně poskytovány na opatření individuálně dotovaná z jiných centrálních zdrojů.
V případě, že dojde ke změně daňových zákonů v oblasti rozpočtového určení daní nebo ke změně vlastnických vztahů, bude přístup Fondu v jednotlivých případech přehodnocen.
Po skončení realizace ekologického opatření se na základě vyhodnocení podmínek stanovených smlouvou provádí konečné přiznání podpory.
Srovnání forem podpory v jednotlivých letech :
------------------------------------------------------------------
podnikatelské subjekty 1991 1992 1993 1994
------------------------------------------------------------------
maximální výše podpory
z rozpočtovaných nákladů 90% 90% 90% 50%
z toho:
možnost poskytnutí dotace 90% 0 0 0
možnost poskytnutí půjčky 0 90% 90% 50%
-------------------------------------------------------------------
nepodnikatelské subjekty 1991 1992 1993 1994
-------------------------------------------------------------------
maximální výše podpory
z rozpočtovaných nákladů 90% 90% 90% 80%
z toho:
možnost poskytnutí dotace 90% 50% 50% 40%
možnost poskytnutí půjčky 0 40% 40% 40%
--------------------------------------------------------------------
Z uvedeného je zřejmý trend v poskytování půjček v neprospěch dotací. Dotace u nepodnikatelských subjektů však zůstavají v úrovni do 40% rozpočtovaných nákladů.
Účast Fondu na realizaci ekologických staveb je možno vyjádřit v ukazatelích odstranění znečištění, jež by jinak nepříznivě ovlivňovalo životní prostředí. Celkový přínos staveb podporovaných Fondem je dále specifikován.
Předtím je nutné analyzovat vývoj množství zpoplatněného znečištění od roku 1968. Jako vzorek je použit vývoj znečištění vodních toků v ukazatelích BSK5 a nerozpuštěné látky.
-----------------------------------------------------------------
B S K 5 N L
------------------------------------------------------
rok tun/rok počet organizací tun/rok počet org.
-----------------------------------------------------------------
1968 150 927 1 245 253 188 1 182
1975 137 907 1 134 180 308 1 124
1980 183 873 1 114 220 147 932
1985 143 733 1 138 175 180 894
1990 146 451 1 428 19 639 63
1992 96 523 1 234 10 921 54
1993 90 653 1 166 8 676 72
-------------------------------------------------------------------
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že největší znečištění vodních toků bylo v 80 letech a postupně po roce 1990 dochází k podstatnému zlepšení. Vysvětlení je zejména v přijetí nových progresivních složkových zákonů, ve snížení produkce znečištěnía v šetrnějším chování znečišťovatelů.
Přínosy v oblasti ochrany čistoty vody:
U staveb končících v roce 1992 podporovaných Fondem bylo dosaženo přínosu ve snížení BSK5 o 9,1% a ve snížení NL 7,6%, a u staveb končících v roce 1993 bylo dosaženo přínosu ve snížení BSK5 o 2,3% a ve snížení NL o 0,7 %.
Přínosy v oblasti ochrany ovzduší:
U staveb končících v roce 1992 podporovaných Fondem bylo dosaženo přínosu snížením pevných emisí o 0,1% a snížením plynných emisí o 0,1 %. U akcí končících v roce 1993 bylo dosaženo přínosu ve snížení pevných emisí o 0,44% a u plynných emisí o 0,14%. Z toho je zřejmé, že se Fond orientuje zejména na odstranění středních zdrojů znečištění ovzduší. Tyto zdroje však z hlediska zdraví obyvatelstva jsou podstatně škodlivější a proto je snaha tyto zdroje odstraňovat přednostně. O odstranění velkých zdrojů znečištění se musí postarat přímo ČEZ, neboť na tyto zdroje nemá Fond potřebné finanční prostředky.
Přínosy v oblasti nakládání s odpady se měří přínosem ve zlikvidování množství odpadů. Přínosy v této oblasti zatím nejsou vyhodnoceny pro velmi krátký časový horizont podpory této oblasti. Přínosy u akcí v ochraně přírody, krajiny a půdy jsou jen velmi těžko vyčíslitelné.
Počínaje rokem 1994 se zdroje Fondu na podporu investičních akcí pro odstranění zdrojů znečištění výrazně posilují, jsou propracována kritéria pro výběr akcí, výrazně se zvýšila množina žádostí o podporu Fondem a dále bude ukončena řada akcí podporovaných Fondem od roku 1992-93, což jsou argumenty pro zvyšující se přínosy Fondu do oblasti životního prostředí. Při objektivním posouzení dvou a půlleté činnosti Fondu je zcela zřejmý přínos, zejména v koncepčním přístupu v řešení oblasti životního prostředí v České republice.
vypracoval : Ing. Jaroslav Nevyjel
V Praze dne 30.5.1994