Platforma udržitelného rozvoje

Máte zájem o zapojení do práce PUR?

Aarhuská konvence a Česká republika

Bude patřit ČR mezi „elitní šestnáctku“ zemí, které první ratifikují „Konvenci o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodovacím procesu a přístupu k soudům v otázkách životního prostředí“, podepsanou ministrem Bursíkem v roce 1998, nebo budeme naopak mezi posledními? Odpověď na tuto otázku se snažili dát panelisté prosincové besídky STUŽ.

Besedu, moderovanou Pavlem Šremerem, uvedl Jiří Dlouhý krátkým pohledem do historie evropských konferencí ministrů životního prostředí a všeobecným popisem obsahu konvence.

 

Eva Kružíková nám velice přehledně vyložila úskalí a možné interpretace „třetího pilíře“ konvence, tedy přístupu k soudům. Jak je obvyklé u mezinárodní úmluvy, může být vykládána dosti rozdílnými způsoby. Požadavky konvence by mohla naplnit připravovaná reforma soudnictví, pokud by byla schválena širší varianta se zavedením samostatných správních soudů. Hlavním současným problémem je, že soudy nemohou řešit obsah administrativních pochybení, ale jenom jejich formální nedostatky. Odborníci naznačili i možnost splnění požadavků konvence v případě neuskutečněné reformy soudnictví – pomocí speciálních rozhodčích orgánů MŽP; toto řešení se však může dostat do rozporu s ústavou.

Je u nás dostatečně vyřešen přístup k environmentálním informacím, tedy „první pilíř“ konvence? Ve většině případů je konvence naplněna zákonem 123/98 Sb., o přístupu k informacím v životním prostředí, pokud bychom však chtěli plnit konvenci důsledně, měl by být zákon rozšířen o přístup k informacím o kulturních a historických památkách, upozornil Petr Kužvart.

Problematika zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů je vcelku dobře začleněna do legislativy, kterou má v gesci MŽP, podstatně méně však do zákonů, které jsou v gesci jiných rezortů – což se týká především stavebního řízení, jak upozornili Jiří Špičák a Jiří Guth z MŽP ve svém vystoupení k „druhému pilíři“ konvence.

hhhhh

Zuzana Drhová a Ondřej Velek nám objasnili přístup NGO. Nevládní organizace, a to jak v rámci České republiky, tak i na mezinárodní úrovni, se snaží, aby byla konvence ratifikována co nejdříve a v co nejvíce státech. Zástupci nevládních organizací se aktivně účastnili všech oficiálních přípravných jednání konvence

 18279610549 03340e1d3e z

a také nyní se snaží co nejaktivněji prosadit její ratifikaci.

Signatářem konvence je také Evropská unie, která počítá s ratifikací konvence koncem roku 2001. Do té doby počítá s tím, že bude muset změnit několik direktiv, které se zabývají danou problematikou. Proč nezvolíme progresivní cestu a nepřijmeme koordinovaně s EU legislativu, kterou budeme stejně muset před vstupem do EU přijmout? Zdá se, že opoziční smlouva ODS s ČSSD brání nejen přijímání jakýchkoliv zákonů, nad rámec požadovaný EU, ale dokonce ani dřív, než to EU bezprostředně vyžaduje – i když to znamená opakované zdlouhavé procedury v Parlamentu a celkový právní chaos.

 

Ve většině případů je konvence naplněna zákonem 123/98 Sb., o přístupu k informacím v životním prostředí, pokud bychom však chtěli plnit konvenci důsledně, měl by být zákon rozšířen o přístup k informacím o kulturních a historických památkách, upozornil Petr Kužvart.

STUŽ | RVUR 

Stránky zabezpečuje Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ)     CC-BY-SA