Platforma udržitelného rozvoje

Doporučení Výboru pro udržitelnou ekonomiku Radě vlády pro UR ze dne 13. 2. 2015

1/ Doporučujeme, aby současná verze ASEK byla východiskem pro další diskusi o možných prohloubeních a rozšířeních stávajících cílů a směrů rozvoje české energetiky. V rámci příští aktualizace a vyhodnocování ASEK by bylo vhodné připravit koncepční dokument s jasnou vizí, hlavními směry a cíli české energetiky i s ohledem na aktuální klimaticko-energetické cíle EU do roku 2030. Vzhledem k tomu by nedílnou součástí usnesení vlády k očekávanému přijetí ASEK mělo být i pověření příslušných ministerstev pokračovat v soustavném zpřesňování jednotlivých oblastí ASEK .

2/ Doporučujeme vypracovat samostatnou vizi rozvoje české energetiky po roce 2040, která bude zohledňovat moderní trendy v energetice a bude respektovat mezinárodní souvislosti. V této vizi by měl být rovněž uveden žádoucí stav hlavních oblastí energetiky v roce 2050 (srovnatelnost ASEK s energetickými koncepcemi jiných států EU).

ASEK je koncipována do roku 2040 s tím, že rozvoj významných oblastí v ASEK není v některých aspektech přesně časově specifikován a může tedy někdy (spíše však výjimečně) být považován za jdoucí i za rok 2040. Celková vize rozvoje energetiky včetně rozvoje významných oblastí energetiky a oblastí s energetikou souvisejících po roce 2040 však v ASEK chybí.

3/ Pro zdůvodnění doporučeného scénáře (Optimalizovaný scénář) je žádoucí doplnit dopady a přínosy i všech ostatních scénářů a provést jejich vzájemné porovnání na základě zvolených kritérií a jejich vah .

V případě záměny scénáře uvedeného v ASEK bude nutno ověřit platnost červencové SEA vydané MŽP ve světle jeho environmentálních dopadů a průchodnosti (v rámci SEA byl posuzován pouze Optimalizovaný scénář, který byl jako jediný uveden v tehdejší verzi ASEK).

4/ Schvalovat a realizovat jednotlivé nástroje navržené v ASEK tak, aby tempo snižování emisí skleníkových plynů bylo v souladu s tempem stanoveným v Národním programu na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR a aby pro období 2030-2050 byly respektovány strategické dokumenty EU.

5/ Uvést finanční náročnost budoucího energetického vývoje (včetně ověření současných a odhadu budoucích investičních a provozních nákladů jednotlivých zdrojů energie) a doporučit ekonomicky nejefektivnější kombinace budoucích investic do energetiky mezi opatřeními na straně spotřeby energie (včetně elektřiny) a výroby energie. Prokázat „financovatelnost“ tohoto budoucího vývoje a navrhnout možnosti finančních zdrojů včetně soukromých. V této souvislosti rovněž zohlednit výstupy a závěry E-efektivnosti (Studie Úřadu vlády) ve scénářích budoucí spotřeby energie.

6/ Zvýšit důraz na oblast budoucí spotřeby energie. Provést důkladnou analýzu spotřeby primárních energetických zdrojů, konečné spotřeby energie a spotřeby elektřiny v ČR po jednotlivých odvětvích (zvláště s přihlédnutím k energetické spotřebě v průmyslu, ale také s důrazem na úspory v budovách), stanovit výhled rozvoje každého odvětví a na základě toho zpracovat prognózy spotřeby PEZ včetně zohlednění oblastí energetických úspor a efektivnosti s vyhodnocením dopadů/přínosů (finanční efektivnost na úrovni státu i sektorů, zvýšení energetické bezpečnosti, lokální a globální environmentální přínosy, další). Posoudit vstupní údaje, z nichž v této oblasti vycházel ASEK. Definovat jasné cíle pro hlavní sektory (průmysl, domácnosti, veřejný sektor, atd.) a vazby na jednotlivé dotační tituly a jejich alokaci.

7/ Ověřit budoucí spotřebu uhlí v ČR na základě sektorových potřeb v elektroenergetice, teplárenství, průmyslu a domácnostech a způsoby jejího pokrytí. V této souvislosti zvláště prohloubit analýzu budoucí spotřeby tepla a způsobů/struktury jejího pokrytí se zaměřením na detailnější problematiku teplárenství a nežádoucí environmentálně - zdravotní aspekty využívání uhlí v individuálním vytápění domácností.

8/ Zohledňovat roli komunální energetiky jako komplementárního decentrálního způsobu energetického zásobování (elektřina, teplo) s jeho ekonomickými, sociálními, environmentálními a energeticko-bezpečnostními (odolnost proti budoucím rizikům) aspekty (přínosy pro místní ekonomiku, dopady, způsob podpor, atd.), a zajistit provázanost tvorby SEK a územních energetických koncepcí včetně koncepčních dokumentů v energetice (Městské energetické plány) a dopravě (Plány udržitelné mobility) na úrovni měst a obcí.

9/ Zohlednit možný trend decentralizace energetiky související s rozvojem OZE a využívání mikrozdrojů. Tento trend, pokud se uplatní, povede spolu s rozvojem technologií akumulace energie ke snižování odběru elektřiny a tepla z velkých zdrojů a postupnému poklesu minimálně kvantitativního významu velkých zdrojů jako takových. Vyžaduje však nejen rozvoj smart grid (na což ASEK klade důraz), ale také celkovou změnu přístupu k sítím.

10/ Ověřit technicky a ekonomicky využitelný potenciál OZE včetně potravinové bezpečnosti v ČR a možnosti jejich využití k roku 2040 a k roku 2060 a stanovit jasné cíle v této oblasti. Vstupní údaje, z nichž v této oblasti vycházel ASEK, nejsou jasné.

11/ Zohlednit při naplňování ASEK a při další aktualizaci míru jednotlivých způsobů nakládání s komunálními odpady v souladu s prognózou ve schváleném Plánu odpadového hospodářství ČR na roky 2015-2025, kde se počítá v roce 2020 s 50% mírou recyklace a kompostování komunálních odpadů. Optimalizovaný scénář ASEK nyní počítá s mírou energetického využití odpadů, která neodpovídá této prognóze. Dvě vládní koncepce přijaté v rozmezí několika týdnů (ASEK a POH) musí vycházet ze stejných vstupních předpokladů v oblastech, kde se překrývají (nakládání s druhotnými surovinami). Zpracovat studii technické a ekonomické realizovatelnosti nárůstu recyklace.

12/ Zajistit vyhodnocování SEK a její případnou aktualizaci – v souladu se zákonem o hospodaření energií - nejméně jednou za 5 let.

Aktualizace by měla být provedena častěji v případě, že vývoj energetiky vybočí ze stanovených kvantitativních koridorů. Aktualizaci SEK a přijatých akčních opatření je vhodné provádět s přihlédnutím k vývoji evropské energetiky, mezinárodním trendům a jejich dopadů na národní energetiku.

V Praze, 13. 2. 2015

Výbor pro udržitelnou energetiku

Rady vlády pro udržitelný rozvoj