Zapsala: Jana Dlouhá, Iva Hönigová
Poznatky ze Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v září t.r.
Prof. Bedřich Moldan, COŽP UK
Představení publikace „Inovace vysokoškolské výuky v environmentálních oborech" (produkt spolupráce vysokoškolských učitelů v rámci projektu UNDP)
RNDr. Jana Dlouhá, COŽP UK
Případové studie aktivních forem výuky
Alternativní formy výuky a ochrana životního prostředí (Doc. RNDr. Martin Braniš, CSc., PřF UK)
Poznámky ke zkvalitňování výuky na VŠ (PaedDr. Jaroslava Vašutová, Ph.D., PedF UK)
Kurz globální výchovy - volitelný seminář (PhDr. Jan Činčera, PhD, PedF TUL)
Environmentální minimum
PhDr. Ivan Rynda, COŽP UK
V současné době vznikají návrhy, jak by mělo vypadat environmentální minimum pro učitele.
Otázka zní - potřebuje ho každý učitel nebo každý vysokoškolák?
2 podoby - jedna dovednosti, druhá ryze znalostní
Má být minimum vzděláváním citu, úcty a hodnot vztažených k přírodě
Nebo se má v principu snažit o změnu postavení člověka ve světě - v konceptu TUR je člověk přiznaným centrem úsilí, cílem snažení je dosažení lidské pohody.
Struktura env. minima: velkou roli hrají limity (příroda vystupuje v roli služeb a statků) - student nemusí přírodu dokonale znát. Prostředkem štěstí je ekonomie, limitem extenzivního rozvoje jsou přírodní zákony
V základním vymezení obsahu kurzu vystupují dvě teze: TUR a naproti tomu ekologické principy orientované na přírodu.
Adresát - každý VŠ student
Reálný rozsah - ? (musí být předmětem diskuze vyjednávání)
A prosazením env. minima souvisí konference ministrů školství OECD v Paříži...
Návrhy, jak postupovat: vybudovat elektronické diskusní fórum.
Jakým způsobem to prosadit? - většina kurzů oslovuje pouze ty studenty, kteří se přihlásí. Vyučující ostatních oborů protestují, chtějí zařadit svá minima (jako je informatické minimum atd.)
Jakou formou - frontální, jen poslechově, pak získat zápočet. Nebo jak by se stalo nezbytnou součástí dalšího fungování?
Formy prosazení: někde obtížné, ale povinnost vzdělávat v environmentální oblasti je obsažena v celé řadě dokumentů. Má být Fórum poradním orgánem Ministerstva? Získat vliv v akreditačních komisích a při akreditaci programů zohledňovat i existenci env. minima?
Struktura navrhovaného kurzu.
Diskuse:
⇨ Doc. Braniš: V akreditačních komisích neprojde. V našem státě není cesta nových programů, ale ke správnému učiteli, který má chuť se dále vzdělávat. Nutno najít takovou strategii, která by začala s obsahem, pak uvažovat o způsobech prosazení.
⇨ PhDr. Rynda: Příležitost prosazení minima je v kariérním růstu, kde jsou finanční konotace.
⇨ RNDr. Kvasničková: Zákon 123 z r. 1998 - důležitější než SP EVVO, § 13 ukládá školství povinnost zajistit základní soustavu znalostí ve smyslu udržitelného rozvoje.
⇨ RNDr. Lišková: Na mnoha fakultách už povinné je.
Představení aktivit COŽP UK souvisejících s Fórem vysokoškolských učitelů
Ing. Iva Hönigová, COŽP UK
Představení výukového programu Green Pack
Ing. Jiří Dlouhý, COŽP UK
Představení plánovaného Ph.D. studia na FHS UK
Doc. JUDr. Václav Mezřický
Akreditace oboru postgraduálního studia „Teorie a praxe environmentálního rozměru udržitelného rozvoje", v rámci kterého by byl udržitelný rozvoj vyučován v celé šíři problematiky. Dosud existující obory neumožňují přesahy. Kromě tří pilířů trvale udržitelného rozvoje, o nichž se běžně hovoří, by bylo žádoucí zavést i pilíře další, které by byly zahrnuty ve studijním programu:
-
přírodní vědy - zdroje, služby, krajina + ekosystémy, teoretické základy, hlediska fyzikálních věd,...
-
sociální vědy
-
ekonomie
-
sociální kapitál
-
politika, právo, instituce
-
filozofie, religionistika, etika...
-
geografie, demografie
-
informatika
-
indikátory
-
vzdělávání
-
systémové a psychologické překážky změny
Cílem: výchova elit, které mohou rozhodovat o TUR - jde o politiky na vrcholné i komunální úrovni. Obsah oboru - studijní program - směry - filozofie, náboženství, etika, instituce, právo.
Doktorské studium problematiky ŽP a TUR: Humanitní environmentalistika, FSS MU Brno
Prof. Hana Librová, Mgr. Dita Dražilová
Navazující magisterský obor založen r. 1997, v roce 2000 proběhla akreditace PhD. programu. První absolventi PhD. budou letos vlétě.
Spadá pod studijní program sociologie - ztoho plyne zaměření oboru. To představuje vpraxi určitý problém - orientace témat i metodiky na oblast sociologie.
Pro přijímané posluchače není specifikován oborový základ, je přijato široké spektrum absolventů magisterského stupně. Široký záběr má i oborová rada - jsou zastoupeny přírodní vědy, právo, sociologie, ekonomie atd. Oborová rada dozírá na úroveň studia vkaždé ze specializací. Školitele schvaluje fakultní vědecká rada.
Náplň Ph.D. studia - především zaměřeno na výzkumnou část (spis), dále je povinná četba ze sociologie, kdo není absolventem magisterského oboru humanitní environmentalistiky, musí doplnit některé kurzy. Je vyžadována publikační činnost vprůběhu studia, spolupráce skatedrou (výuka).
V postgraduálním studiu je klíčové kvalitní vypracování disertační práce. Musí být položena relevantní otázka (dobře položená otázka je zárukou úspěchu), zvolen adekvátní metodologický aparát. Při obhajobě tezí disertační práce je nutno zodpovědět na otázku, co se ví teď a co se bude vědět, až bude práce obhájena.
Použitá metodologie: spadá do oblasti humanitní environmentalistiky.
Jedním z cílů ustavení oboru humanitní environmentalistika mělo být mj. upozornění na možnost různých modifikací zavedených oborů
Počet studentů: 11 presenčních, 4 kombinované studium, všichni mají podíl na chodu katedry, podílejí se též ve výuce Mgr. stupně.
Témata disertačních prací:
České vesnice v rumunském Banátě - životní způsob a důvody reemigrace z environmentální perspektivy
Tématika životního prostředí v českém výtvarném umění 20. století.
K některým metodologickým problémům zjišťování postojů k ŽP
Mystika a ekologie
Myšlení a metody ekologického hnutí
Etika zoologických zahrad
atd.
Problémy:
Nestejná startovní čára - např. sociologická tematika u inženýrů představuje metodologický handicap. Biologové mají témata sociologizovaná, vznikají nepřeklenutelné metodologické problémy. Vposlední době se uvažuje, zda je nadále únosné připustit takto široké spektrum posluchačů nebo omezit na humanitní obory.
Obsahová rozptýlenost témat kontrastuje sběžným postupem, kdy se výzkum soustřeďuje kolem témat, která řeší pracoviště. Zatím je však vůle využít zájmu uchazečů a potenciálu, který mezioborové studium skýtá - je tak zajištěna environmentální profilace odborníků vrůzných oborech. Ale je vidět určité rozptýlení, týmová spolupráce nefunguje tak, jak je ctižádostí.
Aplikovaná a krajinná ekologie, PřF UK Praha
Doc. RNDr. Martin Braniš, CSc.
Problémy se neliší od problémů vznikajících vrámci PhD. studia humanitní environmentalistiky.
Původní název byl ochrana životního prostředí, ale na škodu bylo, že životní prostředí zahrnuje všechno).
Problémy:
Environmentální věda - rozptýlenost témat - ztrácejí se souvislosti, student odchází.
Obavy ze složitosti problémů, studenti radši filozofují, nepustí se do práce.
Obava ze složitého statistického aparátu. Málo doktorandů je dobře připraveno po stránce metodologie vědy - neumí formulovat a přijmout hypotézu. Chybí základní kurz obecné metodologie vědy, obecného způsobu zpracování informací. Student není připraven na široká témata, pro která nemá odborné vybavení.
Nepřipravenost publikovat výsledky práce. Školitel nechce dát vědět, kde se hraje opravdová věda - stydí se, že nehraje extraligu.
Chybí kvalitativní kontrola práce.
Doporučení:
Student a školitel jsou tandemem - spolupráce. Ani jednoho znich by neměla ke spolupráci na Ph.D. studiu motivovat kariéra.
Výběr tématu souvisí sprací školitele. Popis a klasifikace je málo, je třeba položit vědě relevantní otázku.
Hypotézu je třeba velmi přesně formulovat, nemá mít širší záběr.
Doktorandské kurzy: Neměly by být jen čtením textů, ale metodické kurzy, které plní mezery ve vzdělání.
Motivace vlastním příkladem, aby student byl ochoten vyjít se svou kůží na trh - podstoupit recenzní řízení, publikovat článek a vystoupit na konferenci vzahraničí.
Ph.D. studium je přípravou na vědeckou a tvůrčí kariéru - více praxí než výukou.
Otevírání nových doktorandských programů - při akreditaci je sice důležitá koncepce, ale hlavně je mít kvalitní tým školitelů a garantů, kteří mají vzásobě témata.
Je lepší přijímat méně doktorandů, ale nadaných a spolehlivých.
Každé fungování postgraduálního oboru vyžaduje administrativu, funkční styky doma i vzahraničí.
Pro podporu studentů je třeba mít granty - jsou motivací kukončení práce, finančním stimulem, jsou navíc pevně dány termíny, které je třeba dodržet.
Student by měl mít možnost absolvovat stáž vzahraničí.
Základem dobrých doktorských programů jsou jasně daná pravidla, která jsou kontrolovatelná - pravidelná kontrola studenta vyjadřuje zájem školitele o studentův prospěch.
Ochrana životního prostředí v průmyslu, FGH VŠB - TU, Ostrava
Doc. Ing. Konstantin Raclavský, CSc.
Environmentální informatika, FI MU, Brno
Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., RNDr. Tomáš Pitner, Ph.D.
Panelová diskuse k doktorským studiím
RNDr. Herber: V čem hlavní příčina nízkého počtu dokončených doktorských prací?
⇨ V představovaných programech Ph.D. studia je počet dokončených prací přiměřený.
Dr. Kučera: Env. minimum na lednické škole zahradní architektury - chybí filozofické minimum: v pracích studentů se projevuje myšlenková prázdnota.
⇨ Prof. Librová: vítá studenty ve volitelných kurzech s žádanou tematikou (prozatím jde o environmentální minimum, pořádá rektorát MU; v budoucnu by měl být pro studenty všech brněnských univerzit).
RNDr. Hušková: Existuje studium, jehož absolventi jsou schopni komunikovat s laiky, např. při správním řízení ?
⇨ Prof. Librová - existuje volitelný kurz na katedře psychologie, ale sama na to nevěří. Člověk musí být nadán komunikačním talentem.
⇨ RNDr. Pitner: v informatice je součástí práce definice environmentální informace. Zpracování přirozeného jazyka - sémantická analýza dokumentů. Mají spolupráci s ústavem pro jazyk český.
⇨ Doc. Raclavský: s komunikací problém není, naopak je třeba úsilí více technického. V magisterském studiu - nepovinný předmět filozofie a etika ŽP - pozornost věnována komunikaci. Není prostor k zahrnutí dalších předmětů do studijního plánu - Bc. a Mgr. stupeň zmenšuje prostor pro odborné předměty.
⇨ Doc. Braniš: Jiří Plamínek občas něco poví, jinak komunikace v rámci psaní seminárních prací atd.
RNDr. Hušková: Bariéra, neporozumění mezi odborníky a neodborníky.
⇨ RNDr. Dlouhá: V jednáních praktického rázu existují nepřekonatelné bariéry resortních a jiných zájmů, jež nelze řešit psychologicky. Jde o vysoce profesionální záležitost, které je potřeba se naučit.
⇨ Prof. Bednář: Nelze vše umístit do doktorského studia - pole pro kurzy celoživotního vzdělávání.
Doc. Hynek: Klíčové - transdisciplinarita, vztah kvantitativních a kvalit. metod. Koncept krajinné ekologie chybí, sociální koncept životního prostředí je třeba definovat.
RNDr. Lišková, PedF UK: V Akčním plánu EVVO je požadavek na zpracování disertačních prací zaměřených na environmentální minimum pro učitele. Může některá katedra školit takového doktoranda?
⇨ Prof. Librová: Je to v rozporu s vědeckým zaměření PhD., není to úkol pro doktorandy, ale spíše pro manažery. Požadavek na disertační práci je jednoznačný - musí být vědecká.
Dr. Hák: Kurzy pro doktorandy - jsou odlišné od magisterských a v čem se liší? Jsou-li totožné s magisterskými kurzy, pak se tím studium rozšiřuje, ne prohlubuje.
⇨ Doc. Raclavský: Vytváření zvláštních PhD. kurzů, které jsou zaměřeny na světové poznatky.
⇨ Prof. Librová: Zvláštní kurzy, zvané „kurzy prohlubující téma disertační práce". Je lepší vybírat studenty podle PhD., ne předpisovat všem stejné kurzy.
⇨ RNDr. Pitner: Zvláštním kurzem je seminář doktorandů - probíhá debata o pokrocích práce. Žádost o kurz pro doktorandy různých oborů.
⇨ Prof. Librová: Dobrá možnost je podávat žádosti o doktorandské granty do FRVŠ - projekty týkající se disertační práce.
RNDr. Herber: Byl by potřebný celofakultní seminář o tom, jak získávat granty.
⇨ Doc. Braniš: Mají ho už v rámci magisterského studia.
⇨ RNDr. Pitner: Doktorandů je tak málo, že se pro ně nevyplatí dělat zvláštní kurs na toto téma.
Panelová diskuse o statutu a budoucnosti Fóra
Panelisté: Ing. Marta Černá, CSc. (MŽP), Prof. RNDr. Hana Librová (FSS MU), CSc., Doc. RNDr. Martin Braniš, CSc. (PřF UK)
Moderoval: PhDr. Ivan Rynda (COŽP UK)
Položená otázka: Jakou roli by Fórum mělo hrát ve vztahu ke státní správě?
(hlas v akreditačním řízení, hlas při zřízení Rady pro udržitelný život, ....)
⇨ Ing. Černá: 10/10 Usnesení vlády z roku 2002 - posuny po zrušení okresů. Akční plán na 3 roky, letos končí, je zařazena novela - je možné se účastnit prací na změnách.
Činnost Fóra by se měla projevit v mezirezortní pracovní skupině při MŽP a MŠMT.
⇨ Doc. Braniš: AUDES (Association of Universities in Environmental Studies) má tyto funkce: diskusní fórum nebo poradní skupina. Pokud oboje, vznikají problémy.
Institucionalizace našeho Fóra - neškodila by, mělo by větší vážnost..
Na druhé straně je potřeba mít Fórum spíš diskusní s praktickou náplní: co chceme slyšet a co můžeme nabídnout (řešení testů, jak sestavovat otázku, simulační hry, jak využívat power-pointové animace,...)
⇨ RNDr. Johanisová: Neví se obecně, co je Fórum, mělo by mít jasný podtitul „Vzdělávání pro udržitelnou budoucnost". Navrhuje méně hierarchické prostředí - např. kulatý stůl.
⇨ PhDr. Rynda: Kulatý stůl nelze uskutečnit ve velkém počtu lidí.
⇨ Dr. Kučera: Podporuje Fórum, diskusní a rozhodovací instituce nutná. Fórum by mělo mít takový kredit, že společné názory by měl každý chtít prosazovat.
⇨ Dr. Schlaghamerský: Nelze řešit vše (pedagogické metody a propagace TUR). Navrhuje workshopy na témata, ale ne instituci.
⇨ PhDr. Rynda: Mělo by fungovat obousměrně, nejen ze škol do Fóra, ale i z Fóra do jednotlivých VŠ pracovišť (např. informace o společných přednáškách, které by měly získat větší podporu a zájem než dosud). Nabízí přednášku o Johannesburgu.
⇨ Doc. Braniš: Bylo by dobré mít informace o tom, jakým způsobem (ze všech různých pohledů) se vyučuje na školách ŽP a TUR.
⇨ RNDr. Johanisová: Pokud Fórum není institucionalizované, nemůže být poradním orgánem - není jasné, koho vlastně zastupuje.
⇨ Prof. Bednář: Poradních orgánů je dost, stál by někdo o další? Setkání a výměna zkušeností jsou cenné. Možná lze organizovat tematické workshopy pro správní orgány.
⇨ Ing. Černá: Ministerstvo uvažuje v kategoriích institucí - potřebuje někoho konkrétního.
⇨ PhDr. Rynda: Ing. Beneš (MŠMT) si přeje poradní orgán VŠ jako partnera pro komunikaci (VŠ jsou autonomní a Ministerstvo na ně nemá vliv).
