PROGRES – Environmentální výzkum
Výzkum interakcí mezi lidskou společností a nejrůznějšími aspekty životního prostředí. Analýza lidské společnosti jako transformační jednotky hmoty a energie navazující na tok látek a energie v přírodních ekosystémech, dále studium vztahu mezi životním prostředím a blahobytem člověka, a to v obou směrech, jak dopadu životního prostředí na ekonomiku a blahobyt lidské společnosti, tak dopadů individuální a společenské spotřeby na přírodní systém. Výzkum možného ovlivnění chování lidské společnosti za účelem minimalizace negativních dopadů lidských aktivit na životní prostředí a udržitelného užívání přírodních zdrojů.
PROGRES – Environmentální výzkum
Výzkum Centra pro otázky životního prostředí v rámci tohoto mezioborového projektu se týká interakcí mezi lidskou společností a nejrůznějšími aspekty životního prostředí. Velmi hrubě lze tyto aspekty rozdělit do tří okruhů problémů. První z nich je analýza lidské společnosti jako transformační jednotky hmoty a energie navazující na tok látek a energie v přírodních ekosystémech, dále studium vztahu mezi životním prostředím a blahobytem člověka, a to v obou směrech, jak dopadu životního prostředí na ekonomiku a blahobyt lidské společnosti, tak dopadů individuální a společenské spotřeby na přírodní systém. V neposlední řadě se zabýváme otázkami možného ovlivnění chování lidské společnosti za účelem minimalizace negativních dopadů lidských aktivit na životní prostředí a udržitelného užívání přírodních zdrojů.
Poskytovatel:
Univerzita Karlova
Doba trvání projektu:
2017–2021
Koordinátor projektu v rámci Centra:
Popis projektu:
Výzkum centra pro otázky životního prostředí se týká interakcí mezi lidskou společností a nejrůznějšími aspekty životního prostředí. Velmi hrubě lze tyto aspekty rozdělit do tří okruhů problémů. První z nich je analýza lidské společnosti jako transformační jednotky hmoty a energie navazující na tok látek a energie v přírodních ekosystémech, dále studium vztahu mezi životním prostředím a blahobytem člověka, a to v obou směrech, jak dopadu životního prostředí na ekonomiku a blahobyt lidské společnosti, tak dopadů individuální a společenské spotřeby na přírodní systém. V neposlední řadě se zabýváme otázkami možného ovlivnění chování lidské společnosti za účelem minimalizace negativních dopadů lidských aktivit na životní prostředí a udržitelného užívání přírodních zdrojů.
Látkové toky, společenský metabolismus a jeho indikátory
Analýza látkových a materiálových toků, studium přivlastňování si primární produkce a studium role globální ekonomiky v přesunu těchto toků mezi různými místy na zemi. Bude rozvíjena analýza materiálových toků (material flow analysis – MFA), a to zejména na makroekonomické úrovni. Díky PROGRESu bylo možné hlouběji rozpracovat tato témata: 1) Hodnocení environmentální zátěže spojené se spotřebou materiálů a monitorování materiálové náročnosti v ČR; 2) Hodnocení přesunů environmentální zátěže mezi státy prostřednictvím dovozů a vývozů ve formě surovinových ekvivalentů; 3) Sledování procesů uvnitř ekonomiky analýzou sektorových materiálových toků; 4) Analýzu materiálových toků kritických surovin na úrovni EU; 5) Konceptualizaci termínu surovinové bezpečnosti v rámci tzv. bezpečnostního výzkumu; 6) Hodnocení ekonomiky založené na cyklickém využívání materiálů (tzv. circular economy). Na tato témata se bude navazovat: pozornost se zaměří na komplexnější indikátory materiálových toků zahrnujících surovinové ekvivalenty, jako jsou surovinová spotřeba (raw material consumption – RMC) a celková materiálová spotřeba (total material consumption – TMC). Výpočty surovinových ekvivalentů zahraničního obchodu umožní přesnější hodnocení environmentální zátěže a mezinárodní srovnání. Dalším směrem je tvorba a aplikace plnohodnotné input-output tabulky ve fyzických jednotkách (physical input-output table – PIOT), které kvantifikují spotřebu surovin jednotlivými sektory, odpadní a emisní toky spojené s touto spotřebou a mezisektorové předávky surovin a meziproduktů. Tato kvantifikace umožní přesnější zacílení politik na snižování spotřeby zdrojů, produkci emisí a materiálovou efektivitu. V rámci analýzy toků tzv. kritických surovin bude navázáno na metodiku vyvinutou pro EU, která bude upravena pro národní úroveň a aplikována na vybrané kritické suroviny v ČR. Hodnocení ekonomiky založené na cyklickém využívání materiálů se zaměří na další standardizaci a validaci indexu cyklického využití materiálů vyvinutého v rámci předchozích projektů, a to zejména s ohledem na zpřesňování odpadových dat, která při výpočtu indexu představují jeden ze základních datových vstupů.
Dalším výzkumným směrem je aplikace (i další rozvoj) ekologické stopy jako významného kompozitního environmentálního indikátoru. Centrum je partnerem organizace Global Footprint Network pro rozvoj účtů ekologické stopy. Ekologická stopa je indikátor využitelný pro environmentální a ekonomické účetnictví (jako součást tzv. zeleného HDP). Výzkum bude zahrnovat například obohacení přístupů ekologické stopy o alternativní indikátory jako HANPP (přivlastnění primární produktivity lidskou společností). Tyto politicky relevantní indikátory mají značný potenciál při plánování a monitoringu strategických dokumentů a politik v návaznosti na systémy environmentálního a ekonomického účetnictví (SEEA) ad. V kontextu nároků lidské společnosti na přírodní zdroje budou rovněž rozvíjena studia bezpečnostních aspektů využívání a degradace přírodních zdrojů. Environmentální bezpečnost zahrnuje témata jako překročení planetárních mezí lidské společnosti a důsledky překročení mezí daných dostupnou ekologickou kapacitou planety. Významnou součástí jsou aspekty rozumné správy ekosystémů na globální, národní a místní úrovni. Environmentálně-bezpečnostní studia budou rozvíjena v kontextu nalezení vhodných indikátorů zranitelnosti lidské společnosti a vazeb na bohatství a úroveň kvality života jednotlivých států, ohrožených globálními změnami. Výzkum v oblasti surovinové bezpečnosti postoupí od konceptualizace ke kvantifikaci vybraných aspektů prostřednictvím indikátorů materiálových toků a navrhne způsoby hodnocení těchto indikátorů. Centrum bude pokračovat ve spolupráci s Národní sítí zdravých měst a programem místní Agenda 21 (MA21) na MŽP na vytvoření a aplikaci systému hodnocení udržitelnosti rozvoje na místní úrovni. To zapadá do širšího proudu snahy o kvalitní veřejnou správu (good governance). Součástí fungující MA21 jsou 1) Kvalitní strategické plánování a řízení; 2) Partnerství s veřejností a dalšími účastníky a 3) Systémové a měřitelné směrování k udržitelnému rozvoji. MA 21 sleduje a popisuje nastavení klíčových procesů veřejné správy, které jsou nezbytné pro realizaci Agendy 21, a zároveň sleduje reálné dopady společenského rozvoje pomocí specifických indikátorů. Právě rozvoj indikátorů MA21 bude významným úkolem řešeným v následujícím období.
V souvislosti s vývojem a aplikací konkrétních ukazatelů environmentální udržitelnosti (domácí materiálová spotřeba, surovinové ekvivalenty, ekologická stopa ad.) bude pozornost i nadále věnována teoretickým a koncepčním otázkám indikátorů. Mají-li být indikátory skutečně použitelné pro rozhodovací proces, pak musí mít řadu vlastností jako např. relevanci, důvěryhodnost, legitimitu, správnost načasování, transparentnost a další. Ukazuje se, že nejdůležitější, zároveň však nejméně propracovanou charakteristikou indikátorů udržitelného rozvoje, je relevance.
Bude rozvíjen koncept společenského metabolismu jako specifické pojetí, chápání či způsob výkladu vybraných interakcí mezi společností a přírodou. Ten zahrnujeme do environmentální vědy, která má klíčový význam pro hodnocení různých aspektů environmentální udržitelnosti. Při analýze společenského metabolismu se využívá metod a znalostí více disciplín – sociální ekologie, ekologické a environmentální ekonomie, ekologie města ad. Koncept společenského metabolismu rozvíjíme především z hlediska jeho „měření“, tj. pořizovaní potřebných dat, tvorbou relevantních indikátorů a jejich využitím v analýzách a hodnoceních.
Výzkum bude i nadále zaměřen na hodnocení antropogenní zátěže prostředí, ke které dochází při využívání zdrojů – materiálů, energie, území a ekosystémů. Budou aplikovány a rozvíjeny metody pro analýzu materiálových a energetických toků, pro hodnocení vztahu mezi spotřebou energie a materiálů či pro způsoby využívání území a biodiverzity.
Co se týče socioekonomických otázek určujících vztah mezi blahobytem lidské společnosti a životním prostředím bude rozvíjena řada výzkumných směrů. Níže uvádíme nejdůležitější z nich.
Socioekonomická analýza environmentálně relevantního chování
Analýza chování individuí a domácností se zaměřuje na spotřebu energií, dopravní chování, provádění úspor a volbu technologií včetně pořízení energeticky úsporných technologií. Behaviorální výzkum primárně vychází z ekonomického modelování poptávky, ale je stále ve větší míře obohacován o behaviorální teorie sociální-psychologie a psychologie s cílem pochopit faktory ovlivňující spotřební vzorce a environmentálně signifikantní chování. Součástí plánovaného výzkumu jsou také intervenční studie a randomizace (randomized controlled trials) s cílem vyhodnotit dopady intervencí na chování jedinců. Předmětem našeho zájmu bude behaviorální výzkum, který se mimo jiné zaměří na pochopení determinantů environmentálně signifikantního chování, provádění aktivit, které vedou ke stejnému cíli, nebo na validitu metod projevených preferencí zejména v oblasti energeticky úsporného chování.
Analýza projevených preferencí se také zaměří na přijatelnost politik, zejména politik zmírňující dopady změny klimatu, a ve stále větší míře také na adaptivní chování a politiky podporující adaptace ohledně změn klimatu. Analýza preferencí bude rozvíjet nejnovější přístupy v modelování poptávky po rekreaci, včetně monitoringu návštěvnosti v přírodních oblastech a efektů cenové regulace turismu. Zaměříme se také na hodnocení produkčních a mimoprodukčních funkcí lesních porostů nebo hodnocení ekosystémových služeb obecně.
Výzkum dále naváže na dosavadní úspěšný výzkum kvantifikace externích nákladů, které jsou vyvolané zejména transformací energií. Cílem výzkumu bude evaluace nových drah dopadů, zahrnutí „upstream“ a „downstream“ procesů, peněžní ocenění dopadových kategorií a regionalizace dopadů. Dominantní částí externích nákladů jsou dopady na lidské zdraví, v jejímž oceňování budeme pokračovat zejména aplikací metod netržního oceňování. Předmětem výzkumu nebudou pouze zdravotní dopady („health endpoints“), které se vztahují k znečištění ovzduší ze spalování fosilních paliv, ale také zdravotní efekty, které souvisí se specifickým životním stylem (fertilita, obezita, diety, atp.). Novou oblastí v kvantifikaci efektů transformace energií představuje socioekonomická analýza post-těžební krajiny po lomové těžbě hnědého uhlí, která se zaměří na rozvoj environmentální analýzy nákladů a přínosů.
V oblasti analýzy dopadů intervencí na makro úrovni budeme pokračovat v rozvíjení optimalizačních modelů, zejména modelu energetického systému TIMES. Konkrétně se zaměříme na zlepšení reprezentace sektoru výroby tepla, zahrnutí trendu zvyšování energetické efektivity zejména v sektoru domácností a aktualizaci vývoje investičních nákladů nových technologií a cen paliv. V delším horizontu se zaměříme na rozvoj makro strukturních modelů v oblasti modelování ekonomických dopadů regulací v oblasti životního prostředí a energetiky a hodnocení vedlejších efektů (tzv. „ancillary benefits“) regulací emisí skleníkových plynů nebo scénářů klimatické změny.
Pro potřeby strategického plánování v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje budou nadále rozvíjeny metodické přístupy a metody tvorby scénářů a výhledů („foresight“) nebo pro potřeby strategického plánování bude rozvíjená systémová analýza environmentálních problémů, které mohou posloužit k podpoře rozhodovacích procesů na národní i nadnárodní úrovni.
Environmentální vzdělávání
V oblasti environmentálního vzdělávání a jeho vztahu k udržitelnému rozvoji budou studovány principy, procesy a výsledky tohoto typu vzdělávání, včetně hodnocení; vzdělávací politiky, strategie, indikátory, mezinárodní srovnání (především na VŠ úrovni); transformace vzdělávání - předpoklady a dopady.
- Inovace ve vzdělávání a souvislosti s dalšími oblastmi - otevřené vzdělávací zdroje, e-learning, nové přístupy (rozvoj kompetencí, role aktérů,...).
- Uplatňování Open Educational Resources ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj; reflexe této oblasti (výzkum předpokladů a výsledků uplatnění OER ve výuce - procesy učení, kvalita OER a možnosti jejich využití,...).
- Výuka pomocí případových studií (certifikovaná metodika + odborné články, kniha, databáze případů pro výuku v češtině, angličtině,...).
- Hodnocení a podpora procesů participace na různých úrovních a v různých kontextech, analýza aktérů - využití pro rozhodovací procesy, hodnocení potenciálu pro strategie UR např. v oblasti udržitelné turistiky.
- Rozvoj metodiky analýzy aktérů (certifikována Úřadem vlády ČR), její uplatnění při tvorbě Strategie UR Rady vlády pro udržitelný rozvoj, testování v případech udržitelného rozvoje regionu (databáze případů).
- Další uplatnění metody v praxi zahrnuje hodnocení Místních Agend 21, využití k analýze kauz UR z hlediska rozvoje sociálního kapitálu atd.
- Analýza možností udržitelné turistiky v regionu Šumava, návrh indikátorů udržitelné turistiky, sepsání případové studie + její využití ve výuce v rámci mezinárodního kurzu European Virtual Seminar.
- Rozvoj výzkumu v oblasti hodnocení environmentálních dopadů spotřeby potravin, zejména metodou analýzy životního cyklu (Life Cycle Assessment, LCA) a přenos poznatků do oblasti vzdělávání (formální, neformální, osvěta - témata: "food literacy, sustainable diets, sustainable catering, sustainable food consumption").
Řešitelský tým :
Jan Frouz spolu se všemi pracovníky Centra
Výstupy:
Výstupy projektu budou sestávat z publikovaných vědeckých studií v rámci zmíněných problematik, které prohloubí poznání ve zmíněných oblastech životního prostředí a které budou využitelné pro rozvoj environmentálních technologií, koncepčního rozhodování z hlediska ochrany životního prostředí a lidského zdraví, k přípravě legislativních podkladů v oblasti životního prostředí, ochrany biodiversity a environmentálního vzdělávání a osvěty.
